Přinášíme pravidelné novinky tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
S přesností až 79 % lze podle nové studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a ČVUT rozpoznat, zda daný člověk trpí bipolární afektivní poruchou, a to i u lidí, kteří jsou tzv. v remisi a nepociťují žádné příznaky. Informuje o tom NUDZ v tiskové zprávě. O zahájení studie v roce 2018 jsme psali v článku Chytrý náramek umožní předvídat maniodepresivní stavy.
Život mezi mánií a depresí
Bipolární afektivní porucha se řadí mezi poruchy nálady a významně postihuje denní i spánkovou aktivitu člověka.
„Projevuje se střídáním fází mánie, deprese a stabilního období. Manické epizody jsou charakteristické zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a pocitem přílivu energie. U depresivní fáze naopak přetrvávají pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada,“ popisuje Eduard Bakštein z Národního ústavu duševního zdraví.
Oba tyto stavy mohou výrazně zasahovat do pracovního i sociální života a mohou být i život ohrožující.
„Onemocnění postihuje kolem jednoho procenta populace, tedy asi třicet milionů lidí v Evropě. V České republice postihuje přes sto tisíc lidí, což je více než pacientů s cukrovkou I. typu,“ popisuje odborník.
Test: Je to deprese?
Najít ohrožené nemocné
Cílem výzkumníků je identifikovat rizikové skupiny pacientů, u nichž může hrozit nebezpečí výskytu relapsů a dalších nežádoucích událostí spojených s bipolární afektivní poruchou.
Skupina pacientů s bipolární poruchou a zdravých dobrovolníků nosila po tři měsíce aktigraf – náramek vyvinutý speciálně pro psychiatrii českou společností Mindpax. „Jedná se o náramek podobný hodinkám, který průběžně sbírá data o pohybové aktivitě, která pak odesílá na server k dalšímu zpracování. Pomocí tohoto systému bylo možné měřit aktivitu po delší dobu než je u podobných studií obvyklé,“ vysvětluje Jakub Schneider z ČVUT v Praze.
Vědci sledovali během každého dne desetihodinové období, kdy byl daný člověk nejaktivnější. Zatímco u zdravých lidí bylo toto období ve většině dnů přibližně ve stejném časovém rozmezí, u lidí s bipolární poruchou se časy tohoto období mezi jednotlivými dny výrazně lišily. Zároveň u nich byly zachyceny významné rozdíly mezi jednotlivými dny ve střídání fází aktivity a odpočinku.
Poznámky autora
Na první pohled se zdá, že vzorce pohybové aktivity nejvíc ze všeho souvisejí s tím, nakolik člověka nutí k této pravidelnosti vnější faktory – chodí do školy, do práce, pro děti do školy, na procházku se psem. Naopak čím je člověk „svobodnější“ v tom smyslu, že si svůj čas řídí sám, tím nepravidelněji se může chovat.
Autoři studie to uznávají, ovšem tvrdí, že pohybová aktivita je současně napojena na řadu regulačních funkcí mozku, výkyvy nálady (už patologické, v nějaké míře je má jistě každý) a nepravidelnost pohybových aktivit spolu souvisí. Ne že by jedno způsobovalo druhé, ale oboje je (statisticky) dáno „nedobrým fungováním mozku“.
(Na druhé straně třeba naprostá pravidelnost může být statisticky spojena zase s jinými duševními problémy než bipolární poruchou, třeba s obsedantně kompulzivní poruchou nebo s depresí; studie tvrdí spíše to, že nepravidelnost je v nějakém ohledu spojena riziky, ne že je nutně špatná nebo příčinou těchto rizik.)
ČLÁNKY DO MAILU