I dnes platí, že za darování vajíček či spermií dárci nenáleží odměna, ale náhrada nákladů, které mu s odběrem mohou vzniknout. Podstatné ale je, že nyní tyto kompenzace nejsou nijak zastropované. Ministerstvo zdravotnictví ovšem plánuje změnu a vize už má konkrétní podobu.
Co se dozvíte v článku
Vláda souhlasila s novelou zákona o specifických zdravotních službách, jež zásadním způsobem mění podmínky zejména pro dárkyně vajíček (oocytů). Nové povinnosti přináší také reprodukčním klinikám.
Šestkrát a dost
Novela vůbec poprvé udává v dárcovství vajíček strop. Darovat půjde maximálně šestkrát za život ženy. Ministerstvo vyšlo z doporučení Americké společnosti pro reprodukční medicínu a také z konzultací mimo jiné se Sekcí asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.
Kliniky si počet darování budou hlídat přes centrální Národní registr reprodukčního zdraví zřizovaný státem. Budou si proto moci online ověřit, zda žena ještě může vajíčka darovat.
Kdo může darovat
(výčet základních pravidel)
- Ženy – věk 18 až 35 let, BMI maximálně 30, dobrý zdravotní stav, alespoň středoškolské vzdělání
- Muži – věk 18 až 40 let, BMI v normě (některé kliniky uvádí maximální hodnotu 28), dobrý zdravotní stav, alespoň středoškolské vzdělání
Darování spermií zatím zákonem zastropované nebude. Část klinik ale už dnes připouští třeba jen deset opakování od jednoho muže.
Předseda Sekce asistované reprodukce a majitel jedné z reprodukčních klinik Štěpán Machač ale upozorňuje, že v budoucnu v novele dojde i na dárce spermatu.
Jednak proto, že nás k tomu budou tlačit během dvou a půl následujících let směrnice Evropské unie, a pak také proto, že i u mužů to má své opodstatnění. To sice nespočívá v rizicích odběru – pro mladé, zdravé muže nejsou žádná. Stejně jako u žen ale jde o to, aby se zamezilo zvýšenému riziku pokrevního příbuzenství. Dárcovství je anonymní, proto se bez omezení počtu darování zvyšuje pravděpodobnost, že se v budoucnu partnersky potkají dva lidé, kteří budou mít stejnou matku či otce, aniž by o tom věděli. Pokud by takový pár měl děti, roste riziko dědičných chorob.
Odborná lékařská společnost o limitu v následujících třech letech bude jednat. Půjde pravděpodobně o desítky darování za život, nebo se limit bude vztahovat na počet rodin s dítětem od jednoho anonymního dárce nebo počet dětí, jež budou moci být počaty od jednoho dárce,
popisuje Štěpán Machač.
Méně peněz
Druhou podstatnou změnou je zastropování nákladů, které mohou kliniky ženám a mužům vyplatit v souvislosti s dárcovstvím pohlavních buněk.
Dnes tyto náhrady často dosahují u dárkyň vajíček i 36 tisíc korun (najít tyto částky lze na webech klinik) a jejich strop fakticky neexistuje. Stát ale chce maximum nastavit na 28 tisících za jedno darování. U dárců spermií pak na už dnes běžných 2000 Kč. Alespoň to vyplývá z pokladů pro vládu a parlament zveřejněných ve státní databázi eKlep.
Sekce asistované reprodukce ale u dárkyň hovoří nyní o částce vyšší – 1200 eur, tedy asi 30 tisíc korun. Návrh vyhlášky nicméně počítá s tím, že Ministerstvo zdravotnictví bude maximum každý rok hodnotit a upraví jej mimo jiné dle míry inflace.
Peníze dárci nedostanou automaticky. Už v současností platí, že o ně budou muset kliniku požádat a náklady jí doložit. Novela také nařizuje, aby zdravotnická zařízení proplatila jen náklady účelné, hospodárné a prokazatelné
. To dnes narušuje třeba fakt, že kliniky proplácí i široce pojaté bolestné. Co konkrétně do něj patří, ale jasně řečeno není.
Které náklady dárcům a dárkyním budou moci kliniky proplatit
- Na dopravu,
- na přechodné ubytování,
- na stravování po dobu dopravy,
- zvýšené náklady na stravu v podobě vitaminů, proteinové stravy, nápojů a jiných doplňků,
- na léčiva,
- na hlídání dítěte,
- jiné, vynaložené v souvislosti s přípravou, darováním či rekonvalescencí.
