Nočními můrami trpí až 50 % dětí. Jedná se o děsivé sny, často doprovázené pláčem, křikem, děsem či strachem. Trápí především děti mezi 5. a 6. rokem. „Objevují se v tzv. REM (rapid eye movements) fázi spánku. Dítě se obvykle probouzí v poslední části noci v úzkostném stavu, má zvýšený srdeční tep a dechovou frekvenci, ale bývá plně orientované, schopné popsat obsah snu,“ vysvětluje Tomáš Havelka z Dětského oddělení Psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě. „Pokud se takový sen vyskytne nepravidelně, nemusíme mu kromě uklidnění dítěte věnovat příliš pozornosti. Při frekvenci 1–2 x týdně je nutné to řešit. Noční můra je v takovém případě znakem opakovaného prožívání traumatického zážitku.“
Jen televize udělá své
V případě noční můry bývá dítě schopné popsat obsah snu, který jej vyděsil
A to v jakékoli denní době. Pohádky se špatným koncem jsou téměř na denním pořádku. Na filmy, kde se objevuje spousta zla, krve a vraždy, narazíte i v době oběda a vůbec, někdy se stačí jen dívat kolem sebe. Všemožné reklamy, letáky, billboardy nabízejí pohled, kterého by mohly být děti ušetřeny.
To je jen nástřel všech možných ohrožujících situací, které mohou v té malé dětské hlavě utkvět a následně narušit kvalitu spánku. Jde „jen“ o to, být jako rodič či jeho zástupce neustále v pozoru a alespoň do toho šestého roku věku eliminovat množství faktorů, které číhají za každým rohem.
Přečtěte si: Taky vás budí cuknutí před usnutím?
Citlivější děti jsou nočními můrami ohrožovány více
Obrovská fantazie, bezmezná představivost a zvýšená schopnost vnímat a prožívat svět kolem – jak nádherné vlastnosti, ale právě děti s takovouto výbavou trápí noční můry nejčastěji. Mohou to být také děti s citlivější nervovou soustavou, s nižším sebevědomím nebo děti bojácné a ustrašené.
Pokud je zrovna vaše dítě probouzeno zlými sny, není lepší rady, než s ním hodně komunikovat. Povídat si o tom, co ho děsí, co se ve snech odehrává. V případě, že nechce o noční můře mluvit nebo ji nedokáže dobře popsat, doporučují odborníci sáhnout po papíru a pastelkách a nechat jej sny nakreslit. „Dále může být ku prospěchu dítě probouzet před obvyklým počátkem noční můry,“ radí Tomáš Havelka a dodává: „Pokud zdroj noční můry zřejmý není (může to být např. fantazie, obava, o které dítě nemluví) a noční můra se opakuje, je zcela na místě vyhledat odbornou pomoc. Častá noční můra a stejně tak i stresor, který k ní vede, mohou být pro dítě větší zátěží, než si myslíme.“
Čtěte téma: Chodí pozdě do školy? Možná je náměsíčné
Narušit kvalitu spánku dítěte mohou také noční děsy
Noční můry a noční děsy nejsou totéž, potvrzuje lékař: „Noční děsy se oproti nočním můrám objevují v tzv. non-REM spánku, nejčastěji cca dvě hodiny po usnutí. Dítě si sedne nebo stoupne, vzlyká a křičí. Slova a věty mohou být srozumitelné, ale jako celek často nedávají smysl. Dítě je jakoby v jiném světě. Na dotazy a příkazy nereaguje adekvátně, odpovídá iracionálně, často se snaží o nějakou činnost, někam jde, běží, nepoznává své blízké. Po záchvatu tvrdě usíná a po probuzení si většinou nic nepamatuje.“
Noční děsy, které narušují spaní dětí, se nejčastěji vyskytují mezi 4. a 7. rokem, ale mohou se (stejně jako noční můry) objevovat až do dospělosti. Jejich frekvence je závislá na zátěžových situacích – únava, psychický stres, nemoc.
Noční můry
- děsivé sny doprovázené pláčem, křikem, děsem či strachem
- nejčastěji mezi 5. a 6. rokem
- v REM fázi spánku, obvykle v poslední části noci
- dítě bývá plně orientované, schopné popsat obsah snu
Noční děsy
- v non-REM spánku, nejčastěji cca dvě hodiny po usnutí
- záchvat, kdy dítě vzlyká a křičí, chodí nebo běhá po bytě
- nejčastěji mezi 4. a 7. rokem
- dítě je „mimo“, nereaguje adekvátně, nepoznává své blízké, nic si nepamatuje
Noční můry i noční děsy se mohou objevovat až do dospělosti.
Záchvat dítěte vyvolaný nočními děsy může trvat několik vteřin, ale také dvacet minut. Během něho a také po jeho průběhu je třeba mít na paměti hned několik věcí, upozorňuje Tomáš Havelka: „Při nočním děsu musíme v první řadě zajistit bezpečnost dítěte, aby se nijak nezranilo. Zároveň je nutné uvědomit si, že dítě zažívá enormní stres, doslova děs. To, že ještě např. nepoznává své blízké, jen umocňuje děsivý zážitek pocitem ohromné akutní opuštěnosti. Proto je neméně nutné být dítěti nablízku a poskytnout mu pocit bezpečí. Pokud dítě postupně přichází k vědomí, uvědomuje si vřelou blízkost rodiče, což jej uklidní a zároveň podpoří vztah mezi dítětem a rodičem do budoucna, mj. má preventivní vliv na další děsy.“
Další preventivní opatření zajišťující kvalitní spánek dětí:
- Pravidelný spánkový režim
- Bezpečné prostředí pro spánek
- Tlumené světlo
- Pocit dostupnosti rodičů během noci
- Zamezit dlouhému vysedávání před televizní obrazovkou či počítačem
- Pohádky na dobrou noc
- Jóga pro děti
ČLÁNKY DO MAILU