Světová zdravotnická organizace stanovila množství alkoholu, které představuje nízké riziko pro naše zdraví, na 20 gramů čistého alkoholu pro muže a poloviční množství pro ženy. Český Státní zdravotní ústav je přísnější a uvádí 16, resp. 8 gramů. To každopádně odpovídá zhruba jednomu velkému pivu, dvěma deci vína nebo jednomu „panáku“ tvrdého (0,3 l piva, 0,125 ml vína, nebo 40 ml destilátu v případě žen). Současně bychom měli alespoň dva dny v týdnu nepít alkohol vůbec.
Co se dozvíte v článku
Bezpečná dávka neexistuje
„Při výjimečných příležitostech, tedy nárazově, zdraví významně neohrozí vypití do dvou velkých piv a do dvou 2dcl skleniček vína. Toto množství alkoholu by však žádný z nás neměl překročit. V případě těhotenství a některých onemocnění (například onemocnění jater, ale i dalších) představuje jakékoli množství alkoholu vysoké riziko a v těchto případech je nezbytná plná abstinence od alkoholu,“ upozorňuje adiktoložka Jana Malinovská s tím, že ovšem pro naše zdraví může představovat riziko jakékoli množství alkoholu.
„Dnes jsme již překonali dřívější pohledy o „bezpečné“ nebo „protektivní“ dávce alkoholu. To znamená, že žádná, ani malá dávka alkoholu, není pro naše zdraví výhodná, a úplná abstinence je vždy bezpečnější,“ říká.
A její slova potvrzuje i Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, který se tématu alkoholu a výzkumu závislostí na alkoholu dlouhodobě věnuje: „Velikost rizika u konzumace alkoholu se liší. S užíváním alkoholu souvisí asi 200 diagnóz s tím, že někde je podíl alkoholu obrovský jinde malý, jediná jistota je nepít alkohol vůbec.“
Měsíční abstinence v rámci Suchýho února
K úplnému omezení alkoholu vyzývá každoročně kampaň Suchej únor pořádaná neziskovou organizací Suchej únor. Akci převzala od Ligy otevřených mužů, která s ní před jedenácti lety přišla. V rámci kampaně lidé přestávají na měsíc pít alkohol, vzdát se ale mohou i jakékoliv další svojí závislosti.
„Během měsíce na suchu otestuješ sebe, svoje okolí a připomeneš si, co všechno můžeme i bez Alkoholu. Suchej únor je životní styl. Je to jistota, že víš, kdo koho tady ovládá,“ uvádí organizátoři Suchýho února.
Čekejte pozitivní dopad na tělo i mysl
Platí přitom, že i pouhý jeden měsíc bez alkoholu, se na našem zdraví pozitivně podepíše. Do jaké míry, záleží pochopitelně na tom, jak moc člověk do té doby pije. „Pokud člověk nepije problémově nebo není závislí, tak se nestane vůbec nic,“ podotýká Miroslav Barták.
Nicméně pokud člověk pije víc, už může pozitivní dopad abstinence očekávat. „Obecně lze říci, že pokud na měsíc přestaneme pít, tak abstinence pomůže jak naší psychice (budeme se cítit lépe a mohou se zmírnit psychické potíže), tak spánku (alkohol významně narušuje kvalitu spánku i při nárazovém užívání), tělo se bude cítit odpočatější a bude mít více energie, protože ho nebudeme zatěžovat odbouráváním alkoholu a zároveň může ustoupit chronický zánět vyvolaný dlouhodobým užíváním alkoholu. Při vynechání alkoholu se také snáz budou shazovat kila, protože nebudeme přijímat prázdné kalorie ve formě alkoholu a zároveň se bez alkoholu v našem těle zlepší zpracovávání živin (metabolismus),“ vypočítává adiktoložka Malinovská.
S tím, jak se začne projevovat zdravotní dopad abstinence, je také možné, že člověk pití alkoholu významně omezí i dál. Podle dat tvůrců kampaně tak učiní na 60 procent jejích účastníků.
