Nové naděje pro nemocné: zmrazení těla, určení rakoviny z krve i „zázrak“ u HIV

Lék na cystickou fibrózu

Mezi nejlepší medicínské zprávy za rok 2019 patří bez pochyby nový nadějný lék na cystickou fibrózu Trikafta, který byl na podzim schválen v USA a k českým pacientům by se mohl dostat v létě 2020. Nemoc sice nedokáže zcela vyléčit, výrazně ale prodlužuje průměrnou délku života. Dnes se totiž lidé trpící touto chorobou dožívají zhruba pětadvaceti let, medikament by ovšem mohl většině z nich přidat dalších patnáct. Na jeho klinické studii se podílel i český vědec Pavel Dřevínek.

Cystická fibróza je dědičně onemocnění, které způsobuje chyba v lidské DNA. Projevuje se mimo jiné opakovanými infekcemi dýchacích cest, které postupně způsobují poškození plic. Nemocní také špatně tráví potravu, protože jim nefunguje správně slinivka. Častou komplikací je rovněž cukrovka, cirhóza jater, osteoporóza a další. „Nemocí slaných dětí“, jak se fibróze přezdívá, u nás trpí přes 600 lidí. V Evropě je to necelých 50 tisíc a ve Spojených státech zhruba 30 tisíc nemocných.

První genetická léčba rakoviny

Skvělým pokrokem je i buněčná genová terapie, kterou proti nádoru poprvé použila v listopadu Fakultní nemocnice Brno. Nemocný, u kterého selhala chemoterapie, se díky ní mohl před Vánoci vrátit domů – šlo přitom o jednoho z prvních pacientů ve střední a východní Evropě. Tento pokrok označil za jednu z událostí roku 2019 například vědec Michal Šmída, který se ve výzkumném centru CEITEC specializuje na funkční genomiku.

„V roce 2019 byla v České republice poprvé využita buněčná genová terapie pro léčbu B-buněčného lymfomu a akutní lymfoblastické leukémie. Jde o zcela převratnou metodu léčby, která může být jedinou kurativní možností pro hematoonkologické pacienty, u nichž dosavadní léčba selhávala,“ uvedl pro Vitalia.cz expert s tím, že léčba spočívá v odběru bílých krvinek z těla pacienta. „Tyto krvinky jsou poté zaslány do USA, kde jsou v centrále farmaceutické společnosti geneticky modifikovány. Při této modifikaci je do buněk vložen nový receptor, čímž dojde k přeprogramování krvinek pacienta a ty jsou poté schopny specificky rozeznávat nádorové B lymfocyty. Takto upravené krvinky jsou zaslány zpět do ČR a vloženy opět do krevního oběhu pacienta, kde dojde k jejich aktivaci a následné eliminaci nádorových buněk,“ vysvětluje odborník, jehož tým v laboratoři pracuje na dalším vývoji této léčby.

„Tato revoluční metoda dosahuje prozatím úžasných výsledků především při léčbě velkobuněčného B lymfomu a akutní lymfoblastické leukémie, a byla proto Evropskou lékovou agenturou v roce 2018 schválena pro léčbu těchto pacientů v EU. Je úžasné, že pouze o rok později již byla úspěšně certifikována a aplikována i v ČR u prvních pacientů,“ dodává Michal Šmída. 

Časná detekce rakoviny prsu

V roce 2019 byl rovněž na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny odprezentován zajímavý experiment. Vědci z Univerzity v Nottinghamu jsou přesvědčeni o tom, že jsou na nejlepší cestě k odhalení raných stádií rakoviny prsu z krve – a to až pět let před tím, než se nádor manifestuje jakýmkoliv jiným způsobem. „Dosavadní výsledky jsou povzbudivé a naznačují, že by mohlo být možné takto detekovat signály počínající rakoviny prsu. Ve chvíli, kdy zlepšíme přesnost testu, by mohl k detekci skutečně stačit obyčejný krevní odběr,“ okomentoval jeden z výzkumníků Daniyah Alfattani.

Rakovina prsu v Česku představuje skoro pětinu všech zhoubných nádorů u žen. Ročně jí onemocní asi 7 tisíc osob, po prodělané léčbě jich žije zhruba 50 tisíc. 2 tisíce každý rok bohužel umírají. Až 90 procent nemocných může být přitom uzdraveno, pokud je u nich nádor odhalen včas.

Galerie: Diagnostika nádoru prsu pomocí mamografu

• 
• 
• 

Dalších 21 fotografií

Druhý pacient vyléčen z HIV

V loňském roce došlo také k dalšímu kroku směrem k vymýcení viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Vědcům v Británii se totiž zřejmě podařilo uzdravit nakaženého skrz transplantaci kostní dřeně, jde přitom o teprve druhý případ v historii. Muž, kterému se přezdívá londýnský pacient, po operaci nevykazuje žádné známky viru ani osmnáct měsíců od vysazení antivirotických léků.

Prvním vyléčeným byl v roce 2007 Američan Timothy Rayi Brown, ani u něj se virus až dosud nevrátil. Odborná veřejnost u obou mužů nicméně vede debatu o tom, zda jsou opravdu uzdravení, nebo jen funkčně vyléčení, tedy v remisi. To by znamenalo, že sice nevykazují příznaky nemoci, ta ale v jejich těle stále někde „dřímá“. Problémem je také fakt, že tato metoda není vhodná pro všechny nemocné. I tak jde ale o obrovský pokrok, který do budoucna předznamenává nové léčebné možnosti pro nakažené.

Zmrazení těla

Další fascinující novinka pochází z USA. Jde o první testování tzv. nouzového uchování a oživení u lidí, kdy se tělo těžce raněného pacienta zmrazí na pouhých 10 °C tím, že se mu krev dočasně nahradí ledovým roztokem. Díky tomu mají lékaři více času na život zachraňující operace, přičemž musí zraněnému nahodit srdce a zvýšit opětovně teplotu zhruba do dvou hodin od ochlazení organismu.

Právě to považuje za jeden z nejzajímavějších pokroků minulého roku odborník na neurovědu Martin Gajdoš. „Tento postup, který zahrnuje ochlazení těla pacienta a nahrazení krve speciálním roztokem, umožňuje lékařům získat čas navíc pro záchranu vážně zraněného pacienta. V tomto stavu dochází ke snížení intenzity metabolismu a nedochází například tak rychle k poškozování buněk mozku. Doposud byla tato metoda testována pouze na zvířatech, v minulém roce byla poprvé zkoušena na lidech,“ uvedl pro server Vitalia.cz expert z CEITECu s tím, že získaný čas navíc může pomoci zachránit vážně raněné, případně u nich snížit poškození nervové tkáně a mozku.