Biobox je izolační zařízení určené pro infekční pacienty. Fakultní nemocnice Bulovka (FNB) měla na Klinice infekčních nemocí až dosud bioboxy tři včetně jednoho pro matku s dítětem. Na začátku února k nim přibyl čtvrtý, odlišný svojí podobou i výbavou.
Co se dozvíte v článku
Vybavení pro dialýzu i operaci slepého střeva
Zatímco dosavadní bioboxy připomínají spíše plastové stany, ten nový na první pohled zčásti vypadá jako běžná jednotka intenzivní péče (JIP). Jde tedy o samostatnou místnost se speciálním přístrojovým vybavením. Zdravotníkům umožňuje přímo v bioboxu pohodlně poskytovat vysoce specializovanou intenzivní péči plného rozsahu.
Zdravotníci v zázemí této jednotky poskytnou dialýzu, připojí pacienta na umělou plicní ventilaci nebo u něj provedou drobný chirurgický zákrok. Třeba operaci slepého střeva. Mají tu také zázemí pro rozbor odebraných vzorků, jež pak speciální kurýr vozí do laboratoří v Hamburku nebo Berlíně. Jen tam diagnózu závažnou infekční chorobou dokáží potvrdit.
Nový biobox je určen především pro pacienty s vysoce nebezpečnou nákazou. Patří mezi ně třeba obávané virové krvácivé horečky (například ebola či Marburgská horečka) nebo plicní forma moru. „Jsou to mezi lidmi přenosné nemoci, které se na našem území nevyskytují, ale můžou k nám být dovezeny ze zahraničí,“ vysvětluje primářka Kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová. Pro pacienta tyto infekce končí velmi často smrtí.
S takto závažnými nemocemi se pacienti Bulovky dosud nepotýkali. V minulosti v ní už ale leželi ti, u nichž bylo podezření na ebolu. „Nakonec se ukázalo, že to byla malárie. To my ale samozřejmě zpočátku, než je pacient vyšetřen, nevíme, a takovýto biobox bychom tehdy určitě využili,“ dodává lékařka.
Biobox umí i to, co běžná JIP neumožňuje
Na rozdíl od běžné JIP jsou v novém bioboxu speciální okna, která nelze otevírat, i dveře, díky nimž lze pokoj hermeticky uzavřít. A tím zabránit úniku nebezpečných bakterií či virů do okolí. Při příjmu pacienta s podezřením na vysoce nakažlivou chorobu se přes počítačovou jednotku přepne prostor bioboxu do podtlakového režimu, aby bylo zabráněno proudění vzduchu ven z místnosti.
Ve chvíli, kdy jsme do bioboxu mohli vstoupit my, bylo červené světlo nad vstupem zhasnuté, podtlak tedy uvnitř nebyl. První, čeho si všímám, jsou zdi ošetřené speciálním nátěrem či nástřikem. Připomíná plastovou hmotu, s jemnější strukturou, než jakou znám z některých operačních sálů. Zdi jsou díky němu omyvatelné, a celá místnost tedy může být dezinfikována. V případě nového bioboxu na Bulovce parním sterilizátorem.
Uprostřed bioboxu stojí polohovací lůžko, které se nejspíš nijak neliší od těch běžných. V jeho čele je panel přístrojů známých z jednotek intenzivní péče – monitor životních funkcí, lineární dávkovače, plicní ventilátor, EKG, defibrilátor nebo zvlhčovač plicních cest.
Ale je tu i vybavení, které běžně JIP nemají. Jde o kamerový systém, dorozumívací zařízení personálu s pacientem, jednotku pro demineralizaci vody nebo vzduchotechniku, díky které se vzduch dostane ven jen přes filtry.
Galerie: Nový biobox ve FN Bulovka
Zdravotníci se musí po odchodu z boxu 20 minut sprchovat
Vybavení ovšem nebudí takovou pozornost jako jiná součást jednotky JIP – dekontaminační místnost. Vizuálně jde o nejvýraznější prvek přiléhající k bioboxu. Je téměř stejně velká jako místnost s lůžkem. Na rozdíl od ní ale má stěny i strop z nerezu a podlahu tvoří kovový rošt.
Místnost, která mi vzdáleně připomíná automyčku, je dělena plastovými pruhy na dvě části. V první je sprcha běžného vzezření, ve druhé polovině jsou mimo jiné na stropě a na zdech trysky. Z nich ale neteče běžná voda, nýbrž ta s příměsí ne příliš voňavého Persterilu, tedy dezinfekčního přípravku s aktivní složkou kyseliny peroxyoctové. Oplachovací roztok odteče nerezovým odpadem do dekontaminační jednotky, kde se dále vysterilizuje a „převaří“.