Jaké jsou příznaky závislosti?
A co když to bez alkoholu vážně nejde vydržet? Diagnózu závislosti může stanovit vždy jedině odborník. I proto je potřeba vyhledat právě nejprve adiktologa, aby zhodnotil závažnost problému a doporučil další kroky.
„Mezi příznaky závislosti kromě silné touhy nebo nutkání pít alkohol patří také ztráta kontroly nad pitím, kdy závislý pije více, než chce, nebo pije i v situacích, kdy by neměl nebo to není vhodné, a pokračuje v pití navzdory škodlivým následkům, které alkohol na jeho zdraví má. U závislých pozorujeme i upřednostňování alkoholu před jinými činnostmi a zanedbávání koníčků, zálib nebo povinností kvůli alkoholu. Dalšími příznaky může být postupná potřeba zvyšování dávky alkoholu k dosažení účinku (vyšší tolerance) a tzv. odvykací příznaky při vysazení alkoholu (tělesné projevy jako třeba třes končetin),“ vypočítává Jana Malinovská.
K závislosti přitom podle jejích slov může vést jak každodenní pití, tak nárazová konzumace většího množství alkoholu. Závislost se rozvíjí postupně a roli hrají různé faktory.
Jak vzniká závislost?
"Rozvoj závislosti na alkoholu probíhá většinou velmi nenápadně, pozvolna a často na něj jedince upozorní až jeho okolí. Dobu, za jakou dojde při pravidelné konzumaci alkoholu k závislosti, nelze stanovit. Je velmi individuální a u někoho může ke vzniku závislosti dojít již po velmi krátkém období pravidelného pití (děti a mladistvý představují skupinu se zvýšeným rizikem).
Postupně se objevují tyto příznaky: zvyšování tolerance vůči alkoholu, postupná ztráta kontroly nad příjmem alkoholu, zanedbávání osobních zájmů, pracovního, rodinného a společenského života a podobně.
Současně dochází k pozvolným změnám v myšlení a chování, které se postupně mohou fixovat a způsobit osobnostní změny. Jedná se o tzv. adaptační mechanizmus, neboli způsob vyrovnání se s realitou a problémy v různých sférách života jako jsou vztahy a zaměstnání, které se kvůli závislosti na alkoholu objevily. Tyto změny myšlení a z nich vycházející chování se označují jako „alkoholické obrany“. Člověk závislý na alkoholu jimi zpočátku zakrývá, později vysvětluje a obhajuje (racionalizuje) své pití.
Příznakem rozvinuté závislosti je nárůst tolerance vůči alkoholu následovaný výskytem odvykacích příznaků například v podobě „ranních doušků“. Ty se projeví jako potřeba odstranit příznaky nastupujícího odvykacího stavu doplněním hladiny alkoholu vzápětí po probuzení.
Mohou se objevit také poruchy paměti jako tzv. „okénka“, což jsou typické výpadky paměti, při kterých si jedinec nepamatuje, co během užívání alkoholu dělal," popisuje Miroslav Barták z Kliniky adiktologie VFN.
Alkohol jako tolerovaná droga
Problém je také v tom, že alkohol je v dnešní společnosti široce rozšířenou a akceptovanou drogou. „Pití alkoholu většinou začíná již během dospívání před 15. rokem života, první zkušeností může být přípitek v rodině, následně pak kolektivní pití s vrstevníky. Nejen mezi dospívajícími, ale i mezi dospělými může být skrytý sociální tlak a nepít alkohol může být v některých skupinách stigmatizující,“ přibližuje odbornice.
Děti také už od malého věku vídají své rodiče pít a vyrůstají proto s pocitem, že alkohol je jednoduše běžnou součástí života. A vliv mají pochopitelně i média – filmy, seriály, reklama… Pití se tu ukazuje jako prostředek pro zábavu a lidé ho tak následně také berou, aniž by více uvažovali o tom, jaký dopad bude mít na jejich zdraví.
