Umírá na něj více lidí než na rakovinu, většina Čechů ho ale nezná. Srdeční selhání, chronické onemocnění srdce, je v ČR každoročně diagnostikováno u čtyřiceti tisíc lidí. Polovina z nich zemře do pěti let od stanovení diagnózy. Při včasném záchytu lze onemocnění dlouhodobě kontrolovat. Stačí znát příznaky a informovat svého lékaře.
Bolest na prsou a u srdce? To bude spíš infarkt
Téměř polovina lidí si podle průzkumu STEM/MARK plete srdeční selhání s infarktem. Nejčastěji si jej spojují s bolestí na prsou (76 %) a u srdce (67 %), což jsou ale příznaky spíše typické pro infarkt. Většinu projevů oslabeného srdce naopak srdečnímu selhání vůbec nepřisuzují, vidí je jako pouhý projev stárnutí. Pouze čtyři procenta populace tvrdí, že umí rozlišit srdeční selhání a infarkt. Rozdíl ale popsat nedokáží.
Srdeční selhání je pro nás velká neznámá
Když se řekne onemocnění srdce, vybaví si jich Češi celou řadu, od anginy pectoris po arytmii. Srdeční selhání je pro ně ale velká neznámá. Na onemocnění, které se rozvine u jednoho z pěti lidí nad čtyřicet let, si z dotazovaných nevzpomene nikdo – i přesto, že jím trpí na dvě stě tisíc Čechů a je nejčastějším důvodem hospitalizace u lidí nad šedesát pět let. Téměř polovina lidí se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt. „Kvůli nízkému povědomí o projevech srdečního selhání není toto onemocnění u velkého procenta pacientů včas rozpoznáno. I když dlouhodobě zažívají různé obtíže, k lékaři nejdou. Často se na něj přijde až při prudkém zhoršení stavu a první hospitalizaci. Při včasné diagnóze přitom umíme nemoc zvládat a pacienti mohou žít kvalitní život,“ říká docent Jan Bělohlávek z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Srdeční selhání se rozvine u jednoho z pěti lidí nad čtyřicet let
O věku to být nemusí
Rozpoznat příznaky srdečního selhání není až tak obtížné. Těmi nejčastějšími jsou narůstající únava, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále jsou to otoky kolem kotníků, nohou a břicha, někdy nadměrné bušení srdce, náhlý nárůst váhy kvůli zadržování tekutin v těle, nechuť k jídlu a častější frekvence močení. Takto různorodé projevy si ale málokdo spojí do jedné diagnózy. Stejně jako pacientka Blanka: „Moje problémy začaly velmi nenápadně. Myslela jsem si, že únava a namáhavější dýchání prostě patří k tomu, že stárnu a že jsem trošku přibrala. Rozhodně mě nenapadlo, že bych mohla mít nemocné srdce, a už vůbec ne, že mi pracuje jen na 34 %.“
Co je infarkt
Akutní infarkt myokardu patří mezi nejzávažnější onemocnění srdce. Způsobuje ho snížený průtok krve a naprosté ucpání srdeční tepny. K tomu dojde, pokud se v cévách usazují aterosklerotické pláty, které vznikají ukládáním cholesterolu.
Projevy nastupují náhle, zcela bez jakéhokoliv předchozího varování. Nejčastěji se projeví tupým tlakem nebo pálením za hrudní kostí, bolestí, která se šíří do levé paže a krku. U osob, které postihl infarkt, nechybí i další důležité příznaky způsobené drážděním takzvaného „bloudivého nervu“: silné pocení, schvácenost, nevolnost a případně i dušnost.
Dušnost, která nejčastěji provází srdeční selhání, si s nemocí spojuje pouze padesát šest procent Čechů. Značnou část příznaků ale vidí spíše jako projev stárnutí: zvýšenou únavu se stářím spojuje šedesát tři procent lidí (se srdečním selháním pouze čtyřicet tři procent), otoky nohou se podle čtyřiceti jednoho procenta pojí s věkem (jen dvacet osm procent je vnímá jako příznak závažnější nemoci). Některé příznaky si se srdečním selháním nespojujeme vůbec. Jen méně než tři procenta lidí by v nechuti k jídlu nebo častější frekvenci močení hledalo onemocnění srdce. I toto ale mohou být signály, kterými srdce volá o pomoc.
Čtěte také: Panika se projevuje stejně jako infarkt
O srdečním selhání se někdy mluví jako o epidemii třetího tisíciletí. Jde o stále častější onemocnění srdce, které je velmi vážné a jeho včasné rozpoznání může mít klíčový dopad na život. „Lidé by neměli podceňovat ani zdánlivě nedůležité problémy, i ty mohou značit srdeční selhání. Základem je mluvit se svým lékařem,“ dodává Jan Bělohlávek.
doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D.
Lékař II. interní kliniky– kliniky kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Zdroj: Ruku na srdce
ČLÁNKY DO MAILU