Aspoň tak bych to viděl. Byl by to on, kdo svěří lékařské tajemství někomu, kdo nemá onu povinnost mlčenivosti. Mimochodem, který zákon udává povinnost mlčenlivosti, nebo je to jen nějaká vyhláška. Každopíádně případ pro ústavní soud, protože tu zřejmě jde několik zákonů proti sobě.
(Tím vůbec neřikám, že by takoví lidé měli co dělat za volantem, jen by se ten zákon měl upravit do souladu s ostatními)
Žádný zákon mlčenlivosti neexistuje, doktoři si na to jen hrají. Nemá to oporu v zákoně. Vím to z přednášky prof. Heleny Haškovcové, která se mimo jiné věnuje právům pacientů a napsala několik knih.
To by me zajimalo, jestli pani Haskovcova alespon cetla zdravotnicke zakony nebo kde bere oporu pro tato "odvazna tvrzeni" (cti kecy). Chtelo by to trochu si sama overovat a neverit kazdemu vse co rekne.
Napr. 372/2011, paragraf 51 (Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami) nabyvajici ucinnosti od 1. 4. (nicmene obdobne ustanoveni byt daleko strucneji definovane, je i v soucasnem zakone platicim uz od roku 1966, zakon je 20/1966 a povinnost mlcenlivosti v paragrafech 55 a 67):
(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje
a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,
b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,
c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,
d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.
(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.
(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.
(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro
a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,
b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,
c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,
e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách,
f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),
g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.11
Jenom bych k tematu samemu dodal, ze odstavec 5g chapu tak (a nedovedu si predstavit, jak jinak jej chapat), ze ani ten "urada", kteremu to zdravotnik povinne bude hlasit, to nesmi dale sirit, a ze se tudiz jedna o bouri ve sklenici vody a neznalost zakonu. Respektive lepe uz to osetrit pujde tezko, pokud se shodneme na spravnosti odebirani ridicaku na zaklade napr. zjistene epilepsie.
Že lékařské tajemství nemá pražádný význam, doktory k ničemu nezavazuje a nemá oporu v zákoně, ale doktoři se s ním moc rádi ohánějí, když přijde na lámání chleba. Tolik.
ČLÁNKY DO MAILU