„Apeloval bych jak na zdravý rozum, tak i na jistou míru shovívavosti předsevzantů,“ říká PhDr. Petr Šmolka, psycholog a poradce pro rodinu. „Když se někdo rozhodne, že najednou skončí po třiceti letech s kouřením, shodí 25 kg, nebude se rozčilovat a nádavkem se k tomu všemu ještě do roka a do dne naučí svahilsky, pak je dost pravděpodobné, že neuspěje. Přitom každý neúspěch je demotivující. Čím reálnější a splnitelnější předsevzetí si tedy budeme dávat, tím větší je šance, že se neúspěchu vyhneme. Zároveň bychom však měli při porušení předsevzetí pečlivě vážit, kdy jde jen o jednorázový exces a kdy o totální selhání.
S jistou dávkou oprávněné hrdosti musím konstatovat, že mně se až dosud dařilo prakticky bezezbytku naplnit veškerá předsevzetí. Což zas není nic tak obdivuhodného, když uvážím, jaká jsem si kdy dal. Vlastně se mi vybavuje pouze jediné – budu k sobě laskavější, nikdo druhý to za mne neudělá. Jinak jsem dosti zarytým odpůrcem všech sebemrskačských rozhodnutí, najmě pak novoročních.“
Čtěte téma: Chcete přestat kouřit? Vsaďte na odbornou pomoc
Třikrát člověkem během deseti lekcí
RNDr. Dagmar Nová, farmaceutická ředitelka firmy Megafyt, považuje novoroční předsevzetí za úsměvnou záležitost: „Člověk má sklon na konci roku bilancovat a ejhle, všímá si řady nedostatků a pln euforie se rozhodne, že v následujícím období bude lepší, chytřejší, krásnější. Už se vidí, jak pilným sportováním vylepší svoji postavu natolik, že všichni zblednou závistí (nejlépe ženy) a budou se otáčet na ulici a předhánět v komplimentech (muži, zejména ti, co si nás vůbec, ale vůbec nikdy nevšimnou).
Vzpomene na myšlenku, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem, horečně začne shánět nejbližší jazykový kurz a je pevně odhodlán mluvit po deseti lekcích plynně alespoň dvěma světovými jazyky. Rozhodne se, že bude na každého kolem sebe hodný, milý a bude se v plné míře věnovat rodině, přátelům, plánuje dělat něco prospěšného.
Pak se rok s rokem sejde, nastane nové bilancování a znovu ejhle – nikdo neomdlévá nad naší skvělou postavou, naopak lékař vykládá cosi o dietě. Slogany o jazycích jsou prima, ale takových je, třeba veselá mysl – půl zdraví nebo ranní ptáče, dál doskáče, a jejich plnění nedá takovou práci. No a čas je úzkoprofilové zboží.
Novoroční předsevzetí bych přirovnala k předvolební kampani, hodně humbuku a výsledek obvykle nula. Nicméně nepovažuji je za zcela zbytečná, protože bilance a vytyčení cílů vůbec není špatná věc, pokud se člověk pohybuje v reálných mezích.
Já sama si novoroční předsevzetí nedávám. Cožpak právě 1. leden je ten jedině správný den učinit jakékoli rozhodnutí? Člověk, i když není ani trochu dokonalý, by se měl chovat tak, aby se mohl ohlédnout a přitom se nestydět sám před sebou a třeba si i říct, že to, co udělal nebo jak se choval, k něčemu vedlo nebo udělalo druhým radost. A může být klidně duben nebo září.
Co s tím: Jste štíhlá, ale máte velké břicho? Dieta nepomůže!
Rok, to není jen první leden…
… říká doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD., ředitelka a primářka Gerontologického centra v Praze 8, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti. „Takže pokud by se mi náhodou novoroční předsevzetí nějak hatila, moc si tím hlavu lámat nebudu.“ Přesto si je dává nestále a jejich spektrum je velmi široké. „Dost široké je ovšem také spektrum výsledků … Týkají se zpravidla životního stylu. Motivace má být pozitivní, proto se úmyslně vyhýbám pojmu „dieta“ a nazývám to zdravější, lehčí, klidnější a pohodovější stravování.
Protože se málo hýbu, stejně jako většina z nás, pravidelně stvrzujeme společně s manželem „pohybové“ předsevzetí novoročním výletem s poněkud pověrčivým úmyslem, že bude platit jak na Nový rok – tak po celý rok. Mé další letošní předsevzetí je poněkud ošemetné, rozhodla jsem se trochu zvolnit tempo. Jenže všechny moje činnosti mě moc baví a nevím, kterou z nich omezit. Takže platí, co zaznělo na začátku …“
Zkoušet to znovu a znovu
„S mými rozhodnutími a předsevzetími se mi zatím nikdy nepodařilo trefit do Nového roku,“ říká PhDr. Zdeňka Sládečková, jež vede Klub Diana zaměřený na redukci hmotnosti. „Přicházela v jiných chvílích; asi jsem byla na sebe naštvanější, když jsem nebyla tak najedená a utlumená.
Vážně míněná předsevzetí jakéhokoli druhu ale považuji za důležité odrazové můstky k tomu, aby se člověk znovu a znovu pokoušel žít život podle svého. Není podstatné, jak moc bude úspěšný.“