V krizové době koronaviru, kdy se lidé zabývají očkovacím chaosem a zajištěním základních životních potřeb, schválili poslanci novelu zákona, která stanovuje povinný podíl českých potravin v tuzemských obchodech. Na první pohled to vypadá jako podpora českých producentů, tím pádem skvělý nápad, ale nenechme se mýlit. „Důsledky tohoto neuváženého kroku budou dalekosáhlé se zásadním dopadem na rozpočet i občany,“ varuje Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOČR). A nejen on, přidávají se i maloobchodní řetězce. Za šílené považuje schválení zákona i šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Co se dozvíte v článku
Svaz obchodu varoval před kvótami již před hlasováním
Všechny dosavadní pokusy o zavedení kvót na české potraviny díky tlaku veřejnosti i odborníků v minulosti padly pod stůl, naposledy loni v létě. Začátkem minulého týdne prezident SOČR Tomáš Prouza upozorňoval na to, že tento návrh znovu leží v Poslanecké sněmovně, a zdůraznil, že povinné zavedení českých potravin na pulty obchodů považuje za naprosto absurdní a zcestný nápad. „V situaci, kdy je Česká republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 %, je navíc velmi nebezpečný. Povede k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů spotřebitel už nenalezne, a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc.“
Jeho slova ale nebyla vyslyšena a zákon poměrně hladce sněmovnou prošel, nedlouho poté, co ministr zemědělství Miroslav Toman pronesl větu: „Buďme trochu nacionalisti, co se týká potravin, naší země a našeho zemědělství.“
Kvóty pro české potraviny
Do roku 2022 bychom dle novely zákona o potravinách měli v každém obchodě nad 400 m2 najít minimálně 55 % českých potravin.
Každý rok by se podíl měl o tři procenta zvyšovat, až v roce 2028 a letech následujících bude dosahovat minimálně 73 %.
SOČR: Co by novela znamenala pro zákazníka
Svaz obchodu a cestovního ruchu shrnul dopady zamýšlené novely, pokud by byla uvedena do praxe.
Ohrožení dostupnosti potravin jako celku
Soběstačnost České republiky ve výrobě potravin je mizivá. V případě řady skutečně základních klíčových potravin se pohybuje na úrovni 30–40 %. Namátkou čerstvá zelenina: 35–40 %; čerstvé ovoce: 40–50 %; cibule: 40–50 %; mrkev: okolo 50 %; vepřové maso: 50–55 %; drůbeží maso: zhruba 65 %. V mléku jsme soběstační ze 120 %, pokud by ale neexistoval dovoz a vývoz.
Výrazné snížení výběru potravin
K tomu, aby obchody zajistily povinný podíl, budou muset snížit počet položek ze zahraničí. Zákazníkům se tak může stát, že nenajdou na pultech to, na co byli zvyklí, co bylo kvalitnější či cenově výhodnější, ale zůstane tam naopak zboží, které jim nařídí kupovat stát.
Tomáš Prouza na svém twitterovém účtu uvedl pár příkladů toho, jak dlouho bude daná potravina na pultech, pokud bude muset být 73 % z ČR a dovézt bude možno jen 27 %. „Paštiku budeme mít pět dní v roce, okurky necelé dva měsíce…,“ uvádí.
Jak dlouho bude daná potravina na pultech, pokud bude muset být 73 % z ČR a dovézt bude možno jen 27 %?
Omezení konkurence
Zákon omezí konkurenci a dovoz zboží ze zahraničí. To potvrzuje i Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského: „Když budou nastaveny zvyšující se limity na české potraviny, tak Čechům sebereme výrobky, které náš průmysl ani nevyrábí. Na nějaké speciální sýry si ani nesáhneme,“ uvádí příklad ze svého oboru.
Nárůst cen potravin
Snížení konkurence zvýší přirozeně prostor pro navyšování cen. „Sice dojde s největší pravděpodobností ke snížení kvality, ale marže tuzemských neefektivních agrobaronů, neschopných konkurovat, se zvýší. Prospěch získají jednotlivci, obětí se stane dolních deset milionů,“ varuje SOČR.
Řetězce potvrzují, že novela povede ke zdražování
Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert, to vidí jasně. „Novela zákona výrazně poškodí především naše zákazníky. My u nás v prodejnách Albert dáváme přednost českým dodavatelům, a pokud nabídnou zboží, které je konkurenceschopné cenou i kvalitou, dostanou přednost. Albert je v Česku již téměř třicet let a za tu dobu jsme vytvořili s domácími dodavateli pevné obchodní vazby. České potravinářské firmy i farmáři si vybudovali za tu dobu silné postavení na českém i evropském potravinovém trhu, získali prestiž díky kvalitě i konkurenceschopnosti a jsou vyhledávanými dodavateli. Je otázkou, zda potřebují administrativní ochranu.“
A varuje před tím, že regulace může výrazně omezit pestrost nabídky v prodejnách. „Je zjevné, že povede k horší konkurenci, a to znamená zdražování a horší kvalitu pro spotřebitele.“
I tisková mluvčí Globusu Lutfia Volfová se obává zdražování a snížení pestrosti nabídky v obchodech. „Nerozumíme navíc tomu, jak chce stát s vážnou tváří požadovat vyšší povinná procenta českých potravin, než je aktuální procento dostupnosti českých primárních komodit. Návrh navíc nepočítá s volatilitou (kolísáním kurzů) či výpadky české zemědělské produkce.“ Připomíná také, že Globus má sto dvacet regionálních dodavatelů, kteří dodávají pro jeden či více z patnácti hypermarketů v ČR.
Stopku může vystavit EU, senát i prezident
Schválení zákona sněmovnou není definitiva. „Pevně věříme, že tento ‚Lex Agrofert‘ Senát vrátí, a pokud by jej Poslanecká sněmovna přehlasovala, nebude váhat s podáním žaloby k Ústavnímu soudu,“ doufá Tomáš Prouza. A kdyby ani Senát zákon nezatrhl, je ve hře veto prezidenta nebo Evropské unie.
„Jsem přesvědčen, že tohle rozhodnutí musí Evropská unie napadnout,“ domnívá se Jiří Kopáček, který schválení zákona považuje za šílené. „To se nemělo stát. Podporuji, aby byl v našich obchodech dostatek českých potravin, ale zde musí rozhodovat spotřebitel, který musí mít právo volby, ne že mu někdo bude diktovat nějaké limity. To se jinak dostáváme do doby dávno minulé. A to se mi nelíbí,“ netají se nelibostí šéf mlékárenského svazu.
A není sám, podle posledních informací už osm zemí varovalo Česko před zavedením povinných kvót na podíl českých potravin v obchodech, neboť by se jednalo o diskriminaci zahraničních výrobků.
ČLÁNKY DO MAILU