Nebylo jednoduché vybrat si z množství lekcí, které studio nabízí, nicméně mé časové omezení nakonec rozhodlo za mne. NIKE Rockstar. Název, od kterého člověk čeká opravdu hodně.
O NIKE Rockstar lekci se na stránkách studia dočtete, že se jedná o vysoce intenzivní fitness dance trénink. Bezva, řekla jsem si. Přesně tohle potřebuju. Jak už to tak bývá, praxe se většinou s psanou definicí míjí téměř propastně. Na lekci přišlo ještě sedm o dost mladších „tanečnic“. Na slečně trenérce bylo zase vidět, že si tanec skutečně užívá. Zapíná CD se směsicí hip-hopu a R'n'B, které ještě stále mé hudebně vybíravé ucho neuráží a na úvod začíná „s jednoduchým funky krokem“. Z jednoduchého funky kroku se však vyklubal „zabiják“ na koordinaci. Kladení nohy přes nohu člověk ještě stihne, ale jak k tomu má přidat ještě ruce a do toho se stíhat otáčet, je to konec. Alespoň pro nás, kteří už mají svou dobu „V pátek bude diskotéka“ za sebou. Určitou satisfakcí budiž fakt, že to kolikrát nestíhaly ani ostatní tancechtivky. Poté následovalo protahování končetin. Ehm, no to brzo. Podotýkám, že taneční hodina trvá 60 minut čistého času. Když se pak deset minut z celé této hodiny protahujete, začnete se ptát sami sebe, zda není problém ve cvičitelce, zdá má ještě co nabídnout a nebo zda jste se opravdu nemohli za 190 korun protáhnout raději doma.
Zavzpomínám na pokračování definice o NIKE Rockstar, kde stojí, že se jedná o dokonalou směs sportovního cvičení a městského tanečního stylu, v níž nechybí nejnovější hiphopové prvky, převzaté přímo z aktuálních hudebních videoklipů. Super. Hudební videoklip jsem neviděla ani nepamatuju, natož pak aktuální. To jsem zvědavá. Jen čekám, kdy ona dokonalá směs sportovního cvičení nastane. Mezitím trenérka pouští nefalšovaný americký hip-hop a slibuje funky sestavu. Nemůžu se dočkat, jak bude míchat hrušky s jablky. Nejdřív se nás snaží naučit jakési odstrčení sebe samého (improvizovaně si šťouchneme do pravého ramene), na které navazuje postoj roznožený s pravou rukou upaženou do strany. Hm, tak tímhle bych na tanečním parketu vážně 
zabodovala. Následuje otočka se zajímavým, jistě tanečním – jak jinak, prvkem: během otočky jsme neotáčely jen tělem, ale i pravou rukou kolem své hlavy. Tohle že se tančí v aktuálních hudebních videoklipech? K funky kroku a funky otočce se však záhy přidává ještě funky krok vpřed s funky předpaženýma rukama a tehdy se má koordinace začne dohadovat s mým zrakem, kterému rozum napověděl, že tohle takhle rychle prostě neudělám. Pohyby se sice stále více zrychlovaly, ale že by to člověka mělo kdovíjak unavit nebo že by se to dalo považovat za intenzivní fitness lekci, o tom tedy nemůže být ani řeč. V další minutě se cvičitelka snaží na funky sestavu navázat údajně hip-hopovou sestavu chůze vzad a rozhození rukou. To první vypadá jako pokus o vykradení tanečních začátků Michaela Jacksona (tak přece jen něco z hudebního videoklipu), to druhé pak jako pokyny policistů při řízení dopravy. Nicméně spojit tyhle dvě sestavy v jeden smysluplný celek se nezdálo možné ani mému rozumu, ani mému tělu. Ještě štěstí, že jsem nebyla jediná. Aspoň si teď nemusím připadat ani jako dřevo, ani příliš stará.
O street dance z druhého pohledu si přečtěte článek Street dance mimo ulici.
I když je to samozřejmě relativní, a čím více bude člověk blbnout na hudbu, tím více mu to půjde. Jenže ono učit se během hodiny pár nepochopitelných kroků, to z vás tanečníka ani rockstar neudělá. A i přesto, že Dance Perfect nabízí taneční lekce nejen pro děti, ale i pro dospělé, nenašla jsem v tom žádný rozdíl. Dokonce bych si dovolila sekci „pro dospělé“ zúžit na ty, kteří rádi křepčí na diskotéce nebo možná raději na ty, kteří si ještě v pokoji vylepují plakáty Nellyho, Pussycat Dolls a dalších, nebo nějakých jiných pop-hrdinů. A mé resumé? Chcete-li se unavit a opravdu si pořádně zacvičit, běžte raději zvedat cihly do posilovny. Nastejno to možná vyjde jen po stránce hudební.
Foto: agentura SXC a Photobucket.com
ČLÁNKY DO MAILU