Granko, stálo na mém nákupním seznamu. U regálu jsem automaticky sáhla po větší krabici, dětí hodně, spotřeba velká, tak proč kupovat méně výhodné balení… Jenže násobit dvěma umím i já celkem rychle, a tak, pokud vedle sebe stojí krabice o hmotnosti 250 a 500 g a cenovky hlásají 39,90 a 82,90, i bez kalkulačky je jasné, že o výhodě se tu nedá mluvit.
Jde sice o pár korun, ale stejně mě to zarazilo. Začala jsem si všímat údajů na „malých“ a „velkých“ baleních a zjištění jsou celkem překvapivá.
Všímejte si měrné ceny
Vždycky jsem žila v domnění, že pro výrobce a obchodníka je výhodné prodat co nejvíc, tudíž by měl tuhle strategii podporovat i cenou. My, coby zákazníci jsme na to i zvyklí a pokud určité zboží u nás doma jede na kila, kupujeme ho raději ve velkém. Jednak se nemusí tak často kupovat, za druhé je to výhodnější pro naši peněženku. Tedy – to jsem si alespoň myslela.
Zašla jsem namátkou do několika prodejen a sledovala tzv. měrnou cenu.
Měrná cena
Podle zákona o cenách mají obchodníci povinnost označovat balené výrobky prodejní i měrnou cenou, tedy cenou jak za balení, tak přepočtenou na měrnou jednotku množství výrobku (1 kilogram, 1 litr, lze uvádět i jiné jednotky množství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku, například 1 kus, 100 g, 100 ml, 100 mm, stojí v zákoně).
Obchodníci můžou od roku 2009 nabízet „nejednotková množství“, tedy zboží o libovolné hmotnosti. Co to znamená v praxi? Roky jste zvyklí na máslo, které má čtvrt kila, a nevšimnete si, že tohle super výhodné, co na vás juká výraznou cenovkou z regálu, váží namísto 250 gramů jen 210, například. Nebo že se vaše oblíbené oplatky zmenšily, ale cena zůstala stejná. Podle zákona je to v pořádku.
Přečtěte si: Loga na potravinách: Průvodce zmateného spotřebitele
Už jsme si na to snad zvykli a na velikost balení si dáváme trochu pozor. Vodítkem nám může být právě měrná cena, která mrňavým písmem uvádí, na kolik vás vyjde třeba kilo nebo litr, a můžete tak lépe porovnávat různé výrobky i balení jedné značky.
Jenže podle výzkumu agentury Factum Invenio 41 % spotřebitelů, a to hlavně mužů a mladých lidí, měrnou cenu nesleduje, případně o této možnosti vůbec neví.
Koupíš víc, koupíš dráž
Výběr mezi malým a větším balením je obvykle pouze v supermarketech, podívám se tedy do několika z nich. V první navštívené prodejně, Albertu, proděláte na větším balení hlavně u čokoládových výrobků. Zřejmě tu mají starost o vaši figuru; jak jinak si vysvětlit, že např. bonboniéru Modré z nebe koupíte v menším balení (189 g) za 99,90 Kč (tedy 528,57/kg), zato nenažranci dají za větší krabici (379 g) 206,90 Kč (tedy 545,91/kg).
Bonboniéra Merci je na tom podobně, resp. rozdíl v neprospěch velkého balení je ještě markantnější: větší balení za 174,70 Kč a menší za 83 korun. Přepočteno na váhu, vyjde kilo bonbónů z většího balení (400 g) na 436,75 a z menšího (250 g) na 332 Kč.
Při porovnání bonboniéry Toffifee od stejného výrobce ve variantách 125 a 400 g (33,50 a 140,20 Kč) dopadneme podobně. Větší balení vychází opět jako méně výhodné (268 a 350,50 korun za kilo).
Oříškovou pomazánku Nutella koupíte v Albertu v malém balení (400 g) za 60,30 Kč (tedy 150,75/kg), tři čtvrtě kila stojí 113,90 (tedy 151,87/kg), rozdíl v tomhle případě je celkem zanedbatelný, ale kde je výhoda?
