Jakékoli infekční virové onemocnění je systémové. Týká se tedy celého organismu. U někoho mohou být určité orgány postiženy více než u jiného. Srdce nevyjímaje. Což je odpovědí na to, zda může nemoc covid-19 způsobit srdeční potíže. Může, ale jen výjimečně jsou nevratné.
Co se dozvíte v článku
Srdce buší a nejde zastavit
To, že pacientů přibývá, potvrzuje i kardiolog doc. Štěpán Havránek z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze: „Máme postcovidové pacienty a nejde o ojedinělé vzácné případy. Mnoho nemocných přišlo s tím, že se jim špatně dýchá. Vyšetření ukázalo, že mají prodělaný zánět srdce, ale u většiny lidí to bylo v řádu týdnů návratné. Takových, kteří by měli trvalé následky, je málo.“
K dalším potížím, které přivádějí pacienty do ordinací kardiologů, patří silné dlouhotrvající bušení srdce. Až 120 tepů za minutu nemusí být ani po několika týdnech od vyléčení výjimkou. V pacientské skupině covid-19 si dokonce jedna žena posteskla nad tepem až 170 za minutu doprovázeným mírnou dušností. Stav se začal zlepšovat až po několika měsících.
Srdce po covidu: kdy jít k lékaři?
Pokud byste měli podobné potíže, je nutné nechat své srdce vyšetřit. Informujte praktického lékaře, který by vás měl následně doporučit do jednoho z postcovidových center, případně přímo do kardiologické ambulance. Rozhodně nebudete jediní.
Kdo další z postcovidových pacientů by měl zpozornět? „Je třeba orientovat se podle celkového stavu pacienta. Lehce nervózní bych byl, pokud má někdo těžký návrat do života a celkově nedochází k žádnému zlepšení. Určitě také z horšící se nebo déletrvající, řekněme čtrnáct dní, dušnosti po uzdravení,“ uvádí docent Havránek.
Navštívit lékaře by podle něj měli také pacienti, u kterých se objevily nikdy nepoznané problémy. „Například srdeční arytmie nebo otékání dolních končetin, což je typické pro srdeční selhání. Osobně bych doporučoval začít s námahou po jakémkoli infekčním onemocnění velmi pozvolna,“ dodal kardiolog.
Kardiaci během pandemie
Rok a půl trvající pandemie se podepsala i na pacientech, kteří se se srdcem již léčí. Pro jejich terapii je důležité dodržování vhodné životosprávy a pravidelné užívání léků.
„Vidíme, že v období pandemie roste množství lidí, kteří se bojí cesty k lékaři a tím ohrožují své zdraví,“ varuje prof. Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc.
Stejnou zkušenost potvrzuje i Štěpán Havránek, podle kterého to bylo kritické zejména loni na jaře, kdy spousta zdravotnických zařízení nefungovala a lidé se skutečně báli navštívit nemocnici, protože nikdo nevěděl, co se bude dít. K tomu říká: „Tenkrát to byl obrovský problém, a když se pak situace uvolnila, bylo následků, zejména promeškaných diagnóz, skutečně hodně. Zvláštní ale bylo, že některé diagnózy úplně chyběly. V době lockdownu téměř nebyly akutní koronární syndromy, tedy infarkty. Nemám pocit, že by to lidé přecházeli. Spíš se domnívám, že na naše srdce mělo blahodárný vliv to, že jsme doma a nic nemůžeme.“
Ignorování signálů, které k nám vysílá naše srdce, se nevyplácí. Jakým symptomům věnovat pozornost, jsme se věnovali v rozhovoru Infarkt je plošná bolest, bodání u srdce není příznak. Případný přechozený infarkt je velmi nebezpečný, protože srdeční sval velmi oslabuje: „Takové chování může vést k rozvoji chronických srdečních potíží, jako je srdeční selhání. Pacientů s tímto onemocněním je dnes v ČR už okolo 300–350 tisíc. Ještě před pěti lety jsme přitom toto číslo odhadovali na 200 tisíc,“ dodává Miloš Táborský.
