Říkají vám něco tradice jako sbírání vánočkových patek, ovazování stolu nebo třesení stromem? Pokud ne, nevadí, vše si za chviličku vysvětlíme. Na úvod si však nejprve posvítíme na zvyky, které se v mnoha domácnostech dodržují dodnes. Třeba vám připomeneme nějaký, na který jste v posledních letech úplně zapomněli.
Co se dozvíte v článku
Klasické vánoční tradice v Česku
První zvyklostí, na kterou bychom o Vánocích neměli zapomínat, je prostřít sudý počet talířů u štědrovečerní tabule, a to i za předpokladu, že u stolu bude sedět lichý počet strávníků. V případě, že se na Štědrý večer sejdete v lichém počtu, nechejte jedno místo u stolu volné a připravte k němu talíř. Ten je dle vánočních zvyklostí určen pro případného nečekaného hosta.
Můžete se však setkat také s vysvětlením, že se toto místo prostírá jako vzpomínka na blízké osoby, které už s vámi ke štědrovečerní tabuli usednout nemohou. Zároveň se traduje, že lichý počet talířů přináší neštěstí do rodiny. Pověra totiž praví, že nedodržení této zvyklosti způsobí, že se příští rok u vánoční tabule nesejde celá rodina.
Pod prostřené talíře je pak zvykem umístit kapří šupinu nebo minci, které by vám měly přinést dostatek peněz a hojnost v následujícím roce. Nezapomeňte také na to, že od štědrovečerní večeře by neměl nikdo odcházet, dokud všichni nedojedí. Pokud by tak někdo učinil, údajně by s vámi k vánočnímu stolu následující rok už neusedl.
Po večeři se pak ještě u štědrovečerní tabule dodržovala tradice rozkrojení jablka, které prozradilo, zda se dotyčný bude následující rok těšit dobrému zdraví, nebo ho čekají nějaké zdravotní problémy či neštěstí. Pakliže po rozkrojení jablíčka najdete v jeho středu hvězdičku, budete celý rok zdraví, pokud se tam však objeví křížek, lze očekávat nemoc nebo i něco horšího.
Mezi oblíbené vánoční zvyky v České republice patří také lití olova. Jedná se o tradici, která má člověku vyvěštit, co ho v následujícím roce čeká. Budete k tomu potřebovat kovovou nebo dřevěnou nádobu s vodou, olovo, lžíci a plamen, nad kterým olovo roztopíte. Roztavený kousek olova potom nalijete do vody a počkáte přibližně 5 minut, než ztuhne. Dejte si ale pozor, abyste ho nelili moc z výšky. Při nalévání olova do vody držte lžíci nebo naběračku těsně nad hladinou.
Olovo po ztuhnutí vytvoří různé zvláštní tvary, v nichž budete hledat svou budoucnost. Vaše věštba pak závisí prakticky jen na tom, jak dobrou máte představivost. Kromě lití olova se ještě stále v mnoha domácnostech dodržuje tradice pouštění lodiček. Ty vytvoříte tak, že do jedné poloviny skořápky vlašského ořechu připevníte voskem svíčku.
Takto vytvořené lodičky umístíte do lavoru s vodou, svíčky zapálíte a pozorujete, kam se která lodička vydá. Pakliže se vaše lodička drží u ostatních, budete po celý rok na blízku své rodině. Pokud ale vypluje od ostatních lodiček pryč, znamená to, že vás čeká odloučení nebo velké dobrodružství. V případě, že pluje a plamínek hezky plápolá, budete mít po celý rok štěstí.
Neobvyklé vánoční zvyky a tradice v ČR
Všechny nebo většinu z výše uvedených tradic nejspíše znáte. Jedná se o vcelku běžné zvyklosti, které se dodržují v mnoha domácnostech dodnes, zejména v těch, kde jsou malé děti. Pokud si ale chcete Štědrý den trochu zpestřit, můžete se nechat inspirovat neobvyklými zvyky, které už tak známé nejsou. Přesto je ale naši předci v dávných dobách dodržovali doufajíc, že jim přinesou štěstí, zdraví nebo bohatství.
Věštba z hrnečků
Pokud nemáte k dispozici olovo, pomůže vám odhalit, co vás čeká v následujícím roce, hrníčková věštba. Připravte si sedm hrnečků nebo neprůhledných misek a pod každý umístěte jeden z níže uvedených předmětů. Každý člen rodiny si náhodně vybere jeden hrneček a to, co pod ním objeví, mu naznačí, co mu příští rok přinese.
- dudlík = početí/narození dítěte,
- mince = bohatství,
- uhlí = nemoc,
- hřebínek = nesnáze,
- šátek = daleká cesta,
- chléb = štěstí,
- prsten = svatba.
Mince ve vánočce
Hospodyňky, které připravovaly tradiční vánoční pokrmy, dříve také schovávaly do vánočky minci. Kdo si ukrojil plátek vánočky, ve kterém se mince nacházela, tomu se mělo dle pověry v dalším roce finančně dařit. Mince se přitom do těsta vkládala ještě před upečením, přičemž vánočka už ale musela být upletená.
Kouzelné jmelí
Věděli jste, že podle legendy bylo dříve jmelí vzrostlým stromem, jehož dřevo bylo použito na výrobu kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus? Kvůli hanbě, kterou strom následkem této události nemohl unést, seschl a stala se z něj parazitická bylina, která je symbolem toho, že jsou lidé živi z Kristovy oběti.
