Vždy se hodí, když lékař svoji nepřítomnost avizuje předem. Jeho povinnost to ovšem není a někdy to z jeho strany není ani možné. Pokud jde ale o plánované a dočasné zavření ordinace, avízo předem umožní chronickým pacientům například předzásobit se léky nebo naplánovat kontrolu s lékařem tak, aby se jí v době uzavření ordinace vyhnuli.
Kdy a kam lékař dává informaci o zástupu
Pokud lékař ordinaci z nějakého důvodu dočasně zavře, má povinnost informovat pacienty, kdo jej v době jeho nepřítomnosti zastupuje. Tuto informaci je povinen zveřejnit, ať je zavřeno den, týden, nebo třeba měsíc.
Jakým způsobem informaci zveřejní, je na lékaři. Jedinou podmínkou je, aby byla veřejně dostupná. Možné je tedy vyvěsit ji viditelně na dveře ordinace či čekárny. „Je vhodné využít i další, zažité komunikační prostředky – tedy způsoby, jakými obvykle oznamuje změny ordinační doby. Jde třeba o zveřejnění na webu, infodesce obecního úřadu apod.,“ podotýká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Jak funguje zastupující lékař
Kromě informace, po jakou dobu lékaře nezastihnete, musí oznámení obsahovat i jméno lékaře, který jej dočasně zastupuje. Ideálně včetně jeho kontaktů a ordinačních hodin, protože ty se mnou lišit.
Určení zástupu je povinné, samotný zastupující lékař pak nesmí pacienta kolegy odmítnout.
V kompetenci zastupujícího lékaře je stanovit diagnózu, určit postup léčby i předepsat recept. Pacienti ale musí počítat s tím, že zastupující lékař ordinuje ve vlastním, takže za ním třeba budou muset dojet.
Na rozdíl od registrujícího lékaře (tedy toho, který je například na dovolené) ale nemusí mít přístup ke zdravotnické dokumentaci, proto mluvčí VZP chronicky nemocným doporučuje mít od jejich lékaře připravenou zprávu právě pro potřeby zastupujícího lékaře.
Stalo se vám, že jste někdy potřebovali lékaře, ale ten nebyl dostupný?
Neinformování je přestupkem
Pokud lékař ordinaci zavře, aniž by dal pacientům o své nepřítomnosti a zástupu, informaci, dopouští se přestupku. „Stejně tak se přestupku dopouští zastupující lékař, který by odmítl vyšetřit pacienty ve své ordinační době,“ dodává Viktorie Plívová.
V případech, kdy lékař nejedná, jak by měl, je možné podat na něj stížnost, a to u vlastní zdravotní pojišťovny, přímo u poskytovatele zdravotní péče, případně krajskému úřadu. Obracet se lze také na profesní komory lékařů.
ČLÁNKY DO MAILU