Obezita, syndrom vyhoření, cukrovka, alergie, chronický únavový syndrom. Tyto a další nemoci mají společný jmenovatel – jsou to civilizační choroby. Poslední dobou k nim odborníci přiřazují také neplodnost.
Neplodnost jako civilizační nemoc
Lidé rodičovství kvůli svému životnímu stylu odkládají a pak se řada z nich potýká s následky vyššího věku. Pokud k tomu přiřadí stres a sedavé zaměstnání, nová civilizační nemoc je na světě.
TIP: Kdo se může stát náhradní matkou? Odměna je až půl miliónu
„Civilizace mění způsob našeho života. Určuje, kde pracujeme, co jíme, jak uvažujeme o svém životě, plánech a cílech. Stravujeme se průmyslově vyráběnými potravinami, jsme pod nadměrným, trvalým stresem a nedostatečně se hýbeme. K tomu současná doba nabízí rozptýlení, téměř nekonečné možnosti výběru zábavy a únik do virtuálního světa. Neslyšíme naše biologické hodiny, neřídíme se přirozenými instinkty. Žijeme ve světě, kde máme pocit, že díky pokroku lze vyřešit téměř vše — že poručíme větru, dešti,“ míní praktický lékař Vladimír Marek z ordinace FamilyMed. Ve své praxi se potkává s lidmi, u nichž vyšetřuje zdravotní příčiny problémů s početím.
Galerie: Rodí starší ženy. Riziko vývojových poruch stoupá
„Civilizačním chorobám se říká nemoci z blahobytu. Celosvětové zkušenosti ukazují, že paradoxně větší bohatost vede k nižší porodnosti,“ dodává lékař. S tím souhlasí expert reprodukční kliniky Reprofit International Štěpán Machač. „Jak to vypadá s plodností českých mužů, ukazují i čísla — zatímco dříve se za normální považoval spermiogram v objemu čtyřicet milionů spermií na mililitr, nyní je to patnáct milionů/ml. Za posledních pětadvacet let klesl počet mužských spermií o šedesát procent,“ říká Štěpán Machač.
Podle statistik se spermiogram každý rok zhoršuje o 1,6 %. Co spermiogram negativně ovlivňuje, je například způsob práce. Počet „sedavých zaměstnání“ roste, v kancelářích tráví lidé až dva tisíce hodin ročně. „Tlak na výkon a úspěch skloubený s pocitem, že je třeba využít všech možností, co nám život nabízí, vede k odkládání mateřství i u žen. Jejich vajíčka ale nemládnou, a zatímco v pětadvaceti by se jim možná podařilo bez problémů otěhotnět, o deset let později už to tak hladce nejde,“ vysvětluje MUDr. Machač.
Když už konečně chceme dítě, tak ale hned
Když už se lidé rozhodnou, že budou rodiči, chtějí výsledek hned. „Mnoho pokusů a průzkumů ukázalo, jak moc jsme odtrženi od reality. Nevidíme nikoho umírat, uctíváme technologie. Myslíme si, že když ovládáme telefon, ovládneme i to, kdy počneme,“ říká praktický lékař Vladimír Marek.
Podle MUDr. Machače chodí do reprodukčních klinik stále více párů, kterým se nedaří rychle otěhotnět, a nechtějí čekat. „Jsou přesvědčeni, že jejich potíže vyřešíme, ideálně do tří měsíců. Chtějí výsledky. Hledají informace na internetu, neustále se dozvídají o nových možnostech, střídají kliniky, pídí se po zázračné metodě, která jejich problém okamžitě vyřeší,“ doplňuje lékař. Podle něj je v prvé řadě důležité znát přesnou příčinu neplodnosti.
V tuzemsku má problémy s plodností až čtvrtina všech párů. Se zásahem reprodukčních klinik se v České republice ročně rodí přibližně pět tisíc dětí. V mezinárodním srovnání se tak ČR řadí po bok zemím, jako je Finsko, Norsko nebo Švédsko, kde jsou více než tři procenta všech narozených dětí počata metodami asistované reprodukce. České zákony ve vztahu k asistované reprodukci patří mezi jedny z nejliberálnějších v Evropě.
„Ohromný rozvoj technik reprodukční medicíny umožňuje stát se rodičem v podstatě každému a kdykoli,“ říká v rozhovoru Hana Konečná z Katedry klinických a preklinických oborů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Otázka zní, zda to tak má být. „Jaké hranice nastavíme, je na nás,“ říká doc. Konečná. Lékaři připomínají, že z biologického pohledu je ideálním věkem k otěhotnění u ženy osmnáctý až pětadvacátý rok.
Zdroj: TZ
ČLÁNKY DO MAILU