Jak totiž uvedla na odborném semináři České společnosti potravinářské doktorka Iva Hoffmanová z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy z fakultní nemocnice Královské Vinohrady, celá řada pacientů poté, co ze svých jídelníčků vyřadila potraviny s lepkem, konstatovala výrazné zlepšení zdravotního stavu.
A to takových pacientů, kteří nedrží (protože nemusí) bezlepkovou dietu a oficiálně netrpí alergií na lepek. Podle Ivy Hoffmanové je ovšem název nemoci nepřesný, povědomí lékařů o ní nevelké a dosavadní poznatky o chorobě je třeba brát s určitou rezervou. Nemoc také může být reakcí pacientů na stále četnější veřejně prezentované údaje o riziku lepku, které si spojují se svými zdravotními potížemi, takže alespoň u části z nich může jít o placebo efekt. Je to tak v zásadě nemoc, kterou neodhalili lékaři, ale veřejnost.
Po vyřazení lepku se zlepšil zdravotní stav
I přes nedostatek potřebného množství údajů jsou ale některé stávající poznatky varující nebo alespoň hodné pozornosti. Škála zdravotních potíží, které se zmírnily, nebo dokonce zcela zmizely po „vylistování“ potravin s lepkem z jídelníčků dotčených pacientů, je velmi široká, od nadýmání přes bolesti břicha, zácpy nebo naopak průjmů, ale i bolestí hlavy, kloubů nebo ekzémů. Po vyřazení lepku z potravy se podle Hoffmanové dokonce zlepšil stav některých autistických pacientů.
V praxi lze přitom podle lékařů neceliakální glutenovou senzitivitu (NGS) přirovnat ke střevnímu zánětu nízkého stupně, který lze ale velmi obtížně diagnostikovat. Z reakcí organismu je nicméně zřejmé, že nemocní konzumují něco, co aktivuje jejich vrozený imunitní systém, což je následně příčinou zdravotních obtíží. Podle dosavadních poznatků nemocí netrpí děti, ale zejména starší osoby (nejvíce kolem pětapadesáti let věku), a to zejména ženy. Oproti celiakii, kterou trpí půl až dvě procenta populace, a alergii na lepek (maximálně půl procenta populace) vychází zatím podíl populace zasažené NGS až na šest procent. To by bylo při potvrzení takových dat trojnásobně větší množství lidí, než kteří by měli jako prevenci celiakie držet bezlepkovou dietu.
Bezlepková dieta
Ta naštěstí není takovým asketismem, jak se řada lidí domnívá. Okruh příslušných potravin je i podle doktorky Hoffmanové poměrně široký, byť ne všechny jsou na našem trhu k dostání a zejména – oproti standardním potravinám jsou poměrně drahé. Navíc i „bezlepkové“ potraviny mohou tuto látku obsahovat – podle legislativních pravidel lze potravinu označit za „přirozeně bezlepkovou“ při obsahu lepku maximálně 20 mg/kg, (pokud neobsahuje lepkovou obilnou složku), a za „bezlepkovou“ při obsahu maximálně 100 mg/kg.
Lepek je obsažen v pšenici, žitu, ječmeni, tritikale a ovsu. Osoby trpící celiakií ale musí ze svých jídelníčků vyloučit nejen obiloviny a potraviny z nich vyrobené (pečivo, strouhanku, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky, vločky, kroupy, krupky, lámanku, krupici či rostlinné maso seitan), ale i potraviny obsahující takzvaný skrytý lepek. Sem spadají různé polévky, omáčky, kečupy, majonézy, hořčice, sójové omáčky, různá ochucovadla, uzeniny, konzervy, paštiky, výrobky z mletého masa, sójové a ostatní rostlinné náhražky masa, kypřící prášky, pudingy, cukrovinky a zmrzliny. Pro bezlepkovou dietu je naprosto nevhodná i pšenice špalda a všechny druhy piva. Jako náhradu za potraviny obsahující lepek je naopak možno používat brambory, rýži, kukuřici, luštěniny, sóju, pohanku, jáhly nebo amarant.
Sporný oves
Jedním z mýtů v této souvislosti je často prezentovaná možnost konzumovat potraviny vyrobené z ovsa. Jak ale doktorka Hoffmanová uvedla, celá řada studií zatím potvrzuje, že to není pravda. „U více než padesáti procent pacientů se při vyšetření prokázaly imunologické reakce,“ konstatovala lékařka. Některé odrůdy ovsa a výrobky z něj lze nicméně konzumovat s nižším nebo žádným rizikem, jde ale o takzvaný netoxický ječmen, který se u nás nepěstuje.
Odhalte své postupy, vyzývají lékaři výrobce potravin
Tak či tak je NGS zřejmě nová civilizační nemoc, která může být příčinou celé řady zdravotních problémů a která může mít značný vliv na změnu jídelníčků mnoha lidí.
Lékaři přitom volají především po intenzivnější spolupráci s výrobci potravin k tomu, aby jim potravináři blíže odhalili své technologické a výrobní postupy tak, aby byly nalezeny účinné metody prevence NGS. K tomu je ale také třeba nemoc správně diagnostikovat, v současné době se proto pracuje na podobě standardizovaného testu pro pacienty. Bez spolupráce lékařů a potravinářů to ale zas tak snadno nepůjde.
ČLÁNKY DO MAILU