Je středa, půl deváté večer. Kdybych nepsal tento fejeton, seděl bych u počítače a zíral jen tak na monitor. Každý slušný člověk touto dobou uléhá ke spánku, případně sedí u televize nebo v restauraci. Já a mí kamarádi ne. Jsme v očekávání, čekáme, až nastane devátá hodina večerní, až nám začne florbalový trénink.
Středeční večer vypadá dál následovně – od devíti do půl jedenácté trénink, v jedenáct opouštíme halu, usedáme na půl hodiny rozebrat hru do některého z přilehlých podniků. Potom cesta domů a hurá do postele. Do dvou hodin ráno se obvykle neusne, člověk je ze sportu rozehřátý.
A takhle to máme každou středu. Alespoň vidíte, co je našinec pro sport ochoten obětovat. Večer s rodinou, a hlavně spánek. Kdesi jsem se dočetl, že sportovat se večer nemá, že je to přímo nezdravé. A kdy se tedy má sportovat, když je člověk zaměstnaný a od šesti večer jsou všechny haly dlouhodobě obsazené? Středeční večery tedy paradoxně nemusejí přispívat k mému zdraví, možná je tomu i naopak a škodí mi. Ale já mám sport rád a něco vydržím!
Čtěte téma: Florbal- levná alternativa hokeje
Florbal je na vzestupu. Poměrně mladá kolektivní hra si začala získávat více aktivních hráčů a zájmové kroužky tohoto typu praskají ve švech.
Spoluhráči, nespěte mi tady!
Horší to musejí mít profesionální sportovci, kteří se publiku předvádějí výhradně večer a s plným nasazením. Koho by zajímal fotbal dopoledne? Diváci by nebyli, všichni musejí do práce nebo do školy. Večerní sportovní zápasy a utkání jsou kvůli tomu časovány absolutně proti logice věci. Kdy je tělo připravené na maximální výkon? Přes den. Večer už se chystá k odpočinku.
Profesionální sportovci jsou na tento překroucený režim naštěstí zvyklí, takže s jim nestává, aby při zápase zívali nebo dokonce usnuli. To my amatéři si to dovolit můžeme. Když se při tréninku podívám kolem sebe, věčně někdo zívá, případně se pohybuje na tenké linii, za níž už je říše snů.
Je podle vás sportování v noci zdravé?
Čtěte téma: Kolik stojí výchova tenisového šampiona?
„Nesmíte zapomenout, že rok má i zimu, kdy se trénuje v hale, což je dvakrát tak drahé než na kurtu,“říká v rozhovoru tenisový trenér a bývalý reprezentant České republiky Michal Veselý.
Možná žiji v omylu a to, že je noční sportování nezdravé, jsem si mylně vsugeroval na základě chybné informace. Pokud bych se ale měl řídit podle mého těla, tak to hovoří jasnou řečí. Říká, že chce odpočívat a spát, ne se honit za kulatým děravým nesmyslem.
Ano, mám na výběr, mohu se na tréninky vykašlat a jít spát. Ale obvykle to nedělám, ten sport totiž miluji a kromě jiných obětí jsem kvůli němu ochoten vstávat v sobotu v pět hodin ráno. Ačkoliv by měl sport posilovat tělo a mysl a dělat člověku dobře, v mnohém spíš škodí. Mysl sice posílí perfektně (není nad to znemožnit brankáře lišácky provedenou kličkou), fyzično ale trpí.
No nic, trénink volá. Jdu se unavit, přetrhnout si spaní, případně utržit nějaké to jelito od balónku. I přes všechny problémy se stejně těším. Mohu se totiž nazývat sportovcem a svým kamarádům říkat spoluhráči. Mohu se jednou za měsíc postavit na pravé křídlo prvního útoku v ligovém zápase, mohu se radovat z gólů. Věřte mi, být sportovcem stojí za to, i když budete pravidelně každý čtvrtek nevyspalí a unavení…
Čtěte téma: Podceňovaná regenerace
Nejen vrcholoví, ale i rekreační sportovci by měli do svého tréninkového plánu zařadit regeneraci a kompenzační cvičení. Dát tělu šanci pohyb vstřebat…
Ilustrační foto: agentura SXC