Nová a dosud nepublikovaná data z české populace přináší práce Karla Nešpora, primáře oddělení léčby závislostí v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, a jeho kolegy z Psychiatrického centra Praha Ladislava Csémyho. Vyhodnocení údajů o vztahu tělesné aktivity a návykových onemocnění přineslo překvapivá zjištění.
Po fotbale na pivo a na automaty – to se týká hráčů i návštěvníků
„Přiměřená tělesná aktivita mírní bažení (craving) po psychoaktivních látkách a hazardu a nachází uplatnění při léčbě návykových nemocí,“ uvedl Karel Nešpor. „V případě prevence u dospívajících je ale situace jiná. Původní data z české populace svědčí o tom, že fotbal, zápas, box nebo kickbox, posilování a tanec byly spojeny s vyšším rizikem zneužívání alkoholu u žáků 9. tříd. Box nebo kickbox byly navíc spojeny s vyšším rizikem zneužívání marihuany. V tomto případě předpokládáme vliv sociálních faktorů a u fotbalu navíc jeho provázanost s reklamou alkoholu a hazardu.“
Klíčovým znakem návyku je „bažení“
V literatuře se lze setkat s údaji svědčícími o tom, že přiměřená tělesná aktivita mírní bažení (craving) po psychoaktivních látkách a hazardu. Bažení a s ním související zhoršené sebeovládání jsou klíčovými znaky návykových nemocí.
Přečtěte si: Gambler vede dvojí život
Farmakologické i nefarmakologické způsoby, jak bažení mírnit, jsou důležitou součástí léčby návykových nemocí a mohou být prospěšné i v jejich prevenci. O užitečnosti pohybových aktivit v prevenci návykových nemocí svědčí např. práce norských autorů, která se týkala tabáku. Už dlouho před tím využívali různé formy tělesné aktivity při léčbě závislých mnozí další, u nás zejména docent Skála. Tělesné aktivity (jógu, čchi-kung, chůzi nebo pomalý běh a lehkou tělesnou práci) používají soustavně i autoři práce na jejich pracovišti v bohnické léčebně.
Přiměřené tělesné aktivity tu fungují na základě psychologických, sociálních a biologických mechanismů, i když tyto skupiny se do značné míry překrývají.
Biologické mechanismy:
Uvažuje se o tom, že tělesná aktivita zlepšuje prokrvení mozkové tkáně a napomáhá vytváření synapsí. Zobrazovacími metodami mozku byly při tělesném cvičení a po jeho skončení zjištěny změny v aktivaci mozku. Přiměřená tělesná aktivita navíc působí příznivě na paměť a další kognitivní funkce. To je u závislých na alkoholu a jiných látkách důležité s ohledem na negativní efekt návykových látek na duševní výkonnost.
Kompenzace nedostatku pohybu je součástí prevence řady onemocnění včetně těch, která mohou vést ke zneužívání léků proti bolestem. Kromě toho se po skončení pohybové aktivity často spontánně objevuje stav relaxace, a to s sebou přináší další výhody.
Psychologické mechanismy:
Negativní emoční stavy se často uplatňují jako vnitřní faktory, které vyvolávají bažení (tzv. spouštěče). Tělesná aktivita zlepšuje náladu, mírní úzkosti, mírní depresivní rozlady i stres a přispívá k vyšší emoční stabilitě. Nespecifickou odolnost zlepšuje i kvalitnější spánek v důsledku fyzické aktivity. Důležité je, že tyto změny si jedinec navozuje svépomocí. To může zvýšit jeho sebevědomí a pocit sebekontroly. V souvislosti s tělesnou aktivitou se také zmiňuje lepší obraz sebe sama, zdravé sebevědomí, lepší tělesná a duševní pohoda a vyšší míra sociálních dovedností. Zvláště dobré zkušenosti s tělesnou aktivitou, včetně tělesné práce, uvádějí patologičtí hráči. Lze to vysvětlovat jejich potřebou silných podnětů. Dalším důvodem může být skutečnost, že v porovnání se závislými na alkoholu a drogách bývají v relativně lepším zdravotním stavu.
Sociální mechanismy:
Zde záleží na druhu pohybové aktivity a společnosti, do které se při ní jedinec dostane. Problémy může způsobit např. to, že po skončení tréninku následuje odchod všech včetně trenéra do hospody nebo společný hazard. Prospěšné je naopak povzbuzování ke zdravému způsobu života (např. abstinence od tabáku) i v běžném životě. Vliv malé sociální skupiny vrstevníků nebo lidí v podobné situaci na chování se výrazně uplatňuje zejména v dospívání a přetrvává i později.