Započítávají se náklady dárce/dárkyně i náklady jeho/jejího doprovodu, je-li nutný.
Zdroj: eKlep / Návrh prováděcích právních předpisů, redakčně kráceno
Reklama bude jiná
Novela má nároky také na samotné kliniky. Předně jim zakazuje, aby v reklamě uváděly částky, kterými chtějí kompenzovat dárcům náklady. Výše uvedené stropy se proto v inzerátech neobjeví.
Kliniky také budou muset hlídat počet darování vajíček u každé ženy a nesmí překročit výše uvedené limity náhrad. Pokud by limit nedodržely, mohou dostat pokutu do výše půl milionu korun. Jde o novou sankci zavedenou novelou.
Souhlasíte, aby žena mohla darovat svá vajíčka jen šestkrát za život?
Proč stát změny zavádí
Důvody jsou jednoznačné. Omezení dárcovství vajíček má chránit zdraví dárkyň. Pokud se totiž žena rozhodne darovat, musí podstoupit sérii vyšetření – například genetické, gynekologické, psychologické, test na drogy či sexuálně přenosné nemoci. Po zhruba třech měsících pak i hormonální stimulaci, jež zahrnuje i to, že si žena deset dnů sama píchá injekce do břicha. Mezitím absolvuje dvě ultrazvuková vyšetření. Samotný odběr se pak koná v celkové narkóze, byť krátké.
U jednoho až dvou procent dárkyň dochází ke krvácení do břicha nebo zánětu, což není úplná sranda. Komplikace mohou vést až k odstranění vaječníku, což u dárkyně sníží plodnost,
popisuje Štěpán Machač. Podotýká, že samotné darování bez komplikací ale na plodnost vliv nemá.
Video: Jak vypadá IVF
Nastavený strop i utlumení reklamy mají jasně ukázat, že dárcovství reprodukčních buněk není byznys. Ani na straně klinik, ani pro dárkyně. Není správné, aby se kliniky trumfovaly, kdo dá o pětistovku víc nebo nabídne víc poukázek. To je nesmysl, protože darování obecně je vždy altruistické. My chceme, aby ženy darovaly, ale také se k nim chceme chovat slušně,
doplňuje Štěpán Machač.
Proto kritizuje praxi, kdy reprodukční centra, která vajíčka odebírají, začala roztáčet spirálu vyšších a vyšších kompenzací. V takovém případě by společnost měla udělat to, že náhrady zastropuje,
domnívá se lékař, a novelu proto vítá.
K dárkyním pak dodává, že v ČR jsou případy, kdy jedna žena daruje vajíčka i desetkrát. Aby nebyla z opatrnosti odmítnuta, objíždí více klinik, které nyní nemají šanci ověřit, zda darovala i jinde. Pokud žena daruje vajíčka desetkrát, v žádném případě to není zdravé a riskuje komplikace,
upozorňuje Štěpán Machač a dodává: V ideálním případě by to mělo vypadat tak, že dárkyně si vybere kliniku, kde je o ni dobře postaráno, je u ní otestovaná a které důvěřuje, a pokud bude chtít darovat opakovaně, půjde do toho samého zdravotnického zařízení.
Kdy novinka začne platit
Vláda novelu schválila ve středu 6. listopadu. Předloha nyní putuje do parlamentu, protože účinná může být až po schválení Sněmovnou, Senátem a podepsáním prezidentem.
Vše by se mělo stihnout tak, aby změny začaly platit od 1. července 2025.
Co ještě novela mění
- Ruší povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky pro některé profese.
- Ruší povinnost žádat o schválení provozního řádu krajskou hygienickou stanicí pro kadeřníky, maséry, pedikérky a podobně.
- U některých oborů na středních školách končí povinnost před přijetím uchazeče dodat posouzení zdravotní způsobilosti.
- Ruší povinnost každoročního posudku u dětí, které rekreačně sportují v nejrůznějších oddílech.
- Umožní vznik programů (screeningových, preventivních) podporujících zdraví, dobrovolně realizovaných zaměstnavatelem na pracovišti.
- Mění podmínky pro ochranné léčení, posudky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, sportu a dalším činnostem nebo genetická vyšetření.
Zdroj: MZ ČR / tisková zpráva
ČLÁNKY DO MAILU