Nemocné po COVID-19 vlastně učíme znovu dýchat, říká rehabilitační lékařka

„Pacienti, kteří prodělali COVID-19, přicházejí obvykle v dost ‚zbědovaném‘ stavu, jsou šediví, unavení a rádi, že se o ně po nemoci někdo postará, protože na mnoha pracovištích z toho panuje obava,“ říká Monika Hliněná.

Respirační fyzioterapie není novinka

Respirační fyzioterapie není žádná převratná novinka. Podle lékařky se používá už spoustu let například u pacientů se skoliózou, astmatiků, nemocných CHOPN a u pacientů při onkologickém onemocnění. Jednoduše u všech, kdo potřebují dechovou rehabilitaci.

„Kvůli postcovidovému stavu teď tyto principy znovu velmi nabývají na významu,“ říká Monika Hliněná. „U nás se rozlišují dva pojmy: plicní rehabilitace a pod ni spadá právě respirační fyzioterapie. Jde o soubor a kombinaci technik dechové rehabilitace, kterými ovlivňujeme dýchání.“

A právě s ním mají pacienti, kteří prodělali COVID-19, často dlouhodobé potíže – zadýchávají se, dělá jim problém vystoupat pár pater, jít si znovu po nemoci zaběhat, dlouho kašlou a „bojí se“ pořádně nadechnout. 

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Po COVIDu: jakou péči máte dostat

Respirační fyzioterapie je pochopitelně volbou pro ty, kterým prodělání COVID-19 komplikuje běžné fungování.

„Infekce vede primárně k postižení plic. U jedné skupiny pacientů byla zjištěna pneumonie (zápal plic) a byli hospitalizovaní,“ vysvětluje Monika Hliněná. „Pak jsou ale pacienti, kteří byli COVID pozitivní, měli symptomy onemocnění, tedy kašel a dušnost, ale léčili se pouze ambulantně. Obě tyto skupiny by měly být dále sledované.“

V praxi to znamená, že za dva až tři měsíce od vyléčení by měli tito pacienti mít proveden rentgen plic a funkční vyšetření plic, tzv. spirometrii, aby se zjistilo, zda nezůstala rezidua.

„Toto nemusí platit pro pacienty, kteří měli u nemoci mírné symptomy, třeba ztrátu čichu či chuti, mírné pokašlávání. Tam nepředpokládáme, že došlo k rozvoji plicního onemocnění,“ upřesňuje primářka. „Měli jsme tu ale třeba pacienta, který prodělal nemoc s hospitalizací, a přímo ve zprávě bylo doporučení ke kontrolním vyšetřením za dva měsíce, tak by to mělo být.“

Po této kontrole by pak měla následovat ještě jedna v celkovém odstupu půl roku od nemoci.

Zánět v plicích přetrvává delší dobu

„Co ukazuje rentgen plic po prodělání COVID-19? Především oboustranně zánětlivé infiltráty, které se ve většině případů postupně vstřebávají,“ objasňuje Monika Hliněná. „Změny jsou vidět i ve funkčním vyšetření, zejména vyšetření plicní difuze prokáže sníženou výměnu plynů přes alveolokapilární membránu, pak je vhodné doplnit i CT vyšetření plic.“

Často i dva měsíce po nemoci přetrvává dráždění ke kašli a další komplikace. A právě s nimi a výsledky daných vyšetření pacient míří za rehabilitačním lékařem:

„První, co potřebuji vidět, jsou právě výsledky kontroly. Na základě toho se pak u nás stanoví krátkodobý a dlouhodobý léčebný rehabilitační  plán,“ říká primářka s tím, že první vyšetření provádí tzv. pohledem – a už to dost odhalí:

„Vyšetřením zjistím, jak pacient stojí, jaký má hrudník, zda má tzv. nádechové postavení, zda jsou kranializovaná žebra – to znamená, že jakoby vylézají nahoru. Už na pohled je vidět špatný pohybový stereotyp. První úleva může přijít překvapivě velmi rychle,“ vysvětluje Monika Hliněná.

To je třeba v případech, kdy nemoc a její projevy způsobí omezení hybnosti hrudníku a zablokování žeber.

„Pacient kvůli tomu třeba i špatně spí, v posteli se stále přetáčí. A pomohou dvě návštěvy fyzioterapeuta,“ dodává lékařka.

Fyzioterapeut a měkké techniky

Fyzioterapeut se pak pacientovi věnuje během několika návštěv, obvykle osmi. Různými dostupnými technikami postupně zlepšuje jeho celkový stav. Kvalitní a dlouhodobější péče ale nebývá „na pojišťovnu“ – třeba v Crimed stojí hodina rehabilitace 900 korun. 

„Metodiky jsou aktivní a pasivní. Pasivní provádí fyzioterapeut a těmi se začíná – jedná se o myofasciální techniky a techniky měkkých tkání, kdy se uvolňuje hrudní koš, postupně se mobilizují žebra a hrudník, odstraňují blokády, upravuje se stereotyp dýchání,“ vypočítává Monika Hliněná.

Správné dýchání je obvykle problém i u zdravých lidí, po delší nemoci je o to těžší, protože dýchání bylo velmi omezené.

„Mobilizační dechová gymnastika trénuje nejdříve prodloužený výdech – výdech se provádí ústy a vydechujeme co nejdéle a co nejpomaleji. Postupně se dopracujeme až k tréninku maximálního nádechu. Vlastně člověka po COVID-19 učíme znovu dýchat,“ upřesňuje lékařka.

Jóga je skvělou pomocí na doma

Každého asi napadne, o co rychleji se může pacient, kterému pomáhá respirační fyzioterapie, cítit znovu jako dřív:

„Odhadla bych to tak, že asi po šesti týdnech terapií už bude patrný velký efekt,“ říká Monika Hliněná, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, v jaké byl pacient dosud kondici, jeho věku a dalším okolnostem. „Fyzicky zdatný člověk pochopitelně vše může zvládnout postupně sám, ale za delší časový úsek než s terapiemi.“

Primářka také obecně velmi doporučuje jógu jako účinný prostředek, který se vhodně zabývá dýcháním a jeho kvalitou. Z jógy je pomocným prostředkem například obecně známý cvik pozdrav slunci, kdy se člověk narovná, vzpaží, srovná ramena a tím i postavení hrudníku.

A samozřejmě je také důležité, jak kdo spolupracuje na terapii tím, že doma cvičí vše, co mu doporučí fyzioterapeut. „Naučit se dají třeba automasáže nebo cvičení s jednoduchými pomůckami – tzv. dechovými trenažery,“ uzavírá Monika Hliněná.

Odborná spolupráce:

MUDr. Monika Hliněná

Primářka Centra rehabilitace a integrované medicíny Crimed.