Názor k článku Neumíme správně kojit. Na internetu je milion špatných rad od anonym - Zdravím, toto je snad první článek, se kterým souhlasím...

Zdravím,
toto je snad první článek, se kterým souhlasím a ráda se k němu budu vracet. Také jsme měli zkušenost z porodnice podobnou v tom smyslu, že jakmile nebylo nakojeno pravidelně s 3 hodinovým odstupem a nebylo během pár minut nakojené, některé sestry se na mne dívaly s odsouzením ( kojila jsem i něco přes hodinu, miminko mělo žloutenku, bylo hodně líné a neustále u toho usínalo). Naopak některé byly velice nápomocné a hodně mi pomohly. A mohla bych jmenovat další v článku i v komentářích již zmíněné povinnosti, které se musely splnit. To maminku, která s miminky nemá žádné zkušenosti, dost vykolejí.
V průběhu kojení nás potkal také bojkot. Jedna z mých příbuzných mi totiž nasadila brouka do hlavy, že malý se jí zdá být hubený (přitom dle pediatra přibýval krásně). Současně má kamarádka, která měla o týden mladší miminko, se mi v tu dobu také chlubila, že to její (ačkoli bylo při narození o kilo menší) nás už hmotnostně předběhlo a do toho nás ještě zlobil růstový spurt. V tu dobu najednou začal můj syn u kojení vyvádět a zlobit se a já jsem začala mít strach, zda vše dělám správně, hledala příčinu a přečetla tucty naprosto nepomáhajících článků a nakonec jí našla. Několik málo rad bylo ku prospěchu, to musím přiznat, ale tou největší příčinou byla psychika. Sice jsem se s ní těžce vypořádávala, ale nakonec jsem se s ní poprala a zvítězila. Našla jsem způsob, jak miminko v klidu nakojit (na začátku kojení jsem s ním vždy chodila po domě a malý se tak u kojení přestal zlobit a dobře se přisál, dále jsem začala odstříkávat po každém kojení), a tím se zlepšila i moje nálada. A věřte mi, to dítě to pozná. Kojení šlo rázem od ruky a my se vrátili do starých kolejí.
Je faktem, že každé miminko je originál a každé chce něco jiného a máma by se měla snažit jeho potřeby dešifrovat.