Pane JB,
nikoho nekádruji, ale setkávám se s bývalými žáky jak v běžném životě, tak při setkáních po X-letech. Není to ani vtipné, ani smutné, je to denní realita.
Já jenom pozoruji a utvářím si obraz člověka. A věřte, že je to lepší než všechny knihy, které mi doporučujete a které jsem mimochodem i četla ( ne všechny). Člověk nemusí být genius, aby nepoznal s kým má tu čest., když s ním s odstupem času mluví o životě. Chtěla jsem vám jen poradit, ale když o to nestojíte, nic se neděje, je to vaše rozhodnutí.
Myslím, že chápu dokonale v čem je váš problém a myslím, že se s tím musíte vyrovnat sám. K tomu vám nepomůže ani četba populárně naučné literatury ani googlování, to si prostě musíte prožít,
Vaše dítě se totiž jrdnou do (jak říkáte "uměle vytvořeného kolektivu, vedeného autoritou" ) s největší pravděpodobností dostane např. na vysoké škole a později v zaměstnání. ( pokud ale nepředpokládáte, že bude ředitelem zeměkoule). Vždy bude mít nad sebou autoritu, kterou bude muset poslouchat. Ať už vedoucího, ředitele, nebo úředníka z berňáku. A co se v mládí naučíš..... Neříkám, že se musíme nutně chovat jako ovce, ale člověk je tvor společenský a musí se naučit ve společnosti žít.
I vaší rodině hodně zdraví i bez očkování.
Jana