Dekontaminační místnost slouží zaměstnancům, kteří infekčního pacienta ošetřují ve speciálním ochranném obleku. Právě jeho povrch se v nerezové místnosti čistí. Trvá to 20 minut. Po dezinfekci zdravotník oblek vysvleče a vyhodí. Je totiž stejně jako rukavice jednorázový.
Oranžový oblek se zabudovanými vzduchovými filtry vypadá jako skafandr a zdravotní sestřička, tedy, pardon, zdravotní bratr Jan Sedláček, jenž nám jej předvádí, v něm připomíná kosmonauta. V porovnání s oblekem, který používá u pacientů s covidem, se ale v tomto oranžovém prý ani moc nepotí a je mu pohodlnější.
Jan Sedláček je od pohledu optimista a jen tak ho něco nerozhodí. „Vybral jsem si tuto možnost dobrovolně,“ říká mi na otázku, jak se ocitl v týmu zdravotníků, kteří smí v ostrém režimu vstoupit do bioboxu. „Musíme mít speciální kurz intenzivní medicíny nebo umět ovládat ventilátory,“ popisuje mi zlomek dovedností, jež jsou podmínkou pro práci na nové JIP.
Biobox bude i pro méně závažné diagnózy
Biobox je oddělený od běžného provozu Kliniky infekčních nemocí FNB a je umístěný tak, aby cesta pacienta do něj byla co nejkratší. Dostat do něj se dá za běžných okolností pouze na čipovou kartu, kterou má jen speciálně vyškolený tým čítající více než dvacet lékařů a zdravotních sester. Ti rizikové situace pravidelně trénují a střídají se v pohotovostech, takže někdo z týmu je kdykoliv k dispozici.
Možností, jak se pacient do bioboxu aktivovaného do nejpřísnějšího režimu dostane, zase tak moc není. Může jít o podezření na infekční chorobu již na palubě letadla. V takovém případě záchranáři avizují nemocnici přepravu rizikového pacienta a v uzavřeném biovaku jej přivezou na Bulovku, kde si jej převezme personál oblečený ve „skafandrech“ a přepraví jej do bioboxu.
„Toto je ta lepší možnost. Horší je, a to už se také stalo, když pacient přijde do některého zdravotnického zařízení s tím, že se vrátil z nějaké exotické země, má horečku a není mu dobře,“ popisuje primářka Hana Roháčová s tím, že dál už je jeho cesta na Bulovku podobná – v biovaku v doprovodu záchranářů. Tato varianta je složitější, protože znamená nutnost hygienických opatření v rodině nemocného a i ve zdravotnickém zařízení, kam přišel.
Hana Roháčová zmiňuje i situace, kdy nemocný rovnou přijede na Kliniku infekčních nemocí FNB. „Pokud zdravotní sestra dotazováním zjistí, že je tam takováto anamnéza, tak tady máme místnost, která je určena pro izolace. Pak dorazí někdo z týmu, pacienta si převezme a přepraví ho do bioboxu,“ dodává lékařka.
V bioboxu zůstává pacient po celou dobu, kdy je infekční. Nebo pokud jeho stav vyžaduje intenzivní péči. Pobyt proto může trvat několik dnů nebo i týdny.
Nebude-li mít nemocnice zrovna pacienta s podezřením na velmi nebezpečnou infekci, JIP s bioboxem využije pro jiné včetně těch s covidem. V novém bioboxu mohou léčit záněty mozkových blan nebo těžké otravy bakteriemi, například rodu legionella. V takovém případě ale biobox nebude v plné pohotovosti. Tedy ani hermeticky uzavřen.
O unikát za 23 milionů usilovala Bulovka léta
Stavební úpravy a vybavování nového bioboxu trvalo bezmála tři čtvrtě roku. To je nic oproti času, který nemocnice vyvinula na to, aby jej získala. „O vybudování takto vybaveného bioboxu jsme usilovali několik let. Projekt se nakonec podařilo schválit na konci roku 2019 díky přiznání statutu Centra specializované péče pro izolaci pacientů s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc,“ popisuje ředitel FNB Jan Kvaček.
„Jde o jediné zařízení svého druhu v civilním sektoru České republiky. Na celém našem území dosud nebyl žádný box či zařízení, které by bylo schopno postarat se o pacienty s velmi nebezpečnými infekčními nemocemi, kteří potřebují vysoce specializovanou intenzivní péči,“ doplňuje primářka Kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová.
Pořízení nové JIP s bioboxem stálo 23 milionů korun. O úhradu částky se podělily FNB, pražský magistrát a ministerstvo zdravotnictví.
ČLÁNKY DO MAILU