Sedíte vedle něj v tramvaji a on vehementně mrká, škube tváří nebo si bez přestání odkašlává. Jet s takovým spolucestujícím až na konečnou je někdy k nevydržení, ale on není blázen, ani to nedělá schválně, prostě má tik. Je to stejné, jako když nám čas od času cuká oko. Proč nás vlastní tělo někdy takhle zlobí, prozradí neurolog Pavel Bočan, který působí i v Poliklinice Budějovická.
Pavel Bočan, neurolog
Jak se dá definovat tik?
Tiky jsou mimovolné opakující se, nerytmické pohyby, které se podobají normálně chtěným pohybům, jsou však bezúčelné. Vznikají hlavně při postižení extrapyramidového systému a objevují se v malých svalových skupinách.
Jak se tiky projevují?
Tiky mohou být pohybové, postihující jednu nebo několik svalových skupin, které dále dělíme na klonické – škubavého rázu – pomrkávání, záškuby chřípí, pohyby rtů a různých svalů v obličeji a pomalejší dystonické, projevující se svíráním očí, koulením očí, skřípáním zubů, kroucením ramen a podobně.
Složité pohybové tiky se podobají gestikulaci nebo dochází k potřásání hlavou, kývání trupem, odhazování pramínku vlasů, rovnání brýlí, ohmatávání těla a upravování oděvu. Dále existují zvukové tiky jednoduché. Jde o frkání, odkašlávání, hvízdání až nelidský jekot a tiky složité, kdy postižený užívá slova nevhodného až urážlivého rázu, které velmi hlasitě vykřikuje i mimo kontext situace. Významným diagnostickým rysem tiků je jejich jen částečná ovlivnitelnost vůlí.
Čtěte k tématu: Koprolalie: Postižený vulgarismy říkat nechce
Pokud je nemůžeme ovlivnit vůlí, můžeme alespoň poznat, že na nás tik tzv. jde?
Ano, lze, často jim předchází lokálně nepříjemný pocit, který se po provedení tiku zmírní.
Co když chci tikům přesto nějak zamezit, jde to?
Při delším potlačení tiku např. ve škole při vyučovací hodině, pak o přestávce dochází k intenzivnímu vybíjení tiků, k tzv. rebound fenomenu. Při soustředění na určitou činnost se tiky mírní, zhoršovat se naopak mohou ve stresu či při vzrušení, únavě, nemoci. Někdy přetrvávají i ve spánku, čímž se liší od hyperkinetických poruch hybnosti – Parkinsonova syndromu.
Co je vlastně příčinou tiků?
Příčiny onemocnění jsou idiopatické, nejjednodušší přechodná tiková forma trvá cca jeden rok a projevuje se zpravidla v dětství. U lehkých forem, při přepracování, nadměrné zátěži nebo při práci u počítače, může docházet k záškubům v oblasti víček. Tento výskyt není vážný, stačí odpočinek, jen někdy je nutná korekce zraku brýlemi.
Slyšela jsem, že časté tiky v oku mohou signalizovat i některé těžce léčitelné nemoci…
Nejtěžší formou je Tourettův syndrom. Je to tiková nemoc s chronickým výskytem vícečetných pohybových a zvukových tiků začátkem dětství a dospívání. Tiky jsou u pacientů provázeny problémovým chováním s hyperaktivitou, s deficitem pozornosti a neovladatelnou impulsivností a vyskytuje se i obsedantně-kompulsivní porucha.
Mohou být tiky součástí nějaké jiné choroby?
Některé tiky se mohou vyskytovat u dědičných onemocnění, jako je Huntigtonova choroba a neuroakantocytoza, dále u schizofrenie, mentální retardace, autismu, u perinatálních postižení mozku – vrozených vývojových vad, u encephalitid a toxických, cévních a úrazových postižení mozku a u migrén, kde jsou nejčastější tiky v oku. Vyskytují se ale i polékové tiky, zejména po dlouhodobém podávání karbamazepinu a fenotoinu.
Když se budeme bavit o ticích v oku. Proč nám v něm vlastně začne cukat, co se v oku děje?
Ve svalech vnikne větší napětí, začne se v nich tvořit příliš mnoho kyseliny mléčné a svaly nemohou dobře pracovat. Tehdy nastávají křečové stahy.
Existují nějaké babské rady, jak se tiků rychle zbavit, bez lékaře?
Psychoterapie a dovolená. Je dobré uvolnit psychické napětí, ale určitě ne alkoholem.
Lze tiky úspěšné vyléčit?
Drobné obtíže není nutno léčit. Pokud máte například tik v oku, návštěvu lékaře bych doporučoval až po zhruba dvou měsících, kdy tiky neustupují. Při problémech ve škole je nutná spolupráce rodiny s učiteli a vytvoření školního programu přizpůsobeného stavu nemocného, kterému je např. umožněno uvolnění mezi vyučovacími hodinami. V těžších případech se doporučuje individuální soukromé vzdělávání.
Léky se neužívají?
Až při těžších stavech se již používají léčiva, a to neuroleptika (tiaprid, risperidon), dále se využívají antidepresiva a benzodiazepiny. U hyperaktivních poruch chování se podává klonidin, atd.
ČLÁNKY DO MAILU