Přestože si čísla drápu do notýsku „nenápadně“, podobně „nenápadně“ se kolem mě začíná motat takový ten pán, co jezdí po každé prodejně celý den s prázdným vozíkem. Nemám chuť na konflikty a tak se přesouvám domů k počítači.
Při nákupu online je to s cenami podobné
Na stránkách nově otevřeného e-shopu Tesca nejprve ověřuji některé předchozí výrobky.
Toffifee na iTescu přeje stejně jako v Albertu umírněným mlsounům:
- 15 ks, 125 g – 40,90 Kč = 327,20/kg, 2,70/ks
- 48 ks, 400 g – 142,90 Kč = 357,25/kg, 3/ks
Podobně je na tom Nutella, lehce znevýhodněné je opět větší balení:
- 400g – 60,90 Kč = 152,25 Kč/kg
- 750g – 115,90 Kč = 154,53 Kč/kg
Porovnávám dál, bez pána s prázdným vozíkem v zádech… Zato mě honí mlsná, co takhle Milka? S celými jádry lískových ořechů v únosném – pro figuru a výživové poradce – stogramovém balení stojí 17,90 Kč (179/kg), ale když jste nenažraní a rozšoupnete se tou samou čokoládou, ale pěkně hned celým čtvrt kilem, dáte za něj 72,90 Kč, čili 291,60 za kilo, což je sakra rozdíl.
A další příklad nepoměru – pokud by vás neodradil už název výrobku Ovocná směs à la marmeláda a různé variace na tohle téma, pak vězte, že menší balení tohoto pokladu je výhodnější pro vaši peněženku (i když jen o tři koruny na kile).
S nevýhodným kurzem hmotnost:cena se setkáte třeba taky u „buráků“, tedy solených arašídů, kdy větší balení může vyjít o dost dráž než malé, ale tady je rozdíl někdy daný odlišným balením. Pokud chcete platit za plechovku, může vás to vyjít až o 80 korun na kilo dráž u stejného výrobku jedné značky.
Podnikatel.cz: Tesco spustilo e-shop, otestovali jsme ho za vás
Na obalu záleží také v případě čokokrémů. Arašídová nebo lískooříšková Nugeta přijde mnohem levněji, pokud ji koupíte v jiném balení než v tubě. Dokonce i jednorázové balení o hmotnosti 42 g (o 340 g piksle ani nemluvě), vyjde levněji než tuba, a to značně.
- 42 g – 10,50 Kč = 250/kg – jednorázovka
- 340 g – 67,90 Kč = 199,71/kg – lahev
- 50 g – 21,50 Kč = 430/kg – tuba!
Porovnání do třetice
Nakonec vyrážím znovu mezi regály. V Intersparu se vyhnu už jinde prozkoumanému sortimentu, tuším, že ani tady se svým notýskem brzy neuniknu pozornosti ostrahy. Hledám proto namátkou v různých odděleních a není problém najít příklady:
Jupí lesní směs
- 690 ml – 27,90 Kč = 40,43/l
- 3 l – 139,90 Kč = 46,63/l
Tchibo Exclusive Mild
- 250 g – 44,90 Kč = 179,6/kg
- 2× 250 g – 99,90 Kč = 199,8/kg
Jogobella ovocný jogurt
- 150 g – 6,90 Kč = 46/kg
- 450 g – 12,90 Kč = 28,66/kg
- 1 kg – 59,90 Kč = 59,9/kg
Májka paštika
- 48 g – 6,90 Kč = 143,75/kg
- 100 g – 16,90 Kč = 169/kg
- 120 g – 22,90 Kč = 190,83/kg
Ve Sparu potkávám známého. „Já to sleduju, když dělám velký nákup, to jsou neskutečný prachy,“ povídá, „všiml jsem si, že se to děje hlavně u některého zboží. Kontroluju hlavně kafe, šťávy, cornflakes, cereálie, buráky, paštiky, zelí, ale taky sáčkované brambory – vždycky je nejmenší pytlík nejvýhodnější. Nebo taky bonbony, Vexty – výhodné je střední balení, ale to větší už ne.“ Ví o tom, že je u výrobků uváděna měrná cena? „Ne. To jsou ty malý písmenka? To nepřečtu. Ale přepočítávám si to sám.“
Chyba, nebo trik?
