Hodně lidí spoléhá při výběru potravin a sestavování svých jídelníčků na veřejně prezentované údaje o možných zdravotních rizicích či naopak o přínosech látek obsažených v potravinách pro lidský organismus. Přesto by nikdo neměl brát tyto údaje jako neměnitelné dogma.
Zejména postupující vědecké poznání totiž velmi často zcela mění zavedené představy, které byly ještě nedávno všeobecně pokládány za nezpochybnitelné. „Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní,“ zpíval již před mnoha lety i Jan Werich, a byť to tak nebylo původně myšleno, hodí se tento slogan beze zbytku a snad nejvíce právě na oblast potravinářství.
Tvrzení o cholesterolu
Všichni máme ještě jistě v paměti, jak bylo ještě před několika lety zatracováno máslo jako symbol živočišných tuků, jejichž příliš velká (pro ortodoxní odpůrce dokonce jakákoli) konzumace škodí zdraví a zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Poslední výzkumy ale ukazují, že konzumace másla hladinu cholesterolu spíše snižuje.
Podobně na tom byla vejce, jejichž konzumace byla nejprve škodlivá a následně žádoucí, obdobně jako v případě másla kvůli cholesterolu. A právě cholesterol byl také v hlavní roli nejnovějšího výzkumu, jehož výsledky potvrzují spíše jeho negativní roli. Respektive potvrzují, že ani takzvaný hodný cholesterol (HDL) není tak hodný, jak si dosud lékaři a spolu s nimi jejich pacienti a spotřebitelé mysleli. Tým lékařů z kliniky v americkém Clevelandu totiž zjistil rozborem krve, kterou odebírali svým pacientům, že vysoká hladina HDL, stejně jako vysoká hladina zlého cholesterolu (LDL), riziko kardiovaskulárních chorob zvyšuje také. Bohužel, právě hladinu HDL se obvykle snaží lékaři lidem prostřednictvím různých preparátů a potravinových doplňků zvyšovat, neboť vysokou hladinu HDL považují za předpoklad dobré stávající i budoucí kondice stavu tepen a žil. Podle všeho to ale není pravda.
Na druhou stranu, cholesterol není takový nepřítel, jaký se z něj dělá. Naše tělo si jej dokonce samo vyrábí, neboť cholesterol je základem pro hormony či vitamín D a ve hmotě mozku dokonce tvoří 10 procent sušiny. Problém je, jako ostatně u všeho, pouze v nadlimitním množství, přičemž riziko ucpávání tepen a žil nastává, pokud je v krvi cholesterolu více než dva gramy na litr.
Čtěte dále: Cholesterol z potravin nemá na zdraví vůbec žádný vliv, říká studie
Antioxidanty – klamavý symbol zdraví?
Nejen postoj k HDL ale bude třeba přehodnotit. Další z nových výzkumů signalizují například možná negativa antioxidantů, všeobecně vnímaných jako symbol pro tělo prospěšných látek.
Dlužno dodat, že zmiňovaná negativa se týkají především syntetických antioxidantů, což jsou ovšem shodou okolností spotřebiteli hojně konzumované pilulky ve formě syntetických vitamínů, včetně nejrozšířenějšího vitamínu C.
Galerie: Vitamín C v potravinách
Pro změnu tým švédských vědců ale při pokusech na myších prokázal, že lidem doporučované antioxidanty výrazně zhoršily zdraví pokusných hlodavců. Vědci tak došli k závěru, že konzumace potravinových doplňků a preparátů s označením antioxidanty bychom se měli pokud možno vyvarovat. A to včetně známého přípravku označovaného jako N-acetylcystein, ze kterého udělala reklama „nepostradatelný“ přípravek v boji proti zlým volným radikálům, které poškozují buňky a zvyšují tak mimo jiné riziko rakoviny. S volnými radikály si ale tělo složené ze zdravých buněk dokáže poradit lépe, než prostřednictvím syntetických medikamentů – což ovšem reklama samozřejmě nezmiňuje. Důležitější je, že výsledky pokusů na myších jsou podle vědců platné i pro lidský organismus. Příslušné antioxidanty totiž kromě myší aplikovali i na lidské buňky uměle pěstované v kultuře, a to se stejnými výsledky – tedy, že v prevenci rakoviny a ochraně buněk před poškozením tyto látky nepomohly a naopak se stav buněk po aplikaci antioxidantů zhoršil.
Jenom kousek pravdy
Problém je, jak tomu ostatně často bývá, že vitamíny, i ty syntetické, skutečně snižují v těle počet volných radikálů, jak se v řadě reklamních sdělení uvádí. Pravda je i to, že příliš mnoho volných radikálů může poškozovat DNA. Jenže to není pravda celá. Jednak, určitý počet (a zase jsme u toho množství) volných radikálů organismus potřebuje a vymýtit je úplně je tedy nežádoucí. Jednak ale také – a v tom spočívá základní objev švédských vědců, snižuje konzumace nadměrného množství antioxidantů schopnosti proteinu p53 chránit nedotknutelnost DNA. O tom však zcela mlčí nejen příbalové letáky, ale nevědí o tom ani více či méně samozvaní nutriční poradci, ba ani lékaři. Ti osvícení nicméně již léta tuší, že ládovat se sebezdravějšími vitamínovými a jinými potravinovými doplňky je cesta do pekel. Nyní je to potvrzeno i vědecky, otázkou však je, jak rychle toto poznání pronikne alespoň mezi odbornou veřejnost.
Přečtěte si: Doplňky stravy: Dárek, nebo nepodarek?
Ani výše uvedené nově potvrzené údaje o vlivu a roli různých látek v našich tělech nemusí a nejspíše ani nebudou definitivní. Je také třeba vnímat, že celá řada překvapivých výsledků výzkumů může být do značné míry produktem dobrého marketingu práce vědeckých týmů, kteří popularizací svých myšlenek získávají finanční prostředky na další výzkumy – a proto se význam některých výsledků záměrně nadsazuje. I tak je ale jasné, že pro zdravého člověka je nejlepší prevencí všech chorob vyvážený jídelníček obsahující všechny skupiny potravin, včetně masných produktů. A že je správné konzumovat skutečné potraviny, ne jejich náhražky formou doplňků a pilulek. V ideálním případě je pak nejlepší konzumovat potraviny čerstvé, a příliš se neohlížet na sdělení doporučující zaručené a ověřené informace o negativech a pozitivech v potravinách obsažených látek. Už zítra nemusí být vše dnes „zaručené“ a „ověřené“ pravda.
ČLÁNKY DO MAILU