Této rostlině se ale také přisuzovaly magické schopnosti, jelikož její bobule připomínající perly uzrávají v prosinci, což je velice neobvyklé. Dříve se tak věřilo, že jmelí zavěšené nad dveře domu ochrání příbytek před zlými duchy, čarodějnicemi a živelními pohromami. Kromě toho vám tato rostlina údajně splní přání, které pošeptáte do plamínku svíčky připevněné na vánočním stromečku.
Zapomenuté vánoční tradice a pověry
Mnohé staročeské vánoční tradice už takřka upadly v zapomnění. Dříve bylo například běžné provádět na Štědrý den ráno vánoční očistu. Pokud jste se v tento čas omyli vodou z potoka, studny nebo říčky, mohli jste se celý následující rok těšit pevnému zdraví. Podobných tradic a pověr bylo však mnohem více. Některé z nich uvádíme níže.
Vymetání štěstí z domu
Pro někoho to bude možná nepředstavitelná věc, ale stará pověra tvrdí, že na Štědrý den by se nemělo v žádném případě uklízet. Přináší to totiž smůlu, jelikož takovým úklidem si údajně vymetete štěstí z domu. Vánoční úklid proto raději proveďte dříve. To samé platí i pro praní a věšení prádla, které byste taktéž měli provést raději před Štědrým dnem.
Ovazování vánočního stolu
Zajímavou tradicí, kterou naši předci dodržovali, protože věřili, že se díky ní příští rok na Vánoce zase celá rodina sejde ve stejném složení, je omotávání nohou vánočního stolu provazem. Tento zvyk měl navíc zajistit ochranu stáda ovcí před nebezpečím a vlky. Z toho důvodu se tato tradice dodržovala nejvíce na vsi mezi zemědělci.
Předpověď počasí z cibulových slupek
V dřívějších dobách se také věřilo, že cibulové slupky dokáží vyvěštit, jaké bude příští rok počasí. Princip tohoto zvyku spočívá v tom, že si připravíte 12 cibulových slupek a na každou z nich nasypete trochu soli. Každá slupka přitom představuje jeden měsíc v roce. Pakliže se sůl na slupce do rána druhého dne rozpustí, bude daný měsíc, který reprezentovala, deštivý.
Otevírání oken před půlnocí
Jedním z dalších už téměř zapomenutých zvyků je otevírání oken a dveří na Štědrý den krátce před půlnocí. Dělá se to z toho důvodu, aby domácnost mohli navštívit andělé, kteří mají obyvatelům domu zvěstovat zprávy o tom, co se bude dít v příštím roce. Na okenní parapet byste přitom ještě měli položit zapálenou svíčku, aby vás andělé snáze našli.
Tato tradice byla však postupem času trochu upravena, a dnes ji známe spíše jako verzi určenou pro děti. Okna se tak v některých domácnostech otevírají v místnosti, kde je vánoční stromeček, těsně před štědrovečerní večeří, aby mohl Ježíšek vstoupit dovnitř a nadělit dětem dárky.
Galerie: Jak se slavily Vánoce před rokem 1989
Vánoční tradice pro nezadané dívky
Některé vánoční tradice jsou pak konkrétně určeny pro nezadané dívky. Tyto zvyky mají dotyčné ženě a jejím blízkým prozradit, zda se do příštích Vánoc vdá, nebo zůstane na ocet. Mezi ty nejznámější z nich patří házení botou a třesení stromkem. Vedle toho jeden z méně obvyklých vánočních zvyků je například sbírání patek z vánoček.
Házení střevícem
Pokud patříte mezi dívky, které touží po vdavkách, můžete na Štědrý den vyzkoušet oblíbený zvyk házení střevícem. Tato tradice by vám měla prozradit, zda se do příštích Vánoc provdáte. Stoupněte si zády ke vchodovým dveřím vašeho domu nebo bytu a hoďte přes hlavu střevíc směrem k těmto dveřím. V případě, že bota dopadne tak, že k nim směřuje svou špičkou, nejspíše se můžete těšit na svatbu. Pakliže ale dopadne patou ke dveřím, budete si pravděpodobně muset minimálně ještě jeden rok na svatbu počkat.
Třesení stromkem
Pokud vás název této zvyklosti trochu zaskočil, hned vás uklidníme, nejedná se totiž o třesení ozdobeným vánočním stromečkem. Nemusíte se bát, že byste si při této tradici rozbili nějaké vánoční ozdoby. Tento zvyk spočívá v tom, že nezadané dívky vyběhnou po štědrovečerní večeři ven, kde zatřesou jabloní nebo zlatým deštěm. Pokud po zatřesení stromem uslyší štěkot psa ze směru, odkud se zvuk tohoto štěkotu line, přijde v blízké době její budoucí ženich.
Vánočkové patky
Sbírání patek z vánoček bylo tradicí, která se dodržovala spíše v bohatších rodinách, a to z toho důvodu, že se kvůli tomuto zvyku muselo upéct hned pět vánoček najednou. Pakliže se při štědrovečerní hostině podařilo neprovdané dívce posbírat devět patek ze všech upečených vánoček, znamenalo to, že se do roka provdá.
Zdroje: kfbz.cz, rozhlas.cz, frekvence1.cz