Nutno říci, že u produktů, které se obvykle kupují „na kila“, ve větším množství, u nás doma třeba kukuřičné lupínky nebo müsli směsi, opravdu u všech zmíněných prodejců platilo, že větší balení je výhodnější.
Stejně tak produkty prodávané jednotlivě i po několika kusech v jednom balení najednou, například některé sušenky, tyčinky ap., obvykle odpovídaly logice – koupíš víc – koupíš levněji.
Někdy se mi ty počty a údaje ale zdály opravdu hodně podivné, třeba jako v případě kávy na iTescu:
Douwe Egberts Grand Aroma pražená mletá káva
- 100g – 27,90 Kč = 279/kg
- 250g – 67,40 Kč = 269,6/kg
- 2×250g – 179,90 Kč = 359,8/kg
Obrátila jsem se proto na všechny uvedené společnosti s dotazem, jak to s velkými baleními vlastně je, v naději na nějaké rozumné vysvětlení. „Společnost SPAR ČOS se snaží svým zákazníkům vždy vyjít vstříc, ať už se jedná o slevy u větších balení zboží či jiné formy benefitů,“ sdělila nám Kateřina Goroškov Řeháková, mediální zástupce společnosti. „Snaží se vždy nabízet výhodné ceny u větších balení, tak zvané množstevní slevy, tak aby zákazník získal zboží za skutečně cenovou výhodu.“ Jako příklad uvádí některé z akcí, které společnost nabízí zákazníkům, např. 2+1 zdarma nebo 1+1 zdarma: „Zákazníci tedy nakoupí za výhodnou cenu, pokud si vyberou dva kusy – např. Olma dezert při koupi 1 ks 9,90 Kč – při koupi 2 ks cena za 1 ks 4,95 Kč. Dalším bonusem pro zákazníky je např. množstevní výhoda – např. Yo sirup, cena za 1 ks 67,90 Kč, cena za 1 ks při koupi od 2 ks 39,90 Kč.“
Tisková mluvčí společnosti Ahold se omluvila, kompetentní osoby jsou v zahraničí. Tesco neodpovědělo.
Až zase budete v krámě automaticky sahat po větším balení, je dobré vědět, že nemusí být vždy výhodnější. Stanovení ceny je na obchodníkovi, ale zákazník může v domnění, že je přeci jasné, že dostane za nákup většího balení výhodnější cenu, přehlédnout, že je tomu přesně naopak. Možná na to prodejci trochu hřeší a počítají s tím, že si zákazník ničeho nevšimne.
Povinnost uvádět měrnou cenu sice usnadňuje orientaci, ale na sto procent se na ni spoléhat taky nedá. Dokazují to výsledky kontrol, které provádí Česká obchodní inspekce (ČOI). Pravidelně jsou zjištěny nedostatky v informování spotřebitele o ceně, například opakovaně i chybně uváděné údaje o měrné ceně, která je špatně spočítána – zvláštní, že v neprospěch zákazníka. Podle ČOI se tak děje zejména v případě zboží ve slevě a za akční ceny, kdy zákazník vnímá jen nápis sleva a vypíná mozek.
„Spotřebitelé by měli více při těchto nákupech kontrolovat, zda ceny, které jsou jim účtovány, jsou skutečně tak výhodné, jak prodávající deklarují,“ okomentovala výsledky kontrol mluvčí ČOI Miloslava Fléglová.
Do obchodu tedy mozek a kalkulačku sebou. Protože někdy je to skutečně na hlavu.