Prispeji svou troskou do mlyna.
V motolske nemocnici me v noci prijali a poslali lezet - ze pry budu silu potrebovat. Pri zmene smeny kolem seste ranni prisla kyrysnice, zarvala na nas odpocivajici rodicky, jestli chceme rodit nebo chrapat a naridila chodit. V tom momente bych ji nejradeji skocila po krku, nebyt pupku, dnes si rikam, ze mela mit nocni.
Uplne zblbla systemem a duverou v lekare jsem neuvazovala logicky - proc bych proboha mela odpocivat, kdyz moje dite chce ven??
Porod se protahl na 18hodin, byly podany antibiotika, dite ze me pro absenci stahu vymackli, potrhali me tak, ze je sex i dnes, dva roky pote, torturou.
A ted ke kojeni - jsem presvedcena, ze prubeh porodu ovlivnuje i uspesnost kojeni.
Me to moc neslo, situace se vyhrotila nekdy kolem pateho mesice veku syna a spesne jsme prechazeli na UM, jelikoz mi neustale zatvrdavalo mleko.
Velmi durazne bych chtela proto rici:
Myslete, neposlouchejte vic druhe nez sve telo a instinkt a kdyz kojeni nejde, nehrotte to. Umele mleko pro me i syna bylo ulevou.