O kýle máme hodně mylné představy, říká lékař

Pro laika je kýla „vyvalená“ boulička či boule, typicky v pupíku, na břiše či v třísle. Zevní kýla vzniká, když se oslabeným místem v břišní stěně vytlačí ven orgány dutiny břišní. Někdo se s tzv. kýlní brankou již narodí, u jiného ke vzniku kýly dojde třeba v jizvě po operaci.

Mnoho lidí o své kýle ani neví a nemusí s ní mít za celý život žádné problémy. Jakmile se ale objeví, je lepší vyhledat lékaře. „U kýly je rizikové uskřinutí a každá kýla může být smrtelná,“ říká Tomáš Bureš, místopředseda České herniologické společnosti a vedoucí lékař chirurgického oddělení EUC Kliniky Kladno. Laicky řečeno, s každou „boulí“ na břiše či v třísle je lepší navštívit odborníka a zjistit, oč se jedná. Doktor Bureš upozorňuje na často mylné představy o kýle:

14 omylů o kýle

1. Kýla se může objevit zničehonic

Je to možné, ale spíše výjimečné. Stane se tak, když povolí břišní stěna. Nicméně u většiny pacientů, u nichž se kýla jakoby náhle objeví, jde ve skutečnosti o kýlu, kterou měli vrozeně a nevěděli o ní. Měli oslabenou břišní stěnu nebo malou branku, která se zvětšila. Typicky k tomu dojde při velké námaze, člověk zapojí břišní stěnu při namáhavém pohybu, může jít i třeba o kašel.

2. Vyboulený pupík je vždycky kýla

Nemusí jít vyloženě o kýlu. Může to být tzv. preperitoneální lipom, což je tuková boulička. Je to ale v podstatě podobné jako kýla, jde o tuk, který patří pod svaly, a pacienta přivede se stejným problémem, nesnesitelnými bolestmi, a podobně jako kýla se bude i řešit.

3. Nesmím nic zvedat, abych nedostal kýlu

Pokud je člověk zdravý, má přiměřený pohyb a zvedá-li předmět přiměřené váhy (ne dvě stě, ale třeba třicet kilo), riziko je dle lékaře prakticky nulové. „Pro vznik akutní kýly je typický neočekávaný pohyb, na který není břišní stěna připravená. Když jdete zvedat břemeno, nadechnete se, zatnete svaly a břicho držíte. Ale když jdete po ledu a uklouzne vám noha, začnete vrávorat a nečekaně stáhnete svaly. Břicho není připravené a v některém místě může stěna prasknout,“ popisuje Tomáš Bureš.

4. Mám kýlu, nesmím cvičit

„To je úplně špatně a velmi častý omyl,“ komentuje lékař. Základní prevence kýly je právě dobrý tonus svalů a dobrá kvalita břišní stěny. I když člověk již kýlu má, typicky pupeční, klidně může sportovat. „Často se jedná o ženy po těhotenství, cvičením po porodu se kýla stáhne zpátky. Obecně je důležité správné cvičení, zapojení správných svalů, doporučujeme naučit se osvojit si provádění cviků s trenérem.“ Pokud se již jedná o velkou či jinak problematickou kýlu, je potřeba ji nejprve operativně spravit a pak začít cvičit.

5. Mám „pekáč buchet“ na břiše, nemůžu dostat kýlu

To je také omyl, i sportovec či kulturista může dostat kýlu, ale nikdy ne v onom „pekáči buchet“. Může se objevit v pupíku nebo v tříslech. Podle odhadu lékaře má dokonce dvacet procent kulturistů či lidí hodně posilujících pupeční kýlu, někdy i docela velkou, ani o tom nevědí. Tyto kýly ale nevznikly v důsledku sportu, jsou vrozené a většinou nejsou problematické.

6. Mám kýlu, ale nebolí, takže si jí nemusím všímat

Mnoho lidí vůbec neví, že kýlu má. Platí to zejména u pupeční kýly, která je po kýle tříselné druhou nejčastější kýlou vůbec a nejčastější kýlou vrozenou. Nebývá obrovská, je to obvykle malá boulička, které lidé nevěnují pozornost, mají ji od dětství a jsou na ni zvyklí. Pokud tato kýla nebolí, lidé s ní často za celý život k lékaři ani nepřijdou a nic se neděje. Na druhou stranu je pupeční kýla nepříjemná v tom, že se ráda uskřinuje. Pokud k tomu dojde, je třeba ji akutně operovat.

7. Mám kýlu, musím na operaci

Ne vždy, zejména u pupeční kýly u řady pacientů stačí jen kontrolovat stav. Naopak ostatní kýly, jako jsou kýly tříselné nebo kýly v jizvě, časem jenom rostou a je lepší je včas odoperovat. „Vždy je ke zvážení, zda kýlu již operačně řešit, nebo ne. Speciálně u pupeční kýly není vždy nutné ji odoperovat. Záleží na tom, jaké má pacient problémy, tělesnou konstituci, jak kýla vypadá. Malou kýlu často stačí sledovat, zda je v pořádku a nezvětšuje se,“ říká dr. Bureš.

