Žloutenka typu C je jedno z nejčastějších virových onemocnění. V České republice se s ní potýká přibližně osmdesát tisíc dospělých. Přesná čísla nemocných je však možné jen odhadovat, protože řada lidí o chorobě dlouhou dobu neví.
Nemoc, jejíž přesnější název zní hepatitida typu C, je zrádná právě nenápadnými příznaky, mnohdy dokonce nemá příznaky vůbec žádné. Na onemocnění se často přijde během zcela jiných vyšetření. Někdy včas, jindy zbytečně pozdě. „U osmdesáti až devadesáti procent nakažených přechází nemoc do chronické podoby, u třetiny infikovaných osob se vyvine cirhóza,“ uvádějí odborníci, kteří o nemoci podrobně informují na webu Hepatest.cz.
Žloutne se při žloutence?
Může, ale nemusí. Je důležité vědět, že onemocnění žloutenkou má několik typů, které se od sebe liší, a lidé si je mnohdy pletou.
Hepatitida A
Tzv. nemoc špinavých rukou. Virus je vylučován ve stolici, a k jeho šíření tak přispívá zejména nedostatečná hygiena. Příznaky jsou podobné klasické chřipce, má pouze akutní fázi. Na žloutenku typu A existuje očkování, nikoliv však léky. Léčba tak probíhá pouze pomocí režimových opatření, která vytvářejí imunitnímu systému ideální podmínky pro boj s nemocí.
Hepatitida B
Šíří se především krví a jinými tělesnými tekutinami (zejména spermatem a poševním sekretem). Je závažnější než žloutenka typu A. Po relativně krátké době často přechází do chronické fáze. Pacientům jsou podávány léky. I proti žloutence typu B existuje očkování.
Hepatitida C
Závažná forma žloutenky, která ve většině případů nebývá včas rozpoznána a přechází do chronické fáze. Přenos probíhá především krví, někdy také prostřednictvím tělních tekutin. Na tento typ neexistuje očkování, vznikají ale nové účinné metody léčby.
Hepatitida D
Vzácně se vyskytující typ žloutenky. Objevuje se pouze v kombinaci s hepatitidou B, jejíž průběh může výrazně zkomplikovat. Přenáší se také podobnými cestami jako typ B a stejná je i léčba. Tomuto typu žloutenky je možné se bránit prostřednictvím očkování pro typ B.
Hepatitida E
Vyskytuje se především v rozvojových zemích, má pouze akutní fázi s příznaky podobnými typu A. K přenosu dochází nejčastěji prostřednictvím kontaminované vody a potravin. Typ E je nebezpečný zejména pro těhotné ženy. Vědci pracují na vyvinutí vakcíny.
Zdroj: Hepatest.cz
K častým omylům patří právě mýtus žloutnutí. Žloutne se tedy při žloutence? Jak u které a jen někdy. Nažloutlá kůže nebo oční bělmo skutečně mohou být průvodním příznakem nemoci, který vzniká v důsledku poškození jater. V případě žloutenky C se však jedná spíše o výjimky a nelze spoléhat na to, že bychom chorobu odhalili na základě toho, že zežloutneme, ani vyloučili jen proto, že jsme nezežloutli.
Napětí v pravém podžebří? Příznaky si nespojíme se žloutenkou
V počátečních fázích onemocnění se mohou objevit nespecifické projevy, jako je horečka, zvýšená únava, poruchy soustředění, svědění kůže nebo bolesti svalů a kloubů. Jenže to jsou potíže, které máme i při běžné únavě či nachlazení a nevěnujeme jim zvláštní pozornost.
Hepatitidu C může prozradit i tmavá moč, šedá stolice nebo napětí v pravém podžebří. U většiny nakažených jsou však i tyto projevy velmi nenápadné a ničeho zvláštního si nevšimnou, nebo si potíže nedají do souvislosti s rizikem žloutenky typu C.
Příznaky, které se mohou objevit u žloutenky C:
- zvýšená únava,
- přechodná ztráta chuti k jídlu,
- bolesti svalů a kloubů,
- poruchy soustředění,
- napětí v pravém podžebří,
- trávicí obtíže a/nebo zvracení,
- svědění kůže,
- zežloutnutí pokožky a očního bělma,
- tmavá moč,
- šedá stolice,
- horečka.
Varovným signálem jsou také špatné výsledky jaterních testů. Zvýšené hodnoty signalizují některé z mnoha onemocnění jater. Může se jednat o onemocnění infekční, nejčastěji právě o některou z virových hepatitid, nebo o mononukleózu a další nemoci.
Spolehlivou metodou pro odhalení žloutenky je pak speciální test na hepatitidu C, běžný rozbor krve nestačí.