Zajímalo by mne zdali někdo neví jak se stanovují hranice co je ještě dobrá hladina cholesterolu a co již ne.
Ptám se na to proto, protože jsem se při rutinní kontrole na cholesterol dozvěděl že ta hranice byla nedávno snížena a že podle staré je to ok a podle nové jen mírně nad.. Kdo tyto hranice upravuje ministerstvo zdravotnictví? a proč jsou nově sníženy...
Dobrý den, také jsem to slyšela, s tím, že hodnoty se upravují ve prospěch farmaceutických firem, tedy tak, aby více lidí "zobalo" (byl to ovšem přesně tento zdroj "jedna paní povídala"). Zajímala jsem se proto, jak se postupuje. Podle lékařů se hranice stanoví na základě dlouhodobého sledování a nejrůznějších odborných studií, jsou předmětem jednání na mezinárodní úrovni ap. Tématu se máme v úmyslu do budoucna věnovat. Zdravím, LK, Vitalia.cz
Hranice se urcite stanovuji mezinarodne - nove guidelines maji napr. v US - cilem je privest vice lidi ke statinum a tezko to lze zakryt. Vetsina tvurcu ma vztah k vyrobcum leku, viz http://www.bmj.com/content/347/bmj.f6989
Pokud mluvite o celkovem cholesterolu, tak to je tak neuzitecny ukazatel, ze je vcelku jednou jestli je doporucena hladina o par desetin mm/l nizsi nebo vyssi. V obou pripadech bude spousta lidi zit v nespravnem domneni, ze jsou v klidu, a zaroven spousta lidi bude zit v nespravnem domneni, ze maji vysoke riziko. Vetsina lidi, kteri maji infarkt, ma normalni cholesterol.
Pokud se tedy snizuje hranice cholesterolu, nad kterou doktori prispechaji se statiny, tak bych za tim videl v podstate jenom farma lobby - vedecky pro to neni duvod uz jenom z toho duvodu, ze vedecky neni uzivani celkoveho cholesterolu opodstatnene. Navic statiny maji neprijemne vedlejsi ucinky - cholesterol si telo nevyrabi pro srandu kralikum, ale jako prekuzor mnoha dulezitych telesnych pochodu.
Jinak mrtvice ma k cholesterolu negativni vztah - cim nizsi hladina, tim vyssi riziko. Zaroven pak pod urcitou uroven je statisticky vyssi riziko rakoviny a dalsich nemoci. Takze ani nizky cholesterol neni nic k zavideni.
Z krevnich ukazatelu bych se soustredil na aterogenni index plasmy (logaritmus podilu trigliceridu a HDL cholesterolu - cim nizsi, tim lepsi)
Pokud by do vas chtela doktorka investovat, tak jeste lepe se jevi podil Apo-B vs. Apo-A1. Ale ty dva dohromady stoji pres ctyri stovky a doktori jsou s penezmi pomerne limitovani.
K tomu pridejte ukazatel zanetlivosti, nejlepe asi vysokocitlivostní CRP (hs-CRP) - cim nizsi, tim lepsi.
Vsechny testy bych pak nechal zopakovat aspon trikrat - ty ukazatele maji vsechny pomerne velkou variabilitu a jsou citlive na nedavne dieteticke ustrely.
Pokud byste mel zvysene riziko, tak jako prvni krok musi byt zmena zivotniho stylu, zejmena stravovani -omezit sacharidy, predevsim cukr a ruzne glukozo-fruktozove sirupy. Predevsim fruktoza ma negativni dopady presahujici obvykle negativni ucinky vysokych davek sacharidu. Dale omezit zdroje lacinych tuku - ztuzovane rostlinne oleje, margariny a dalsi. Znamena to prakticky eliminovat vetsinu prumyslove zpracovanych potravin.
Vice informaci si muzete proklikat pres muj blog:
http://edcable.blogspot.com/2014/02/maly-biochemicky-uvod-do-problematiky.html
Je třeba si uvědomit že LDL cholesterol je jen zástupná hodnota za lipoprotein B, a podíl triglyceridy/HDL cholesterol je zástupná hodnota za inzulin. Tohle se ale blbě měří tak se měří jen cholesterol.
Lipoprotein B je aterogenní a játra ho vytvářejí jako transport transformovaných lipidů, čili logika jak ho snížit je jasná: vyhnout se fruktóze a alkoholu, které játra přeměnují na tuky a exportují navázaný na vytvořený lipoprotein B.
Ale vysoký inzulin je mnohem nebezpečnější sám o sobě, protože znamená, že buňky nejsou schopny přijímat energii ať už ve formě glukózy nebo tuku. Takže lipoproteiny budou cirkulovat krví dokud nenajdou nějaké místo kde tuk uložit což můžou být nově vytvořené tukové buňky ale taky cévní stěna.
Myslite zrejme apoliprotein B (lipoprotein je komplex proteinu (apoB ci apoA1) a lipidu - trigliceridu a cholesterolu). Ten se meri vklidu, jen je to drazsi nez cholesterol.
Fruktoza se technicky vzato nepremenuje v tuk (cca 1 - 2 %), ale provokuje tvorbu trigliceridu z dostupne glukozy.
Vysoky inzulin znamena, ze bunky jedou na glukozu, je to jeho hlavni role - odstraniz z obehu volne mastne kyseliny jejich premenou na trigliceridy a ulozeni v tukovych bunkach.
Problem je, ze kdyz jsou svaly i jatra precpane glykogenem, tak odmitaji prijimat dalsi glukozu a vytvari se inzulinova resistence. Dale se zveda hladina inzulinu a jatra zvysuji novotvorbu tuku, ktery se roznasi v tele na VLDL casticich, ktere se postupne meni na LDL castice a jsou tim mensi, cim vice tuku (mysleno trigliceridu, ne cholesterolu) je v jatrech vytvoreno.
Trigliceridy pak v tomhle modelu predstavuji prekuzor pro tvorbu apoliproteinu B a HDL cholesterol predstavuje marker pro apoliprotein A1.
Aspoň že mnozí mají jasno v tom, co nejíst. Bohužel se k tomu poznání propracovali bolestně přes zdravotní potíže. Už se provalilo, že bezlepková dieta je blahodárná. Mléko v dnešní době také není ten pravý základ zdraví, a o rafinovaném cukru není třeba pochybovat: když kazí i zuby, co teprve udělá s měkkými tkáněmi v těle?
To, že chemické látky, které někteří z nás znají z chemických laboratoří jako analytická činidla, klidně objevíme v potravinách, je alarmující. Rozhodně nám zdraví nevylepší. Arabské přísloví říká: Jed zůstane jedem, i když ho obalíte kilogramem cukru.