Názory k článku Není nad pořádný smažený řízek

Protože jsem prošel praxí v řadě kuchyní,mám některé připomínky:

1.Krkovička je tužší a je potřebné ji nechat naklepanou trochu odležet,nejlépe přes noc. Nesolit!!!,jen potřít trochu olejem.
Po usmažení,pokud nespěcháme,nechat dojít v teplé /cca 70 °C/ troubě.
2.Pokud chceme řízek hned,pak je nejlepší tzv. „panenka z kýty“.Ale řezník Vám ji neuřízne.To by musel být moc dobrý známý.
3.Lze také použít pečeni,která roste prasátku hned vedle krkovičky,ale je oproti ní suchá.
4.Kdo se trochu vyzná,vezme na řízek šikovný kousek z „plecka“,tedy z přední nohy.Je levnější a šťavňatější.
5.S dnešním problémem přidávání vody do masa si doma neporadíte.Jedině nechat trochu naklepané odležet,aby voda vytekla.Ale ona zmizí i šťáva.
6.Rovněž je problém olej na smažení.Ten nejlevnější má do skutečného oleje hodně daleko a zase je v něm voda. Místo smažení se řízek „vaří“. Pro smažení se vyplatí olej fritovací,který po přecezení můžeme znovu použít.

A řízek v hospodě-raději ne.
Maso se řádně naklepe či spíše rozmlátí,aby bylo co nejtenčí kvůli prosmažení a co největší kvůli očím.
Pak se obalí v dvojobalu,který se skládá z tzv.panýrky,což je směs vejce,vody a hladké mouky a je zpravidla z předešlého dne.Druhou složkou je strouhanka,která je nepřetržitě připravena volně nasypána v míse či pekáči někde na stole či pod stolem,se zbytky panýrky po předchozím obalováním.
A nastává smažení – ve friťáku,kde se smaží vše,někdy i společně třeba hranolky s řízkem a kde olej je mírně či více přepálený a hlavně nečištěný,se zbytky strouhanky z dřívější akce a to i několik dní.Pro řízek musí být rozpálený na 180°C,aby se ten chudák nsmrsknul a zůstal velký.
A smažení řízku na čerstvém oleji na pánvi je raritou.

Dobrou chuť

S Vašimi připomínkami souhlasím, krkovice musí být ale z mladého kusu, aby tam nebyly ty „flaxy“ :-D, jak uvádí správně následující názor.
To taky nesnáším…
Řízky v restauraci jsou TABU.
O plecku jsem nevěděla, děkuji za TIP, příště se po něm podívám.
Výtečný je také řízek z krůtích nebo husích jater.

Není nic hnusnějšího než řízek z krkovice ( natož bůčku ) jak píše blekota autor. Je uplně výborný, když se vám maso, které nevidíte pod trojobalem táhne z pusy na šlachách tak, že když ho pustíte způsobí vám otřes mozku. Takže řízek jedině z kotlety , panenky nebo oříšku vy socky !!! :-)

Váš názor absolutně nesdílím,spíš bych řekla,jsem velkým oponentem Vašeho subjektivního názoru. Jak je patrné,kolik lidí, tolik chutí.
Mám ráda jakýkoliv řízek ( ne však z bůčku, to slyším prvně).
Ale řízek z krkovice je ten nejlepší, nejšťavnatější a nejchutnější ( za předpokladu ovšem, že bude z mladého prasátka a je tedy prorostlý jen málo).
Pokud se Vám příčí pozřít kousek nějaké propečené šlachy nebo rosolu ( nemluvím o masu prorostlém sádlem, to taky ráda nemám), jezte si jen suché řízky z kotlety, protože oříšek je na koncích taky trochu šlachovitý. A hlavně, zajistíte si tak ke stáří problémy z klouby. Právě ten rosol je dobrá výživa pro kloubní systém.

Klobouku, ty primitive!
Kdyz neumis varit, radeji drz usta!

Pro ostatni: jednou jsem od kamarada reznika dostal nekolik hotovych rizku. Byly bozske, krehoucke, stavnate, bez flax, hned jsem se tedy pidil z jakeho masa to delal. chvilku delal zagorku a daval odpovedi typu "z veprovyho, ne!", ale pak priznal, ze je to z bucku, staci vykrajet tucne a sikovne to nakrajet nasikmo pres vlas. Je to desna piplacka, ale casem se do toho clovek dostane a ma to hned.

Doufám, že ten geniální nápad zamořit planetu dvěma plastovými sáčky jen proto, abyste si neušpinila paličku a ručičky, opravdu používáte jen ve výjimečných situacích, nebo je aspoň potom očistíte natolik, aby mohly jít do žluťáku.

Ale jinak pěkný pokec.

Ano, to je vynikající a osvědčené obalování v sáčku. Třepat , třepat, a je hotovo, aniž by jste si zapatlali ruce.
A že tohle ovlivní regulaci spotřeby sáčků? Určitě ne. Během vaření je různý odpad, na který sáček použiji.

Za cas se to bude i jist zabalene v sacku :-)

:-)to se pravda doporučuje, dělají to v televizi, občas jsem to taky udělala. Ale většinou se popravdě snažím úplně „nekuchařsky“ ukrojit maso tak akorát, abych nemusela sahat na paličku. Mám totiž malý problém, nerada sahám na syrové maso, mám takovou malou fóbii…:-)
Když už, pytlíčky používám třeba po pečivu, takže druhé využití a do žluťáku můžou jít špinavé, třeba nacpané v kelímku od jogurtu (příručka tříděného odpadu tvrdí, že se plast nemusí očišťovat a mýt).

Ja radsi zamorim planetu igelitaky, nez si zamorit kuchyn kapenkami ze syroveho masa. Nejsem sice zadne orezavatko, co se klepe pred infekci, ale proc to delat spinave, kdyz to muzu udelat ciste.

Nevěřil jsem tomu, ale to, co nám udělali ve slavné hospodě u Figlmullera, je prostě řízková báseň. Teď vypadám jako blázen, když to všem známým, co tam jedou, cpu jako další povinnou věc kromě Sachru ze Sachru. Ale vrátěj se a děkujou. A pozor, slabší povahy si to klidně můžou dát napůl, je to fakt velkej flák masa.
http://www.simindr.cz/fotky/image_show.php?path=.%2Fimages%2FRakousko%2FViden+2008%2FViden66.JPG
http://www.simindr.cz/fotky/image_show.php?path=.%2Fimages%2FRakousko%2FViden+2008%2FViden68.JPG

Tomu se u nas rika sloni ucho

Ale Figlmuller je dela jen veprove, ne teleci