Nebojte se očkování, vyzývají kardiologové
V současnosti bojují kardiologové s šířícími se dezinformacemi a zveličováním, které podle nich brání proočkování populace, a nahrává tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru. „Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování,“ říkají čeští kardiologové v reakci na snad nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku tzv. mRNA vakcín proti covidu.
Komplikace související s vakcinací jsou podle prof. Aleše Linharta, předsedy České kardiologické společnosti, zveličeny:
„Vakcíny mRNA nás překvapily svojí bezpečností. Uvážíme-li, kolik vedlejších reakcí mají lidé po jiných očkováních, například před cestováním do zahraničí, pak vychází srovnání s vakcínou proti covidu-19 jednoznačně příznivě. Vedlejší účinky samozřejmě existují, některé jsou dány samotným mechanismem vakcíny, která má imunitní odpověď navodit. Bohužel se však mnoho nemocí, které se vyskytují i v době necovidové, přisuzuje vlivu vakcíny,“ uvádí prof. Linhart.
1 případ ze 100 000
Kardiologové čelili například záplavě reakcí na zprávu, že vakcína od firmy Pfizer způsobuje zánět srdečního svalu u mužů. Nejlepší data máme ze srpnového vydání amerického časopisu JAMA, kde autoři zhodnotili riziko zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a osrdečníku po vakcinaci u více než dvou milionů jedinců. Riziko vyžadující hospitalizaci vyčíslili na 1 případ na 100 000 očkovaných u zánětu srdečního svalu a u zánětu osrdečníku na 1,8 případu na 100 000 očkovaných. Průběh všech případů byl příznivý, nikdo nezemřel.
„Tento zánět není vzácným onemocněním a vyskytuje se běžně i mimo pandemii – takže reálně je riziko vakcíny jako příčiny komplikací ještě menší. Případy myokarditidy byly mimochodem popsány i při vakcinaci proti neštovicím, chřipce či papilomaviru,“ popisuje předseda českých kardiologů.
Za zmínku podle něj stojí i data americké armády, která svým vojákům podala 2,8 milionu dávek mRNA vakcín. Myokarditida se objevila u 23 vojáků.
Obavy z očkování? Spíše si pohlídejte cholesterol
Podle lékařů je to vlastně paradoxní. Řada lidí, i chronicky nemocných, raději čeká, co vakcína udělá s ostatními. Místo aby se sami chránili. Kardiak, který se nakazí covidem, má přitom až trojnásobně vyšší riziko, že na něj zemře. „Musíme si uvědomit, že pomalé tempo a neúplná vakcinace vytvářejí prostor pro vznik nových mutací. Zapomeňme, že delta je poslední v řadě. Pokud se nám nepovede očkování plošně dotáhnout, hrozí reálné nebezpečí, že se nadějeme další vlny pandemie,“ říká Aleš Linhart.
Se srdečními potížemi přímo souvisí i vysoká hladina cholesterolu, která trápí až 80 procent dospělé populace v Česku. Není bez zajímavosti, že cholesterol ovlivňuje i průběh onemocnění covid-19:
„Nepřímo se ukazuje, že ten, kdo měl nízké hodnoty cholesterolu, byl lépe chráněn před koronavirovou infekcí. Covid se totiž do buňky dostává prostřednictvím receptorů, ty ale potřebují cholesterol. Když ho měl člověk v krvi méně, infekce se do buňky dostávala hůře,“ vysvětluje k tomu prof. Michal Vrablík, předseda České asociace preventivní kardiologie.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D.
Kardiolog, působí na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České kardiologické společnosti.
Prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC
Přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru České kardiologické společnosti.
Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Předseda České společnosti pro aterosklerózu, působí jako profesor na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze, předseda České asociace preventivní kardiologie.
ČLÁNKY DO MAILU