Plastická a estetická chirurgie zažívá boom. Kdekdo si může dovolit lehce poupravit nějakou část těla. V České republice se nejčastěji jedná o oční víčka – „nová“ vás vyjdou zhruba na 24 tisíc korun. Pokud si ale myslíte, že lékař, který nabízí plastické operace, musí být nutně plastickým chirurgem, mýlíte se.
V České republice, stejně, jako ve většině dalších zemí na světě, legislativa příliš plastickou chirurgii neřeší, což vede jednak ke špatnému výsledku operací (a tím pádem i ke zvýšenému počtu reoperací) a zejména ke snížené bezpečnosti pacientů, v některých případech i k jejich úmrtí, shodují se odborníci na plastickou chirurgii.
Kdo může operovat?
„V České republice mohou estetické výkony nabízet lidé, kteří k tomu nemají kvalifikaci. Leckdy si troufnou i na operativní výkony,“ říká primář Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc a národní sekretář Mezinárodní společnosti pro estetickou plastickou chirurgii (ISAPS) pro ČR MUDr. Bohumil Zálešák.
Nejedná se ovšem pouze o problém České republiky. Primář Zálešák dodává, že jsou v současné době pouze dvě země – Francie a Dánsko, kde došlo k ustanovení normy, která jasně říká, že estetické výkony smí provádět pouze plastický chirurg. Ano, pouze ve dvou státech je to absolutně regulované. „Některé země pak mají určité mezistupně, kdy kosmetické zákroky mohou dělat lékaři některých specializací, ovšem mohou operovat pouze v oblastech, pro které byli edukováni,“ doplňuje MUDr. Zálešák. Jinde vás může prakticky operovat jakýkoliv jiný lékař, třeba i pediatr.
Čtěte téma: Plastický chirurg říká: Do hezkých prsou mi je líto řezat
Některé ženy touží po skutečně velkých ňadrech a plastické operace jsou pro ně vášní…
V každém případě je volba lékaře vždy na pacientovi. „Na prvním místě by si pacient měl ověřit, zda jde o atestovaného plastického chirurga. Dále pak kolik a jakých zákroků má odoperovaných a zda má zkušenosti konkrétně s estetickou chirurgií. Samozřejmě určitou zárukou pak může být jeho členství ve Společnosti plastické chirurgie, Společnosti estetické chirurgie a ISAPS,“ doporučuje Bohumil Zálešák.
Nekvalifikovaný a nezkušený lékař v oboru plastické chirurgie si pochopitelně neumí poradit s případnými komplikacemi a bohužel se (vzhledem k nedostatku zkušeností) pouští i do zákroků, které jsou rizikovější a ne vždy se operace povede. Pacientům pak zbývají oči pro pláč a často musí podstoupit novou operaci u atestovaného chirurga.
„Plastický chirurg nesmí podlehnout naléhání pacientů,“ upozorňuje Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc., přednosta Kliniky plastické chirurgie 1. lékařské fakulty UK ve Fakultní nemocnici v Praze Na Bulovce a uvádí příklad pacientky, kterou odmítl operovat, protože byla příliš hubená a žádala neúměrně velké implantáty. K rizikovým faktorům, které mohou stát za případnou komplikací, patří například i užívání hormonální antikoncepce nebo obezita. Některé podobně odmítnuté pacientky pak bohužel vyhledají jiné zařízení, kde jim operaci i se zvýšeným rizikem slíbí.
Fotoreportáž: Operace prsou na vlastní oči
Po tři čtvrtě hodině se z propadlého hrudníku stane lákadlo mužských očí…
Chcete operaci? Vybírejte pečlivě!
Estetická chirurgie je bezpochyby dobrý byznys a přibývá zařízení, která se na něm chtějí přiživit; zvlášť, když to legislativa dovoluje. Nabízejí plastické operace, ale nemají k tomu ani vyškolené plastické chirurgy, ani potřebné zázemí. Častým problémem je například nezajištěná pooperační péče.
„Každý můj pacient na mne mobil a ví, že mi může v případě komplikací zavolat třeba ve dvě hodiny ráno. Moje manželka to samozřejmě nekvituje – přece jen se většinou jedná o ženy – ale jinak to nejde,“ říká Jan Měšťák. Třeba i několik dní po operaci může dojít k hnisání operovaného místa, zánětům a podobně. Takový pacient by měl být ihned přijat a ošetřen. Jedním z kritérií, podle jakého si vybrat zařízení, ve kterém podstoupíme plastickou operaci, by měl být právě nonstop provoz.
„Zařízení by mělo být státem certifikované a s operačním sálem. Pozor na ambulantní a zákrokové sály, které nejsou vhodné pro celkovou anestezii. Estetická chirurgie by se tu měla dělat pravidelně, nikoli jen ojediněle, jako doplněk. Zařízení by se mělo rovněž zavázat k tomu, že bude poskytovat akutní pomoc jak v noci, tak o víkendech a o svátcích,“ doplňuje MUDr. Zálešák.
Sedm základních pravidel pro pacienty
Pacient má v dnešní době možnost vybrat si z několika zdravotnických zařízení. Od velkých státních nemocnic po malé soukromé kliniky a ambulance. Stejně tak by si měl pacient pečlivě zvolit i operatéra a mít představu o tom, kdo nese právní zodpovědnost za zákrok – zda zařízení, nebo konkrétní lékař.
- Operatér s atestací z plastické chirurgie
- Členství v České společnosti plastické chirurgie, estetické chirurgie, ISAPS
- Délka praxe, počet provedených výkonů, počet provedených výkonů estetické chirurgie, počet provedených výkonů specifického zákroku
- Individuální sympatie a důvěra
- Rozsáhlejší operace, jako jsou operace břišní stěny, extrémní liposukce u obézních žen, velké redukce nebo modelace velkých prsou by neměly být vůbec operovány na soukromých pracovištích, kde není dostatečně zajištěna adekvátní pooperační péče
- Absolvovat důkladná předoperační vyšetření
- Pozor na příliš nízkou cenu operatéra, svědčí většinou o jeho nevytíženosti, naopak příliš vysoká cena se nemusí rovnat vysoké kvalitě