Představte si třeba situaci, kdy v pátek po poledni přijdete do ordinace svého praktika a ten má podezření na nebezpečnou hlubokou žilní trombózu. Dosud by vás odeslal okamžitě do nemocnice na interní oddělení. Nově bude mít lékař k dispozici test, který toto onemocnění na místě vyloučí. A na sonografické vyšetření tak budete moci v klidu počkat do pondělka. To je jen jeden z příkladů, jak by měly od ledna 2020 nově fungovat služby poskytované praktickými lékaři.
Co se dozvíte v článku
Proč toho praktici budou dělat více
„Výhodou je, že lékař má okamžitě k dispozici výsledky laboratorního vyšetření, na které by jinak čekal. V některých případech mohou praktičtí lékaři pacientům ušetřit zbytečnou cestu do nemocnice,“ vysvětluje Petr Šonka, praktický lékař a předseda Sdružení praktických lékařů.
Takzvaná reforma primární péče tak bude znamenat především vyšší komfort pro pacienty. „Ušetří čas i peníze za dojíždění, uleví se specialistům, kteří budou mít více času na komplikovanější pacienty, a zkrátí se tím i čekací lhůty na specializovaná vyšetření,“ říká Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Co už by mělo být standardem u praktického lékaře?
Možnost objednat se na daný čas předem, pokud nepotřebujete akutní ošetření. Minimálně dvě třetiny praktiků tuto službu poskytují.
Vystavení e-receptu – v současné době už je standardem, každý lékař by měl být schopen tuto službu pacientům poskytnout.
Co nového nás čeká v ordinacích praktiků v roce 2020
1. Širší spektrum předepisovaných léků
„Od nového roku se podařilo zpřístupnit praktikům například moderní antidiabetika, tzv. gliptiny; o dalších důležitých skupinách léků budeme se zástupci pojišťoven a ministerstva nadále jednat,“ uvádí Petr Šonka. „Uvolňování léků pro předepisování v ordinaci praktického lékaře jde ale pomaleji, než bychom si představovali.“
Praktici upozorňují na to, že by zvládli mnohem více činností mnohem levněji, přetrvávající omezení na předpisy některých léků je ale brzdí. A samozřejmě i pacienty, kteří musí navštěvovat specialisty třeba právě jen kvůli některým lékům. Nově ale na některé medikamenty budou moci recepty vystavit.
„Ze slíbených šedesáti léků zatím Státní ústav pro kontrolu léčiv uvolnil pro předepisování v ordinaci praktického lékaře pouhých deset procent. Zbytek stále zůstává výhradně v rukou specialistů a týká se to bohužel i léků na demenci,“ upozorňuje Svatopluk Býma.
2. Odhalení rizika cukrovky
Diabetem trpí v České republice už milion lidí a čísla bohužel každý rok rostou. Na léčbu této nemoci a komplikací, které s sebou nese, míří až patnáct procent nákladů českého zdravotnictví.
Pokud se včas zachytí stav, který předchází cukrovce 2. typu, může se nástup nemoci oddálit, nebo dokonce úplně odvrátit – a s tím budou nově pomáhat praktičtí lékaři, kteří se o pacienty s prediabetem budou starat systematičtěji než dosud, a to díky novým podmínkám. Jak to bude probíhat?
„Lékaři budou mít k dispozici nové doporučené postupy, které vypracovala Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, a praktičtí lékaři budou za výkon i adekvátně finančně ohodnoceni. Základní testem bude stanovení krevního cukru, podle kterého lékař vyhodnotí, zda má pacient tzv. prediabetes, tedy zda je v riziku rozvoje cukrovky,“ popisuje Petr Šonka. „Těmto pacientům se pak bude lékař systematicky věnovat a edukovat je, a to vždy dvakrát ročně třicet minut. Od této péče si slibujeme, že se nám podaří zvrátit epidemii diabetu, protože pokud pacienta v riziku včas zachytíme a intenzivně s ním pracujeme, můžeme nástup diabetu oddálit, nebo jej dokonce úplně odvrátit.“
3. Včasný záchyt demence
Je vám či vašim rodinným příslušníkům pětašedesát až osmdesát let? Jednou za dva roky s vámi praktický lékař provede tento test: přečte tři podstatná jména, vzájemně spolu nesouvisející, a pacienta vyzve, aby si je zapamatoval. Dále pacient nakreslí hodiny, ukazující konkrétní čas, a poté naučená slova zopakuje. Když to nezvládne, zadá mu lékař ještě jeden test kognitivních schopností, a pokud ani v něm není úspěšný, je velká pravděpodobnost, že trpí nějakou formou demence. Takového pacienta praktický lékař odešle na podrobnější vyšetření ke specialistovi.
„Jedná se o tzv. Mini-Cog test,“ dodává Petr Šonka. „Pomáhá s odhalováním časných stadií demence, které na sobě člověk nemusí vůbec pociťovat. Cílem screeningu je takové jedince odhalit v co nejčasnějším stadiu nemoci, nasadit léčbu a tím zpomalit průběh demence. To je důležité pro co nejdelší zachování samostatnosti a dobré kvality života.“
Podle nejnovějších dat žije v Česku asi 102 tisíc lidí s demencí, 62 tisíc z nich má Alzheimerovu nemoc. Skutečný počet pacientů je však podle odborníků mnohem vyšší. Na nemoc se totiž ve většině případů přichází až v pokročilé fázi, kdy už nezabírá léčba (zde najdete 10 varovných příznaků Alzheimerovy choroby). A právě proto budou včas pomáhat praktičtí lékaři.
4. Specializované testy na monitorování akutních stavů
Některé nové vyšetřovací metody budou mít k dispozici praktičtí lékaři v odlehlejších oblastech, kteří mají daleko laboratoř nebo ambulanci specialisty.
TIP: Na lidi na venkově se zapomíná, říká „doktor z hor“
Konkrétně půjde třeba o v úvodu zmiňovaný test na rychlé odhalení hluboké žilní trombózy a také další výkony, které pomohou monitorovat různé akutní stavy, především pokud jde o srdeční činnost pacienta.
„Pokud bude mít lékař podezření na nějaký akutní stav, například onu hlubokou žilní trombózu, test mu pomůže s diagnostikou,“ popisuje Petr Šonka. „Vyšetření je výhodné také při sledování chronických pacientů. Například pokud má lékař v péči pacienta s chronickým srdečním selháním, kterého léčí, bude moci testem zjistit, jestli se pacient nehorší nebo nepřechází z chronického do akutního stavu.“
To vše pomůže třeba zamezit hospitalizaci a opět ulehčí lékařům i pacientům.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.
Předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
MUDr. Petr Šonka
Praktický lékař a předseda Sdružení praktických lékařů
ČLÁNKY DO MAILU