V Česku se každoročně narodí předčasně něco přes 7 tisíc dětí. Jde o miminka narozená před 37. týdnem těhotenství a odpovídá to asi 6,7 procenta ze všech porodů. Postupem let podíl klesá, v roce 2011 šlo o 8 procent všech novorozenců, a tento trend odpovídá současnému evropskému průměru.
V čem ale Česko vyniká, je péče o novorozence. V prvním měsíci života u nás zemře jedno dítě z tisíce živě narozených, což je podle dat UNICEF asi devětkrát méně, než tomu bylo v roce 1985. Současně jde o 14. nejnižší hodnotu z 200 zemí, které UNICEF sleduje, uvádějí analytici z portálu Evropa v datech. Například v sousedním Německu do měsíce po porodu zemřou dvě děti z tisíce.
Kolik nedonošených dětí se rodí?
Podle gestačního stáří (neboli délky těhotenství) dělíme nezralé novorozence na několik kategorií. Nejpočetnější je skupina lehce nezralých novorozenců (narození ve 34.–36. týdnu těhotenství), ročně se jich v ČR narodí přibližně 6000. Středně nezralých novorozenců (narozených ve 32.–33. týdnu těhotenství) se ročně narodí přibližně 1100. Těžce nezralých novorozenců (narozených v 28.–31. týdnu těhotenství) se ročně narodí cca 850 a nejméně je extrémně nezralých novorozenců (narozených před 28. týdnem těhotenství), těch se v České republice narodí zhruba 400 za rok.
Nejčastěji se děti předčasně rodí v severní Africe, kde přijde na svět dříve, než by mělo, až 13,4 % novorozenců. V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám, anebo naopak těm ve vyšším věku. Zatímco u žen ve věku 25–29 let předčasné porody tvoří 6% podíl z celkových porodů, u rodiček ve věku 40 let a více je to 9 % a u rodiček ve věku 19 let a méně dokonce 10 %. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
Péče o předčasně narozené děti v Česku v řadě aspektů předčí i některé západní země. „To, co nás může odlišovat i od spousty západních zemí, je, že v 90. letech u nás došlo k odstupňování neonatologické péče. Lékaři v záchrankách tak vždy přesně vědí, kam mají matku odvézt, aby dostala potřebnou péči. Dítě pak má mnohem lepší prognózu, když se narodí tam, kde se narodit má,“ přibližuje Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v Česku.
Snahou je minimalizovat stres miminek
V posledních letech se mění i celkový přístup k dítěti a jeho mamince. Dnes už se kupříkladu dbá na tzv. vývojovou péči o novorozence, jejíž cílem je maximálně snížit stres miminek a chránit jejich neurologický vývoj.
„Správně prováděná vývojová péče chrání spánkové rytmy novorozence, podporuje jeho růst a přibývání na váze, zlepšuje zrání a prospívání, podporuje stabilitu vitálních funkcí a schopnost samoregulace organismu,“ vypočítává zdravotní sestra Zuzana Tomášková z pražské porodnice U Apolináře.
Technologie jako pomocník pro navázání vztahu
Velký důraz se dává také na to, aby miminko mělo už od narození co možná nejčastější přímý kontakt s rodiči. A pokud toho není možné docílit fyzicky, a to z jakýchkoliv důvodů, hledají se alternativy. Čím dál častěji pak přicházejí ke slovu i digitální technologie. Díky nim mohou rodiče své děťátko alespoň vidět, případně k němu prostřednictvím tabletu či jiného přístroje promlouvat.
„Během několika posledních let vzniklo hned několik mobilních aplikací, které umožňují rodičům kontakt s dítětem, když s ním nemohou být. Například v USA už NHS (Národní zdravotní služba) schválila používání aplikace vCreate, která posílá rodičům notifikace a umožňuje jim komunikovat s dítětem,“ vysvětluje David Rozenský z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Právě v rámci této spolupráce začaly v apolinářské porodnici využívat mobilní tablety.
