Názory k článku Jste nemocní? Lékař vás musí udat úřadům a přijdete o řidičák

Jenze v teto dobe, kdy se stale prosazuje, ze hromadna doprava "je pro socky" a kazdy "plnohodnotny" clovek prece jezdi autem to prinasi znacny problem. Mimo velka mesta je takovy clovek prakticky odriznut zcela od zivota (jezdit pomoci taxi je opravdu nerealne), protoze v techto mistech zadna doprava neni a situace se neustale jen zhorsuje (za staleho pozirani vice penez statem).

Myslím si, že spousta lidí (i já, ač si nemyslím, že bych trpěl nějakou závažnější chorobou) přestane chodit i na preventivní prohlídky. Děkuji za článek, alespoň vím, jak se mám zařídit. Myslím si, že kdejaký ouřada nemusí vědět o tom, jaké neduhy mě trápí. Až onen šlendrián bude uveden na pravou míru, tak bych prosil redaktory Vitalie, o5 aby dali vědět.

Je smutné že opět dobře míněný zákon se změnil v pravý opak (i příspěvky jsou důkazem) Z pohledu bezpečnsoti je to OK, nevidím jediný důvod proč bych měl být já ohrožován nezodpovědným občanem. Je smutné že mnozí (možná i většina) není soudná aby si připustila že na něco nemá způsobilost a raději se uchýlí k podvodu > ale co pro čechy slovo podvod je hrdinství takže vpřed "hrdinové". Ale až vám někdo sejme blízkoho právě podobně nezodpovědnou osobou budete nejvíc řvát.

Osoboni odpovednost ma byt prosazovana duslednou dopvednosti pred zakonem v pripade selhani (proste zabijes, jdes na dozivoti, pak si to riziko rozmyslis), a ne strkanim prstu statu do soukromi lidi v zajmu "prevence".

Ne to neni hrdinstvi. To je nutnost. On totiz casto clovek z vesnice bez ridicaku bude automaticky nezamestnany. Mnohdy totiz nema jinou moznost jak se dopravovat.
Pritom ale zaroven jeho nemoc nesplnuje pozadavky pro ziskani invalidniho duchodu.
Takze ono zatajeni je casto existencni zalezitost.

A clovek z mesta na tom muze byt klidne i podobne. Napr. v ramci prace musi vyjizdet v dobach, kdy verejna doprava nejede. Kdyz prijde o ridicak, prijde o praci. Ten sice teoreticky muze vyuzivat taxi ale to by na praci jeste doplacel misto aby si neco vydelal.

Aspoň tak bych to viděl. Byl by to on, kdo svěří lékařské tajemství někomu, kdo nemá onu povinnost mlčenivosti. Mimochodem, který zákon udává povinnost mlčenlivosti, nebo je to jen nějaká vyhláška. Každopíádně případ pro ústavní soud, protože tu zřejmě jde několik zákonů proti sobě.
(Tím vůbec neřikám, že by takoví lidé měli co dělat za volantem, jen by se ten zákon měl upravit do souladu s ostatními)

Žádný zákon mlčenlivosti neexistuje, doktoři si na to jen hrají. Nemá to oporu v zákoně. Vím to z přednášky prof. Heleny Haškovcové, která se mimo jiné věnuje právům pacientů a napsala několik knih.

To by me zajimalo, jestli pani Haskovcova alespon cetla zdravotnicke zakony nebo kde bere oporu pro tato "odvazna tvrzeni" (cti kecy). Chtelo by to trochu si sama overovat a neverit kazdemu vse co rekne.

Napr. 372/2011, paragraf 51 (Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami) nabyvajici ucinnosti od 1. 4. (nicmene obdobne ustanoveni byt daleko strucneji definovane, je i v soucasnem zakone platicim uz od roku 1966, zakon je 20/1966 a povinnost mlcenlivosti v paragrafech 55 a 67):

(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje
a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,
b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,
c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,
d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.
(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.
(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.
(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro
a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,
b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,
c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,
e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách,
f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),
g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.11

Jenom bych k tematu samemu dodal, ze odstavec 5g chapu tak (a nedovedu si predstavit, jak jinak jej chapat), ze ani ten "urada", kteremu to zdravotnik povinne bude hlasit, to nesmi dale sirit, a ze se tudiz jedna o bouri ve sklenici vody a neznalost zakonu. Respektive lepe uz to osetrit pujde tezko, pokud se shodneme na spravnosti odebirani ridicaku na zaklade napr. zjistene epilepsie.

Omlouvám se, protože jsem to špatně formulovala: měla být řeč o lékařském tajemství. To bylo téma na přednášku.

Jaky je prakticky rozdil mezi lekarsym tajemstvim a povinnosti mlcenlivosti?

Kdo chce řidičák, měl by si vyžádat dobrozdání o řidiče, že může řídit. Pokud by se to dobrozdání mělo vyžadovat každé dva roky, není to nic proti ničemu: Váš doktor Vám řekne, sorry, já Vám ho nedám, víte přece, že máte to a to a můžete způsobit neštěstí.
...
Ale abu doltor hned po tom, jak se na něj pacient obrátí s problémem a určí diagnózu, šel zatepla bonzovat úřadům ... to nemůže fungovat: Pacienti se budou bát svěřovat lékařům - budou v nich vidět ne své pomocníky, ale úředníky, státní agenty. A to je na tom špatně.

Vyšším principem, než blbý zákon je Hippokratova přísaha.

Kdo chce řidičák, měl by si vyžádat dobrozdání od svého lékaře, jsem chtěl napsat.

Citace z článku:
Počet pacientů, kteří se mohou rázem ocitnout bez řidičáku, jde do milionů.
To by byla alespoň třetina všech řidičů . . . .