V různých částech světa, popř. v různých historických obdobích se stal normou přesně ten způsob soužití mezi mužeme a ženou, který byl nejvýhodnější z hlediska zdravého populačního růstu. Např. mnohoženství v arabském světě bylo reakcí na nedostatek mužů (umírali ve válkách). Podobně tomu bylo s mnohomužstvím v oblasti Tibetu. Dokonce tyto údaje byly spočítány. Růžná náboženství v daných oblastech až následně tento stav reflektovala a ustanovila do svých morálních kodexů. Co se týče soužití jeden muž - jedna žena, tato forma převládla ve světě hlavně proto, že se prokázala jako nejvýhodnější, takže dnes jednoznačně převládá i v kulturách, které povolují mnohoženství, a v zemích, kde má církev pramalý vliv.