Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv přitom rok od roku stoupá. V roce 2018 odevzdali lidé v lékárnách nepoužitelná léčiva za celkem 3,3 miliardy korun, což je čtyřnásobně víc než před deseti lety. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Co se dozvíte v článku
Léky v domácnostech: nikdo již neví, k čemu jsou dobré
„Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta expirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ uvádí některé z poznatků průzkumu Irena Storová, ředitelka SÚKL.
Je dobré občas probrat domácí lékárničku, zjistit, co všechno máme, a případné nepotřebné a prošlé léky vrátit.
Léky odevzdat jedině do lékárny
Jediným správným způsobem likvidace nevyužitých léčiv je vrácení do lékárny, kam pro ně přijíždějí specializované firmy. Ty následně léky ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky zlikvidují.
Přijít s balíčkem léčiv do lékárny se nemusíte bát: „Každá lékárna je povinna od pacienta nepoužitelné léky bezplatně přijmout,“ uvádí SÚKL. Sběr léků v lékárnách, tedy náklady na odvoz a likvidaci, pak hradí příslušný kraj.
Množství likvidovaných léčiv neustále roste a růst se zrychluje. Objem lékového odpadu z lékáren má stoupající tendenci. Zatímco v roce 2008 bylo takto zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitelných léčiv, v roce 2013 to již bylo 281 tun a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren platí kraje průměrně téměř 34 tisíc korun.
Přestože roste počet těch, kteří o možnosti odevzdat nevyužité léky v lékárně vědí, asi čtvrtina domácností vyhazuje léčiva do popelnic spolu s běžným odpadem, splachuje do WC, případně odevzdává ve sběrných dvorech. V roce 2018 představovala taková léčiva odhadem téměř 1,3 miliardy korun.
„Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet. Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit,“ vysvětluje Irena Storová.
Doma máme průměrně 11 různých léků, nejčastěji Paralen a Ibalgin
Pravidelné průzkumy SÚKL se zaměřují i na to, jaké typy léků mají lidé doma, jak je skladují či zda kontrolují stav a dobu jejich použitelnosti.
Z výsledků vyplývá, že doma máme průměrně jedenáct různých léků, nejčastěji ty na bolest s paracetamolem a ibuprofenem.
Galerie: Jak se vyráběl Ibalgin v pražské Zentivě
Léky v domácnostech ČR
- Doma máme průměrně 11 různých léků.
- Nejčastějším místem uložení léků je krabice (41 %), dále následuje zásuvka (32 %) a poté skříňka určená pouze pro léky (18 %). 17 % respondentů má léky v lednici.
- Paralen je nejčastějším lékem, který se nachází v domácích lékárničkách, má ho doma více než polovina respondentů (56 %). Více než třetina domácností má doma nějaký z přípravků řady Ibalgin. Třetím lékem v pořadí je Endiaron (15 %).
- Většina léčiv v domácnostech jsou načatá balení (85 %).
- Z auditu domácích lékárniček vyplynulo, že z celkového počtu zaznamenaných léků bylo celkem 13 % prošlých.
- Alespoň čas od času kontroluje stav a dobu použitelnosti léčiv 60 % domácností. 7 % respondentů přiznalo, že léky doma nikdy nekontrolují.
Zdroj: Reálné využití léčiv, SÚKL, 2020
Nejčastějším místem uložení léků je krabice, následuje zásuvka a skříňka určená pouze na léky. Část respondentů skladuje léky v lednici, nicméně ne pro všechny typy léčiv je toto uložení vhodné.
„Bohužel mnoho lidí neskladuje léky správně. Přitom správné skladování léčivých přípravků zaručuje, aby byla po dobu jejich použitelnosti zachována kvalita, účinnost a bezpečnost. Podmínky skladování mohou být různé. Informaci, jak lék uchovávat, lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku,“ dodává Irena Storová.
Kdy je lék na vyhození
Nepoužitelným se lék stává také po uplynutí doby použitelnosti. Ta je vyznačena na obalu léku a na samotném blistru zpravidla ve formátu Použitelné do: měsíc/rok.
U léku, který expiroval, již nelze zaručit kvalitu, bezpečnost ani účinnost. Před užitím léku, zejména pokud jej má pacient delší dobu doma, je vhodné zkontrolovat i vizuální podobu. Změna barvy nebo konzistence nevěstí nic dobrého, i kdyby doba použitelnosti nebyla ještě zdaleka překročena.
„Doporučuji proto alespoň dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku. Ideálně na jaře a na podzim, tedy před sezónou, kdy hrozí alergie či nachlazení, je dobré zjistit, jaké léky doma mám, jaké je potřeba dokoupit, aby byly po ruce, a jaké třeba expirovaly a je třeba je odnést k likvidaci. Díky tomu se vyhnu zbytečným nákupům a hromadění léků,“ říká ředitelka SÚKL.
U léků na předpis by dle odborníků mohl pomoci sdílený lékový záznam pacienta. Ten by měl vést nejen k ochraně před duplicitami a kontraindikacemi, ale také k úspoře peněz samotných pacientů i financí z veřejného zdravotního pojištění.
ČLÁNKY DO MAILU