Svou závislost můžete sami otestovat
Ve chvíli, kdy zjistíme, že opravdu máme s alkoholem problém, doporučuje Malinovská kontaktovat odborníka a nepouštět se do odvykání na vlastní pěst. „Pro naše zdraví je nejlepší nepít alkohol vůbec, nebo pokud se rozhodneme alkohol pít, tak pouze ve zmíněném omezeném množství. Pokud alkoholu pijete více, je vhodné konzumaci omezit úplně nebo alespoň výrazně omezit a konzultovat odborníka na závislosti. Konzultace u adiktologa je prospěšná i v případech, kdy se nejedná o závislost na alkoholu, ale pijete alkohol ve větším množství a nedaří se vám pití omezit,“ uzavírá.
To, jestli jste závislí na alkoholu, a také jak alkohol dopadá na vaše zdraví, můžete zjistit pomocí testů, které jsou volně přístupné na internetu, například i na stránkách kampaně Suchej únor. Zde ostatně najdete i rozcestník, kam se můžete obrátit v případě pozitivního výsledku.
Kolik alkoholu Češi vypijí?
Podle Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR (NAUTA) probíhajícího pod záštitou Státního zdravotního ústavu spotřebují Češi průměrně 7,2 litru čistého alkoholu za rok. Pokud bychom množství přepočetli jen na lidi bez abstinentů, šlo by o 8,5 litru, přičemž více pijí muži (10,8 litru oproti ženám s 6,1 litry).
Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se za posledních několik let spotřeba alkoholu nijak dramaticky nezměnila a drží se kolem 170 litrů na osobu ročně. Denně pak pije alkohol zhruba 10 procent osob starších 15 let. Minimálně jednou týdně si pak nalije téměř polovina mužů (44 procent) a více než čtvrtina žen (27 procent).
Nejčastěji Češi pijí pivo (týdně nebo častěji si ho dá skoro třetina konzumentů alkoholu). Víno pak v průzkumu uvedla necelá pětina lidí. Tvrdý alkohol si každý týden dá desetina Čechů.
Odborníci používají při popisování současného stavu také takzvanou pyramidu konzumenta alkoholu, která zahrnuje jak frekvenci, tak množství vypitého alkoholu. Podle ní patří 5,9 procenta Čechů mezi problémové konzumenty a 11,8 procenta mezi konzumenty v pásmu vysokého rizika. Na 52 procent lidí jsou konzumenti v nízkém riziku a necelých 30 procent jsou abstinenti nebo umírnění konzumenti.
Alkohol způsobuje nemoci i úmrtí
"Nadměrná konzumace alkoholu je obecně připisována zhruba 230 diagnózám a typům zranění. Nejčastěji se k nim řadí nemoci zažívací soustavy, kardiovaskulární onemocnění a diabetes, ale také zhoubné novotvary, dále fetální alkoholový syndrom a předčasné porody způsobené konzumací alkoholu v průběhu těhotenství apod. Celkové náklady na léčbu nemocí souvisejících s nepřiměřenou konzumací alkoholu jsou tedy nevyčíslitelné, určitě se pohybují v řádu miliard korun,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
Pití alkoholu je navíc často spojeno se zvýšeným rizikem úrazů, dopravních nehod nebo násilných trestných činů.
Podle informací uvedených v Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 je užívání tabáku a alkoholu jednou z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti v ČR.
V souvislosti s konzumací alkoholu u nás podle Souhrnné zprávy o závislostech (2022) ročně zemře 6–7 tisíc osob, z toho zhruba 2 tisíce úmrtí přímo souvisí s nadměrným pitím alkoholu, např. úmrtí na alkoholické poškození jater nebo intoxikaci alkoholem (za smrtelnou hranici se považuje 4 promile). U dalších případů jde o nepřímá úmrtí, tedy úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace. Celosvětově se jedná o 3 miliony lidí, kteří dle zprávy WHO každoročně zemřou v souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu.
ČLÁNKY DO MAILU