Lékaři mají nový lék na rakovinu, hradí ho pojišťovna

I malá tečka na kůži, která nebyla včas zkontrolovaná dermatologem, mohla ještě v letech nedávno minulých stát pacienta život. Tři ze čtyř nemocných přežili s diagnózou zhoubného (maligního) melanomu maximálně jeden rok. Tento vysoce agresivní kožní nádor, vznikající po vystavení kůže slunci, byl a stále je velmi nebezpečný už od tloušťky pouhých čtyř milimetrů. A protože si ho lidé mnohdy nevšimnou, každých deset let se jeho výskyt zdvojnásobí. Díky novým přípravkům ale svitla naděje na dlouhý a kvalitní život i pro pacienty s pokročilým onemocněním s metastázami.

Galerie: Vyřízli vám znaménko. Jak se z něj pozná rakovina?

• 
• 
• 

Dalších 28 fotografií

Imunoterapie odkrývá skryté nádorové buňky a ničí je

„Od nějakých padesátých, šedesátých let nám imunoterapie ležela na srdcích, protože jsme věděli, že maligní melanom má obrovskou mutační aktivitu. On ponouká imunitní systém k tomu, aby něco dělal, ale imunitní systém to sám nezvládne, proto jsme se mu dlouho snažili pomáhat. A efekt byl vidět, ale bohužel jen na těch negativních účincích. Když se tedy někomu před pěti, šesti lety objevil metastázující melanom, tak jsme příbuzným naznačovali, aby začali shánět hospic, pokud se v posledních stadiích o nemocného nechtějí postarat sami,“ říká profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady. Zlom nastal někdy v roce 2010, kdy se objevil první opravdu seriózní imunitní preparát, s tím, že ta dosud nejúčinnější imunoterapie je na našem trhu asi rok a půl. Od února 2018 je k dispozici i druhý z těch nejúčinnějších preparátů.

Imunoterapie dokáže působit na mechanismus, kterým se nádor maskuje, aby nebyl odhalen imunitním systémem. Donutí jej „sundat maskování“, odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci cíleně proti nádorovým buňkám. „Dnešní moderní imunoterapie podporuje aktivitu vlastního imunitního systému, aby se mnohem účinněji popral s cizorodými nebo poškozenými nádorovými buňkami,“ říká Petr Arenberger.

V současné době je imunoterapie určena především pro pacienty s maligním melanomem, nově se od ledna 2018 používá i u karcinomu plic. Aktuálně je v jednání i využití pro jeden ze vzácnějších kožních nádorů, karcinom z Merkelových buněk. „Předpokládám ale, že i v obecné onkologii se tato léčba rozšíří,“ sází na logický postup a rychlý vývoj Petr Arenberger.

Zvládnutelný průjem 8× denně, nebo smrt?

Imunoterapie má specifické nežádoucí účinky, se kterými se lékaři museli v počátcích seznámit. Jsou to změny, které jsou vyvolány aktivací imunitního systému nad běžnou míru. „Imunitní systém je nastaven tak, aby bojoval s nějakým, například virovým původcem nemoci, když máme rýmu nebo chřipku, a zase se přibrzdil. My ale během imunoterapie toto zpětné přibrzdění zablokujeme, takže imunitní systém běží stále velmi aktivně. To může vést k vytvoření některých autoimunních chorob, jako například poškození štítné žlázy, poškození podvěsku mozkového, ale hlavně se bojíme střevních zánětů, které mohou vést k protržení střev,“ uvádí specialista.

Bojí se, ale musí rozhodovat. „Vždy dáváme na misku vah úmrtí do půl roku a na druhou stranu vah osm průjmů za den, které dokážeme zvládat.“ Jde ale spíše o výjimečné případy, nežádoucí účinky se projevují u deseti až dvanácti procent pacientů. Ani ty ale většinou nemusí vést ke kompletnímu vysazení léčby, jen je třeba léčbu přerušit či snížit dávkování.

Mít šanci je lepší než nemít nic

Ze skupiny pacientů, kterým byla nasazena imunologická léčba a přežili jeden až tři roky, prakticky nikdo neumírá. „Pacienti se nemohou považovat za vyléčené, ale z akutního se dostanou do tzv. chronického stadia, který známe například ve spojitosti s infekcí HIV. V dnešní době jsme právě díky imunoterapii schopni protáhnout dobu spolužití s nádorovými buňkami a docílit toho, aby dále neubližovaly,“ uvádí Petr Arenberger. Díky imunoterapii se téměř zdvojnásobuje počet pacientů přežívajících se zhoubným melanomem rok i dva roky. Až dvacet pět procent – a možná i více – má dokonce naději na dlouhodobé přežití deset a více let, a to v plné kvalitě života, bez známek onemocnění. Od letošního února je tato léčba k dispozici i českým pacientům a je hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Možná si říkáte, že to není žádná výhra, dál žít s nádorem. Je ale třeba si uvědomit, že když prodloužíte moderní léčbou nemocnému život, dáváte mu tím i šanci dožít se za tři nebo čtyři roky – možná – nějaké nové léčebné metody. Ta třeba zasáhne v jeho nádoru nový cíl nebo dále ovlivní imunitní stránku nádoru či celého organismu a on bude moci žít svůj život plnohodnotně dál.

Ideální je nádorům předcházet

To, že máme účinnou léčbu pokročilých stadií melanomu, ale nikdy nenahradí prevenci. Patří k ní zejména ochrana před ultrafialovým zářením, které dělá v pigmentotvorných buňkách určité změny vedoucí k růstu nádorových buněk, zvláště melanomů. „Nemůžeme si zvolit jiný fototyp, nemůžeme si vybrat jiné rodiče, ale to, co můžeme ovlivnit, to je, jestli se budeme chránit proti škodlivině přicházející ze zevního prostředí na kůži, nebo ne. Kůže s nimi sice do určité míry dokáže bojovat, ale u někoho více a u někoho, kdo má smůlu, u toho méně,“ říká Petr Arenberger.

A my bohužel nevíme, na koho Černý Petr padne, takže se chraňme, i když už se po dlouhé zimě nemůžeme slunce dočkat. A kdyby se vám zdálo, že se na vaší kůži něco mění, ať už jde o barvu, nebo velikost mateřského znaménka, podívejte se na stránky Melanom.cz, kde jsou k vidění normální znaménka i znaménka, která se mění. Také se dozvíte, jakým způsobem lze mateřská znaménka samovyšetřovat.

Návštěvu kožního lékaře ale při pochybnostech nikdy neodkládejte, pokud je nádor malý, dá se vyříznout, čímž se odstraní případná nádorová masa. Pokud ale doroste do větších rozměrů, což je třeba u maligního melanomu tloušťka čtyř milimetrů, je prognóza velmi špatná. Proto je třeba diagnostikovat a léčit včas. Bojíte-li se bílých plášťů, využijte blížícího se jedenáctého ročníku akce Stan proti melanomu, kde vám lékaři znaménka zdarma vyšetří mimo ordinaci, třeba na náměstí nebo v obchodním centru.

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA

Přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze, specialista v oborech dermatologie a venerologie, vysokoškolský pedagog. Předseda České dermatovenerologické společnosti, místopředseda ČLS J. E. Purkyně. Je duchovním otcem preventivní akce Stan proti melanomu.