Kvůli hepatitidě C je už třeba mnohem méně často transplantovat játra… Lepší zubní implantáty samy vyléčí zánět… V ČR překvapivě roste počet lidí s HIV… Zkoumání interakce elektronických přístrojů – budou na operační sál jednou smět mobily? Rakovina stále v centru zájmu… Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Méně transplantací jater
Počet transplantací jater pro jejich chronické selhání z důvodů hepatitidy C rychle klesá v Evropě i v USA. Příčinou jsou přímo působící antivirotika, kterými se začalo léčit v roce 2014. Stejný trend zaznamenal i Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Od zavedení cílené léčby hepatitidy C v IKEM klesl počet transplantovaných pro tento typ žloutenky na třetinu.
Hepatitida typu C
Odborníci připomínají známá i méně známá fakta při příležitosti Světového dne hepatitidy, který letos připadl na 28. července.
Více o nemoci v článku Nenápadné příznaky žloutenky C a sekci Hepatitida C.
Před rokem 2014, kdy se virová hepatitida typu C léčila pouze preparáty založenými na interferonu alfa, se podařilo vyléčit nejvýše jednu čtvrtinu pacientů, kteří již měli jaterní cirhózu. Teď počet vyléčených dramaticky stoupl. Lidé, kteří v době nasazení účinných antivirotik již měli cirhózu, ovšem musí dále docházet na pravidelné kontroly kvůli riziku nádoru jater.
IKEM: Účinná léčba chronické hepatitidy C snižuje potřebu transplantace jater ve světě i v ČR
Poznámka autora: Proti hepatitidě C neexistuje vakcína. Přenáší se krví, dnes především v souvislosti s aplikací drog (v menší míře lze ale i sexem i holicím strojkem, v dávnější minulosti i při transfuzích krve, dialýze apod.). Uvádí se, že v Jižní Americe a jihovýchodní Asii prodělá tuto chorobu 10 až 20 % populace. V ČR má protilátky proti hepatitidě cca 0,2 % populace (i to je vlastně strašně moc…).
Inovované zubní implantáty
Využívání titanových zubních implantátů je pro pacienty i lékaře samozřejmostí již několik desítek let. Právě na takovýchto implantátech nyní pracuje výzkumný tým z Centra podpory inovačních technologií VŠB-TUO. Spolu s firmou Timplant vědci vyvíjejí zcela nový a vylepšený povrch. Na upravený povrch implantátu by finálně mělo být možné chemicky vázat další látky, hlavně léčiva, která omezí zánět a usnadní hojení. Firma Timplant už implantáty s upraveným povrchem, ale bez přidaných molekul jiných látek, zkoušela zavádět do dřeva a hovězích kostí.
VŠB – Technická univerzita Ostrava: Vědci na VŠB-TUO vyvíjejí průlomovou metodu úpravy zubních implantátů
Třikrát rakovina
Enzym telomeráza je zodpovědný za nesmrtelnost kmenových nebo nádorových buněk člověka. Přesná a vratná regulace tohoto enzymu u rostlin je příčinou absence stárnutí rostlin v tom smyslu, jak je známe u živočichů, a souvisí s vysokou regenerační schopností rostlin. Nové poznatky o fungování telomerázy by mohly zefektivit boj proti nádorovým buňkám v lidské medicíně. Telomerázu u modelové rostliny huseníčku tvoří komplex velmi podobných bílkovin jako u člověka.
Poznámka autora: Fungování telomerázy je úzce spojeno s rakovinou i degenerativními poruchami. Většina buněk má naprogramován určitý maximální počet dělení; při každém dělení se zkracují koncové části chromozomů – telomery, buňka stárne a ztrácí schopnost se dělit. Telomeráza tyto konce chromozomů opravuje, v běžném případě u pohlavních a kmenových buněk. Může k tomu dojít ale i u buněk nádorových. Proti telomeráze by mohla cílit protinádorová léčba, naopak v souvislosti s ní (aktivace apod.) by mohla někdy fungovat prevence stárnutí.
Středoevropský technologický institut CEITEC: Vědci zkoumají, proč rostlinné buňky nestárnou
Vědci využili pro nové rozřazení nádorů prsu do několika podtypů metodu stanovující hladiny několika tisíc bílkovin v každém vzorku nádorové tkáně. Nádory prsu se aktuálně dělí do pěti podtypů, které se liší z hlediska molekulární podstaty onemocnění, jejího průběhu i prognózy. Jejich správné rozpoznání umožňuje vybrat pacientkám nejúčinnější léčbu. V současnosti lékaři pro stanovení konkrétního typu nádoru využívají převážně metody, kterými stanovují přítomnost několika konkrétních bílkovin v nádorové tkáni, určení jejich množství je ale mnohdy spíše orientační. Právě to nová metoda na bázi SWATH hmotnostní spektrometrie zlepšuje, a může tak v budoucnu pomoci k přesnější diagnostice i léčbě.
Masarykova univerzita: Mezinárodní tým otestoval novou metodu klasifikace nádorů prsu
SOTIO a Cytune Pharma, společnosti ze skupiny PPF, oznámily, že první pacient podstoupil léčbu pokročilého nádorového onemocnění přípravkem SO-C101 na bázi interleukinu IL-15. Klinická studie SC103 fáze I/Ib bude vyhodnocovat bezpečnost a předběžnou účinnost SO-C101 u pacientů s vybranými typy nádorů.
HIV stále mezi námi
Dle aktuálních dat Státního zdravotního ústavu počet nemocných HIV v České republice stále narůstá. Zatímco v roce 2010 bylo HIV pozitivních 1522, jen za prvních pět měsíců letošního roku je to již 3468.
FN Brno: Lékaři upozorňují na prevenci, počet HIV nakažených roste
Kardiostimulátory, drcení kamenů… a mobily
Je pro člověka s kardiostimulátorem bezpečné podstoupit zákrok pod litotryptorem (přístroj na drcení žlučníkových a ledvinových kamenů)? Vědci studují kompatibilitu a interakce mezi elektronickými přístroji používanými ve zdravotnictví. Litotryptor funguje na principu generování rázové vlny a její fokuzace do příslušného orgánu s kamenem. Akustický impulz je vytvářen elektrickým výbojem, při kterém vzniká pulzní magnetické pole. Pokud pod přístroj položíme pacienta s kardiostimulátorem, může magnetické pole vytvářet nepřípustný elektrický impulz a vzniká otázka, zda se nebudou přístroje vzájemně rušit a ohrožovat zdraví pacienta.
Finálně by se mohlo ukázat, že různé přístroje spolu nežádoucím způsobem neinteragují, třeba na operačních sálech jednou budou moci být i zapnuté mobily.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Naděje pro kardiologické pacienty
Bílé krvinky a autoimunita
Úspěšný vývoj bílých krvinek v brzlíku zabraňuje vzniku autoimunitních onemocnění. Výzkum na transgenních myších odhalil, že vyzrávání imunitního systému je přímo závislé na tom, jakým způsobem je genetický kód jaderné DNA „skladován“, což u experimentálních zvířat s narušením této funkce vede až k závažnému imunodeficitu včetně těžkého zánětu střeva, tzv. kolitidy. Kolitida v ČR postihuje zhruba 45 pacientů na 100 000 obyvatel.
Centrum BIOCEV: Vědci z BIOCEV ukázali, jak správný vývoj bílých krvinek v brzlíku brání autoimunitním projevům