Nové technologie ve fyzioterapii jsou efektivní, ale připlatíte si

Moderní fyzioterapie: rychlá rekonvalescence a vyšší kvalita života

V současné době pomáhá například postcovidovým pacientům elektroléčba mikroproudy, které lékaři aplikují do oblasti plic. Rychlejší rekonvalescenci po operacích a zraněních zase slibují elastické flossingové pásky.

Nervosvalová onemocnění, která byla ještě na přelomu tisíciletí fatální, je dnes už možné alespoň částečně léčit. Což znamená, že se pacientům prodlouží nebo zkvalitní život. Je to hlavně díky vývoji inovativních léků, ale i terapeutických metod. „Medicína se posouvá neuvěřitelně dopředu. Tato onemocnění jsme dříve nedokázali ani diagnostikovat, ani léčit. Nyní zvládneme obojí,“ říká Jana Haberlová, vedoucí lékařka neuromuskulárního centra při Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol.

Jako kosmonaut

V některých centrech se tak například již zabydlel „vesmírný“ přístroj 3D SpaceCurl určený k třídimenzionálnímu cvičení. Ten byl ostatně vyvinutý americkou agenturou NASA. Jeho úkolem je především trénování veškerých kloubně-svalových reflexních vztahů, které jsou z devadesáti procent nevědomé a nedají se řídit volním úsilím.

Terapie třídimenzionálním cvičením slibuje stabilizaci hlubokých krátkých svalů páteře, kdy dochází k aktivaci těchto svalů. Druhou nejčetnější indikací jsou propriocepční poruchy na dolních končetinách, zvláště u poúrazových stavů.

Podobně futuristická nám může připadat i metoda TheraSuit, která spojuje klasickou rehabilitaci s objevy na poli neurologie a výzkumů fungování lidského mozku. Pacientem bývá často dítě s vrozenou vadou nebo po prodělání dětské mozkové obrny, případně i starší klient po traumatickém poranění mozku či postižení mozku po nedostatku kyslíku. Pomáhá také vyrovnat se s následnými stavy po meningitidě, encefalitidě a dalších onemocněních. Terapie bývá formou cvičebních bloků s délkou trvání tři až čtyři týdny.

„Díky speciálnímu obleku, který se nazývá kosmický, lze provádět rehabilitaci i ve vertikální poloze, a rozvíjet tak úroveň motoriky za hranice, kam se běžné terapie jen těžko dopracovávaly,“ říká Jana Křížová, vedoucí pohybové rehabilitace Alka.

Na terapie hrazené pojišťovnou se dlouho čeká

Zásadní problém nastává s financováním mnohých terapií. Pojišťovny je někdy neproplácejí vůbec, nebo pouze částečně. A na ty, které jsou hrazené, je podle fyzioterapeutů zase málo času a dlouhá čekací doba. Otevřeně o tom mluví například fyzioterapeut Ondřej Hons, který tři roky pracoval tzv. na pojišťovnu:

„Jde o fyzioterapii, kterou vám může předepsat lékař a vy za ni nic neplatíte. Protože pojišťovny nehradí příliš vysoké částky, většinou trvá terapie 30 minut, a to včetně zdlouhavého papírování pro pojišťovny. Doba čekání na tuto ‚terapii zdarma‘ se navíc pohybuje většinou okolo třech měsíců,“ popisuje běžnou praxi. Klientům na svých stránkách vysvětluje, proč musí nyní opět zdražit, aby mohl věnovat klientům více času a tím celou terapii zefektivnit.

Zmíněná čekací doba pojišťovnami hrazené ambulantní rehabilitace na lepších pracovištích je skutečně minimálně šest týdnů, neboť volných kapacit ve smluvních zařízeních je velmi málo. „Po takto dlouhé čekací době má pacient zpravidla již řadu jiných obtíží. Například z původní bolesti kolene je již bolest kyčle nebo bolest bederní páteře,“ popisuje Kamila Votrubová, ředitelka Centra rehabilitace a integrované medicíny v Poděbradech.

Nové metody se k pacientům mnohdy nedostanou

Dalším problémem je, že kromě kvalifikovaných rehabilitačních lékařů indikují rehabilitaci často ortopedové, neurologové a jiní specialisté. „Věnují se pouze své odbornosti, což je samozřejmě v pořádku, nicméně o rehabilitačních postupech, nových přístupech a možnostech využití nových technologií nic moc nevědí, a jsou tedy v jejich indikacích velmi rezervovaní,“ dodává Kamila Votrubová.

V českém zdravotnictví také podle ní není na pacienta dostatek času, a proto tito lékaři vystavují stále stejné poukazy bez většího ohledu na aktuální diagnózu pacienta, jakkoli nové technologie přinášejí významné benefity pacientům a výrazně rozšiřují možnosti řešení problémů konzervativním způsobem.

Lidé mají „na pojišťovnu“ již překonané metody

Co tedy pojišťovny hradí? „Ve smluvních zařízeních pojišťovna hradí tradiční metody, jako je například magnetoterapie, ultrazvuk a kombinovaná terapie. Nejde o špatné metody, své opodstatnění v rehabilitačních postupech jistě mají, ale jsou v podstatě překonané,“ říká Kamila Votrubová.

Rekonvalescence pomocí těchto metod je pro pacienta podle ředitelky zdlouhavá a mnohdy ani nedojde ke kýženému efektu.

Naproti tomu efektivní terapeutické postupy typu 3D SpaceCurl, kryoterapie, radiofrekvence TECAR, rázová vlna, vysokovýkonný laser atd. nejsou hrazeny z veřejného pojištění. Pacient si je musí zaplatit sám, přičemž se cena použití těchto metod pohybuje okolo 600 korun za aplikaci.