Novinka se jmenuje bronchiální rheoplastika a Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) o jejím prvním tuzemském provedení informovala na začátku května v tiskové zprávě.
„Jedná se o metodu prováděnou při bronchoskopii, kdy aplikací krátce trvajících vysokofrekvenčních elektrických pulzů na sliznici dýchacích cest dochází k poškození a následnému odhojení zejména zmnožených pohárkových buněk odpovědných za zvýšenou produkci hlenů,“ uvádí FTN.
První zkušenosti s bronchiální rheoplastikou se datují do roku 2019. Nyní už existuje několik klinických studií s přesvědčivými výsledky. „V následujících letech lze očekávat její plné rozšíření do běžné praxe,“ dodává FTN.
Jak nový zákrok probíhá a v čem je unikátní
Zákrok podstoupila pacientka s chronickou obstrukční plicní nemocí. Podle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové trval 35 minut a lékaři provedli 72 aplikací elektrických pulsů. Přednostka to uvedla v rozhovoru pro Novinky.cz.
Bronchoskopie je rutinně používané vyšetření, při němž není nutné sáhnout po skalpelu, ačkoliv s její pomocí mohou lékaři i operovat. Jde o zavedení flexibilní duté hadičky ústy do dýchacích cest. V případě bronchiální rheoplastiky v celkové anestezii pacienta.
To, co činí bronchiální rheoplastiku unikátní, je použití jednorázového katétru, tedy tenké trubičky, jež je na konci osazená speciálním nástrojem. V tomto případě má funkci elektrody. S její pomocí je na vybrané místo aplikován pulz elektrického proudu. Ten cílí zejména na zmnožené tzv. pohárkové buňky, jež se nachází na sliznici dýchacích cest a jsou odpovědné za zvýšenou produkci hlenu.
Koncovka speciálního jednorázového katétru, která působí jako elektroda. Umožňuje změnu tzv. osmotického tlaku v buňkách, které produkují nadměrné množství hlenu.
Unikátní je také metoda ničení buněk. Nejde o jejich poškození popálením, nýbrž vytvořením tzv. osmotického tlaku, jenž způsobí rozpad buněk. Při tomto způsobu působení buňka odumírá fyziologicky, což znamená, že tkáň se nezjizví. A to je pro funkci plic klíčové, protože bez jizvení se nezhoršuje. Metodu tedy lékaři považují za velmi šetrnou.
Při novém zákroku se takto ošetřuje řada míst sliznice, přičemž lékař, který bronchoskop ovládá, postupuje od periferie sítě menších průdušek ústí hlavní průdušky.
Operace je rozdělena na dvě. Pacient tedy podstupuje dvě bronchoskopie v plné anestezii. „Nejprve jsou ošetřeny všechny průdušky v jedné plíci, obvykle s měsíčním odstupem se ošetřují dýchací cesty druhé plíce,“ popisuje FTN v tiskové zprávě. Druhá část zákroku první takto odoperovanou pacientku čeká začátkem června.
Jaké jsou výsledky rheoplastiky
Od nové metody si lékaři slibují, že u pacientů sníží frekvenci kašle i množství vykašlávaného hlenu. Také zlepší plicní funkce a celkovou kvalitu jejich života. Efekt léčby je dlouhodobý.
Mezi rizika nové léčby patří to, že někteří nemocní mohou trpět po ošetření vykašláváním malého množství krve či přechodným zhoršením chronické bronchitidy. „Je třeba si ale uvědomit, že tyto potíže jsou dočasné a zvládnutelné a jasně nad nimi převažuje výsledný efekt léčby,“ podotýká FTN.
Pro které pacienty se léčba hodí
Tak jako vždy, ani tato metoda léčby není určena všem pacientům. Bronchiální rheoplastika bude pomáhat těm s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Určena je těm, u nichž je hlavní problém tzv. chronická bronchitida, tedy kašel s vykašláváním hustého hlenu. Podmínkou zákroku je, že tento stav musí trvat nejméně tři měsíce dva po sobě následující roky. Navíc se nedaří kašlání a zahlenění, které výrazně zhoršují kvalitu života, zásadně zlepšit ani léky či dechovou rehabilitací.
Podle Martiny Koziar Vašákové musí jít o nemocné s nadprodukcí velmi vazkého hlenu ucpávajícího průdušky. „Utrpení těchto pacientů spočívá v tom, že nejsou schopni hlen odkašlat, a musí proto být často hospitalizováni v nemocnici, protože se jim dělají až hlenové zátky,“ popsala přednostka Novinkám.
K zákroku si odborníci vybírají ty nemocné, kteří při léčbě spolupracují a nekouří. Nekuřáctví je nepodkročitelnou podmínkou.„Pokud je rostoucí sliznice drážděna kouřením, tak bude pravděpodobně znovu produkovat větší množství hlenových buněk. Tím je efekt zákroku zničen,“ upozorňuje lékařka. Jde tedy nejen o zmařenou investici, ale také o zbytečnou zátěž organismu.
ČLÁNKY DO MAILU