Sociální kontext některých sportovních disciplín, např. fotbalu, může vést k častějšímu pití alkoholu, kouření nebo hazardu. To se netýká pouze aktivních účastníků, ale i diváků. V souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbalu byla zjištěna vyšší četnost náhlých příhod většinou souvisejících s alkoholem, které vyžadovaly lékařskou pomoc. Existuje také vyšší riziko srdečních příhod u diváků, zejména těch, kdo trpí srdečním onemocněním nebo provozují hazardní sázky.
Alkoholikům fotbal zakázán
Ne všechny druhy tělesné aktivity prospívají. Je třeba odlišovat cílené rehabilitační cvičení, rekreační sport a lehkou tělesnou práci na jedné straně a na druhé straně vrcholový sport. Zatímco u rekreačního sportu lze předpokládat příznivý efekt, u vrcholového sportu často převažují rizikové faktory (stres, jednostranný způsob života, stavy vyčerpání, vyšší riziko úrazů, doping, častý pobyt mimo domov atd.). Při využívání tělesné aktivity při léčbě závislostí je třeba pamatovat na následující skutečnosti: Závislí nemívají dobrou kondici, v počátcích abstinence jsou oslabeny jejich kognitivní funkce a je u nich větší riziko osteoporózy. K úrazům proto mívají větší sklon.
Doc. Skála svého času pacientům v ústavní léčbě zakazoval fotbal. Po špatných zkušenostech s úrazy při této aktivitě není povolen ani v bohnické léčebně. Značné riziko úrazů při fotbalu ostatně existuje i v normální populaci dospívajících.
Zajímavou práci týkající se volby tělesné aktivity publikovali Elibero a spol. (2011). Podle jejich výsledků rychlá chůze na trenažéru mírnila akutní bažení po tabáku, kdežto tělesná cvičení jógy snižovala obecnou úroveň bažení. Při cvičení jógy nebo čchi-kungu se kromě tělesné aktivity může projevovat i efekt relaxace, která je součástí těchto cvičení. O příznivém efektu relaxace a meditace referovali např. Chen a spol. (2010) a Cropley a spol. (2007).
Nejvýraznější vztah k návykovým látkám má fotbal
Funguje sport jako prevence u dospívajících? Nová zjištění z české populace jsou překvapivá. Již při analýze dat ze studie ESAPAD (2011) se ukázalo, že sport není ochranným činitelem ve vztahu k alkoholu, drogám ani hazardu. To je v rozporu s obecným povědomím. Příčinou může být zmiňovaný nezdravý sociální kontext některých sportů, jako je fotbal. Tento kontext pak neutralizuje nebo převáží pozitivní efekt fyzické aktivity.
Přečtěte si: Policie: „Máme vaše dítě. Pilo.“
Uvedenou tezi potvrzují data ze studie HBSC. Tato studie probíhala u žáků 9. tříd základních škol. Její výhodou oproti studii ESPAD byla specifikace různých aktivit. Bylo sledováno dvacet sedm konkrétních volnočasových aktivit, z toho dvanáct sportovních nebo pohybových. Pouze u několika typů pohybových aktivit se zjistil vztah k zneužívání návykových látek. Z těchto aktivit se jevil jako nejvýraznější fotbal. Zde existovala kladná statisticky významná korelace k frekvenci pití piva, frekvenci pití jakéhokoli alkoholu v posledním měsíci a k výskytu opilosti v posledním měsíci. Jinak řečeno, fotbal byl spojen s vyšším výskytem těchto rizikových forem chování u žáků 9. tříd.
Pohybové aktivity se vztahem k zneužívání návykových látek:
- fotbal - nejvýraznější souvislost s pitím piva i jiného alkoholu, stavy opilosti
- zápas - vztah k alkoholu
- box - vztah k alkoholu, zneužívání marihuany
- posilování - vztah k alkoholu
- tanec - vztah k alkoholu
- kickbox - zneužívání marihuany
Z ostatních sportovních aktivit byl statisticky významný vztah k alkoholu zaznamenán u zápasu, boxu, posilování a tance. Box nebo kickbox měly navíc vztah k zneužívání marihuany, tedy se opět zjistilo vyšší riziko.
Tyto závěry nevyznívají tak překvapivě, jak by se mohlo zdát na první pohled. Jsou totiž v souladu i se zkušenostmi z jiných zemí.
Čtěte dále: Děti konzumují alkohol už od 11 let. Mohou za to rodiče?
Zdroj a plné znění včetně literatury: Tělesná aktivita a návykové nemoci: překvapivá zjištění, Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a PhDr. Ladislav Csémy
ČLÁNKY DO MAILU