8. Kýla se zmenší a zmizí, když budu cvičit

Kýla nikdy nezmizí. Může se však zmenšit, to se většinou týká pupeční kýly. Pupeční kýla je daná vrozenou dírkou přímo v pupíku, která je mezi svaly. Když se svaly stahují a přiblíží se k sobě, branka se jakoby uzavře. Všude jinde je to obráceně, upozorňuje lékař: „Kromě pupíku lze obecně říci, že s jakoukoli zátěží má kýla tendenci se zvětšovat, eventuálně se uskřinout.“

9. Nemá smysl řešit kýlu vzniklou v těhotenství, když plánuji brzy další dítě

Je třeba oddělit dvě situace, první je již těhotná žena s kýlou. V těhotenství se operují opravdu jen akutní věci. Pokud se tedy kýla v těhotenství neuskřine, neoperuje se. Pokud ale kýlu již máte, v těhotenství se zhoršila a plánujete další dítě, je vždycky dobře ji spravit v mezidobí, před dalším těhotenstvím. Mělo by to být minimálně s půlročním odstupem před otěhotněním.

10. Na kýlu u dětí pomůže tejpování

Nejedná se o ono dnes populární tejpování (kineziotaping). „Je to prastará technika, kdy se dítěti s pupeční kýlou zalepilo bříško. Tím se jakoby svaly stáhly k sobě a kýla se zatlačila do bříška,“ popisuje dr. Bureš. Bříško se zatejpovalo, tedy zalepilo tak, aby kýla nemohla ven. „Jde to jednak technicky velmi špatně udělat, za druhé by dítě muselo být takto stažené minimálně půl roku, navíc kýla vždy vyleze ven.“ Jakmile totiž dítěti kýlu zatlačíte do bříška, začne křičet a tím ji zase vytlačuje. Tato metoda vyplývala z konceptu, že pupík se dozatahuje ještě v prvním půlroce života: „Tejpování tomu vůbec nepomůže. Buď se pupík dozatahuje sám od sebe a zbude třeba dvoumilimetrová dírka, což vůbec nevadí, má ji devadesát procent lidí. Nebo se pupík nezatáhne, otvor se začne zvětšovat a žádné tejpování tomu nezabrání.“ Maminky nemusí být podle lékaře nešťastné nebo mít obavy, když má dítě pupeční kýlu: „Obecně, pokud mu kýla nedělá žádné problémy a není velká, do pěti let věku se s ní nemusí vůbec nic dělat. U dětí, které mají drobnou, centimetrovou kýlu, se v naprosté většině případů stáhne.“ Podobné jako s tejpováním je to s dětským kýlním pásem. Daleko lepší je, aby dítě bylo v pohodě a bříško nenamáhalo.

11. Není nutná operace, stačí kýlní pás

Kýlní pás chtějí často i dospělí. „Typicky u tříselné kýly je to úplný nesmysl, kýlní pás nefunguje,“ říká Tomáš Bureš. „Je to velmi nepohodlné, lidé ho proto nakonec stejně nenosí. Jediné správné řešení je operační.“ Branku je třeba uzavřít, jiné řešení podle lékaře nemá smysl. Ale – jak je již zmíněno výše – neznamená to, že se s každou kýlou musí na operaci.

12. Riziku kýly v jizvě se nedá zabránit

Kýla může vzniknout i v jizvě po operaci, ale riziko lze významně snížit. Kritický je hlavně první týden po výkonu, v době, kdy jizva ještě není pevná. Působí tu několik faktorů, zejména ale záleží na technice uzávěru břišní stěny. Když se jizva správně zašije, riziko vzniku kýly je desetinásobně menší. Dále záleží na pooperačním průběhu, výživě ad. U těchto pacientů po břišních operacích se eventuálně doporučuje nosit kýlní pás pro minimalizování tlaku. „Dnes se doporučuje preventivně při operaci do břišní stěny vložit síťku, která ji zpevní a minimalizuje riziko. Pokud ale nejde o operaci kýly, pojišťovna ji neproplácí a tyto materiály stojí tisíce.“ Někteří pacienti také síťku odmítají coby cizorodý materiál do těla.

13. Kýle nevadí obezita

„Obezita je vždycky špatně, a jednoznačně vadí i u kýly,“ říká Tomáš Bureš. Sčítají se tu všechny rizikové faktory – obézní člověk se málo hýbe, má extrémně zvýšený tlak v dutině břišní a svaly nemají žádnou sílu. Obézní lidé také podle lékaře mnohdy pozdě vyhledají odbornou pomoc, pokud se kýla uskřine. Přijdou i po několika dnech, kdy už je opravdu zle.

14. Kýla není smrtelně nebezpečná

Každá kýla může být smrtelná. Uskřinutí kýly je jednou z náhlých příhod břišních. Akutní stav, který se neřeší, pacienta může ohrožovat na životě. „Záleží na tom, co se uskřinulo a kdy pacient přijde k lékaři. Uskřinutí ho prakticky vždy nakonec k lékaři přivede. Začíná to bolestí a končí stavem, kdy to nelze vydržet.“ Dlouho uskřinuté útroby jsou neprokrvené a začnou odumírat, pacient dostane sněť útroby. „Vzniká zánět v kýlním vaku a šíří se do dutiny břišní, vede k zánětu pobřišnice a to je stav, který pacienta bezprostředně ohrožuje. Na to se ve velkém procentu umírá.“ Náhlá příhoda břišní by měla být řešena nejpozději do dvanácti hodin.

Odborná spolupráce:

MUDr. Tomáš Bureš

Primář chirurgického oddělení, vedoucí lékař EUC Kliniky Kladno, Eucklinika.cz. Místopředseda České herniologické společnosti.