Ranní probuzení se ztuhlýma rukama a brněním vystřelujícím až k rameni. Během dne necitlivost v prstech, která se objeví třeba při telefonování nebo čtení, později přicházejí problémy s udržením věcí a manipulací s drobnými předměty. Právě takto se projevuje syndrom karpálního tunelu, který dokáže pořádně znepříjemnit život.
Co se dozvíte v článku
Syndrom karpálního tunelu patří v současnosti k nejčastějším onemocněním ruky. Jde o soubor potíží, související se středovým nervem (nervus medianus) v karpálním tunelu, spojujícím předloktí a zápěstí. Tento nerv ovlivňuje pohyb a citlivost části ruky včetně prstů (kromě malíčku).
Jak poznat syndrom karpálního tunelu
Ve chvíli, kdy dochází k jeho přetěžování, při hormonálních změnách, onemocněních anebo po úrazu, může dojít k útlaku nervu, což způsobuje necitlivost, brnění prstů nebo slabost v ruce a celé paži i zhoršenou jemnou motoriku. Problém může být na obou rukách najednou.
Jeho symptomy se obvykle začínají objevovat postupně. Patří mezi ně následující potíže.
Příznaky syndromu karpálního tunelu
- necitlivost a brnění v prstech kromě malíčku
- pocit pálení, které se šíří po paži
- bolest zápěstí, vystřelující do paže, která v noci budí ze spánku
- slabost svalů ruky, kdy je obtížné udržet předměty
Kdy vznikají potíže s karpálním tunelem
Mezi nejčastější zdravotní problémy, spojené se vznikem syndromu karpálního tunelu, patří cukrovka, dysfunkce štítné žlázy, zadržování tekutin při hormonálních změnách, zejména v těhotenství nebo v menopauze, vysoký krevní tlak, autoimunitní poruchy, jako je revmatoidní artritida, dále zlomeniny nebo jiné úrazy zápěstí.
Syndrom karpálního tunelu se zhoršuje, pokud je zápěstí opakovaně namáháno, protože právě to přispívá k otokům a kompresi středního nervu. Může to být výsledek častého používání klávesnice počítače nebo myši, dlouhodobé vystavení vibracím při používání ručního nářadí, hra na klavír, psaní na stroji a další podobné činnosti, které vyvolávají nadměrné a jednostranné přetěžování ruky a zápěstí.
Syndrom karpálního tunelu však leckdy vznikne bez zjevné příčiny.
Jaké jsou rizikové faktory a kdo je nejvíce ohrožen
U žen je až třikrát vyšší pravděpodobnost vzniku syndromu karpálního tunelu než u mužů, nejčastěji je diagnostikován ve věku mezi 30 a 60 lety.
Jak bylo zmíněno, některé stavy zvyšují toto riziko, patří k nim například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo artritida.
Na rozvoji syndromu karpálního tunelu se ale podílí také životní styl, kdy kouření, nadměrný příjem soli, nedostatek tělesného pohybu a vysoký index tělesné hmotnosti patří mezi rizikové faktory, stejně jako některá zaměstnání, třeba práce na výrobní lince, ve stavebnictví anebo tam, kde se využívá denně počítač.
Co očekávat při vyšetření u lékaře?
Lékař otestuje citlivost prstů a sílu svalů v ruce. Někteří specialisté doporučují rentgenový snímek postiženého zápěstí, dále mohou přijít ke slovu také další zobrazovací metody (výpočetní tomografie, magnetická rezonance). K diagnostice se používá rovněž elektromyografie (EMG), která stanoví místo a rozsah útlaku.
Pokud je syndrom karpálního tunelu diagnostikován včas, pak je možné zlepšit problém i bez operace. Důležité je zklidnění postižené oblasti, tedy vynechání činnosti, která k rozvoji problému přispěla.
Pomoci může například ortéza, která udrží zápěstí v klidu, fixační dlaha na noc, analgetika s protizánětlivým účinkem, masti a gely proti zánětům a otokům i léky na uvolnění svalů. Lékař může dále nabídnout pacientovi například obstřiky nebo injekce s obsahem kortikosteroidů, které sníží zánět a otok, a zmírní tak tlak na středový nerv.
Využívají se také fyzioterapie, masáže a vhodná cvičení. Pokud jsou příznaky syndromu karpálního tunelu závažnější anebo dostatečně nereagují na jinou léčbu, pak je vhodné podstoupit operaci, která uvolní příslušné struktury a uleví od tlaku na středový nerv, ale ani tak není vyloučen návrat obtíží.
Jak se vyhnout vzniku syndromu karpálního tunelu
Přesný recept neexistuje, lze se však pokusit o prevenci. K té patří:
1. Měkčí doteky
K provedení řady úkonů je třeba méně síly, než kolik bývá běžně vynaloženo. Týká se to například zbytečně pevného svírání pracovních nástrojů nebo úderů do klávesnice. Pokud lze při práci využívat o něco méně síly, je to pro ruce i zápěstí jako balzám.
2. Přestávky
Ideální je dát si každou hodinu přestávku o délce cca 10 minut, kdy ruce mohou odpočívat.
3. Protahování a procvičování
Během každé pauzy v práci je dobré krátce procvičit a protáhnout prsty, dlaně i zápěstí.
4. Správná poloha zápěstí
Pokud to jde, vyplatí se neohýbat zápěstí zcela nahoru nebo dolů. Při držení zápěstí v neutrální poloze se uvolní tlak na středový nerv.
5. Střídání pohybů
Je dobré vyhnout se opakování stejných pohybů rukama a zápěstím. Leváci mohou vyzkoušet některé úkoly provádět pravou rukou, praváci levou. Přínosné je také střídat různé činnosti.
6. Správné držení těla
I když se zdá být důležité zaměřit se na zápěstí a ruce, pomoci může i správné držení celého těla. Při špatném postoji se ramena nakloní dopředu, čímž se spustí řetězová reakce: jsou ovlivněny krční i ramenní svaly a nervy a v důsledku toho se zhorší i problémy se zápěstím.
7. Teplo
Pokud jsou ruce v chladu, bolest a ztuhlost se zhoršují, zatímco v teple jsou ruce i zápěstí uvolněnější.
Galerie: Tipy na každodenní cviky do kanceláře
ČLÁNKY DO MAILU