Rodiče na dítě vidí a mohou mu nahrát vzkaz
A „na stejnou vlnu“ naskočily i další porodnice. „V perinatologickém centru Fakultní nemocnice Olomouc využíváme speciální kamerový systém, na který se mohou rodiče v určitý čas připojit a sledovat tak své dítě skrze tablet, počítač či třeba telefon. Fyzický kontakt je sice nenahraditelný, ale v situacích, kdy z různých důvodů není možný, tyto kamery rodičům pomáhají budovat si vztah se svým dítětem. Rodičům navíc umožňujeme i nahrát audionahrávky, které pak miminkům pouštíme. Díky tomu může dítě slyšet své rodiče, což má prokazatelně pozitivní vliv na jeho vývoj,“ popisuje Jana Romanová, vrchní sestra Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Podobně to funguje kupříkladu i na ostravské neonatologii.
Takové možnosti oceňuje i Lucie Žáčková, ačkoliv jedním dechem dodává, že fyzický kontakt je nenahraditelný. „V Nedoklubku si přejeme, aby maminky, ale i tátové trávili co nejvíce času u svého děťátka. Je to esenciální pro vývoj miminka i vzájemné vazby. Ne vždy to mají rodiče jednoduché. Jsou z jiného města, mají více dětí a je logisticky náročné vše skloubit. Z tohoto hlediska je určitě fajn mít k dispozici alternativu a možnost vidět miminko alespoň zprostředkovaně díky moderním technologiím,“ řekla Žáčková pro server Vitalia.cz.
Nakolik technologie miminkům, jejich vývoji a vztahu s rodiči prospívají, vědci teprve zkoumají. Výsledky prvních studií nicméně vypadají nadějně. „Studie naznačují, že využívání aplikací pomáhá matkám snižovat stres a navazovat vztah s dítětem. Podle studie publikované v roce 2021 ve vědeckém časopise Telemedicine and e-Health dokonce i pozitivně ovlivňují kojení. Každopádně vědci často zmiňují, že jsou zapotřebí další a dlouhodobější zkoumání, abychom mohli odhalit skutečný dopad těchto technologií,“ míní David Rozenský z T-Mobile Czech Republic.
Kontakt zlepšuje imunitu
O významu kontaktu dítěte s matkou už dnes snad nikdo nepochybuje. „Takzvaný bonding s matkou po porodu několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Například incidence infekcí je o 35–45 % nižší ve srovnání s tím, když by dítě po porodu k matce přiloženo nebylo,“ říká Lucie Žáčková.
Nejde ale jen o fyzický kontakt těsně po porodu. Zejména u předčasně narozených dětí, u kterých ve většině případů není poporodní bonding možný, je důležité i období následující.
„Kromě imunity je vztah s matkou důležitý i pro vývoj mozku a dalších životních funkcí. Miminko se rychleji adaptuje na život tady a může být dříve propuštěno z nemocnice. Videohovory sice nemohou osobní kontakt nahradit, ale pokud není možný, jsou, už jen kvůli zdraví dítěte, užitečnou pomůckou. Každá hodina, kterou tráví matka s dítětem, je časem, který již nelze nahradit,“ dodává Žáčková.
Třístupňová neonatologická péče
Česká neonatologie dosahuje podle lékařů vynikajících výsledků i proto, že využívá třístupňový systém péče. Jeho základem je transport všech rizikových těhotných na pracoviště vyššího typu (tzv. transport „in utero“ – s dítětem v děloze). Díky tomu se více než 90 % nezralých novorozenců narodí přímo na pracovišti, které má s péčí o předčasně narozené děti dostatek zkušeností. Pracoviště I. stupně, tedy regionální pracoviště, zajišťují poporodní péči o zdravé a donošené, nebo jen lehce nezralé novorozence. Předčasně narození novorozenci a novorozenci se závažnými komplikacemi narození na těchto odděleních jsou po porodu převáženi na pracoviště II. stupně (intermediární centra) a III. stupně (perinatologická centra), nebo na oddělení dětské intenzivní a resuscitační péče.
ČLÁNKY DO MAILU