Začátek příběhu je celkem tradiční: známý si odvykal kouřit, a tedy žvýkal nikoretky. Já nikdy systematicky nekouřil, leč v tomto případě jsem neodolal a žvýkačku okusil. Vlastně ani nevím, jak mě to tehdy napadlo, myslím, že jsem zrovna bojoval s kocovinou… Zakousl jsem se a vzápětí se dostavil strašně příjemný pocit – hlava přestala bolet, člověk téměř přestal cítit tělo a jakoby se vznášel, únava zmizela. Bylo mi ihned jasné, že jsem získal novou zálibu. Nemusím jistě dodávat, že kamarád i přes žvýkačkovou epizodu zase kouří, výsledkem jeho aktivity tedy nebylo odbourání závislosti, ale naopak vznik závislosti nové, mé. (Být to v USA, někdo možná zkusí výrobce nikoretek na tomto základě zažalovat.)
Začaly roky intenzivního soužití s nikoretkami. Nikotin sám o sobě by neměl být nijak zvlášť škodlivý, u cigaret nás zabíjejí dehtové zplodiny. Navíc se jedná o „chytrou drogu“. Jak prokázaly testy IQ, dávka nikotinu zvyšuje (dočasně) inteligenci, a to nejen u kuřáků. Člověk je „zrychlený“, nebolí ho hlava, není tak unavený a cítí se uvolněně. Není to prostředek pro „smažky“, žvýkání nikoretek se dá naopak dobře skloubit s workoholismem, člověk navíc neobtěžuje své okolí dýmem (to zmiňuji jen pokrytecky a pro úplnost, pocity okolí pro mě obecně nebývají příliš důležité). Pro některé lidi je kouření samozřejmě rituál, přestávky na cigaretu využívají k tomu, že se seznamují se spolukuřáky, u žvýkaček tyto efekty odpadají.
Čtěte také: Pasivním kuřákům hrozí i smrt
Pro zákaz kouření v restauracích a barech je většina obyvatel České republiky. Hlasy proti kouření dokonce pocházejí z řad samotných kuřáků. Když tedy nechceme k jídlu a pití cigaretový kouř, proč kouříme?
Nejdůležitější je první žvýkačka po ránu
Problém je, že proti nikotinu vzniká rychle tolerance, takže dávku je třeba zvyšovat. Posléze jsem se dostal až na osm žvýkaček (jedna obsahovala čtyři miligramy nikotinu, prodávají se i dvoumiligramové) denně. Přepočítáme-li to na cigarety, vyjde to asi jako 50 kousků. Účinky se ale i tak postupně zeslabovaly a efekt by se v této fázi dal zhruba přirovnat ke kofeinu. Podobně jako u cigarety byla nejdůležitější první žvýkačka ráno, jinak člověk vstával půl hodiny. Ale byl to krásný pocit po probuzení, když si dá člověk žvýkačku k dásni a cítí, jak nikotin zvolna prostupuje do tkáně. K čemu to přirovnat, možná k vířivce?
Nikoretky se kupují v lékárně, kde se na vás přitom soucitně dívají, jak že je člověk statečný, když se snaží odnaučit kouřit. Občas jim můžete vysvětlit, že vše je jinak, a pozorovat jejich zmatek. Výstřední závislostí můžete zkusit šokovat i při jiných příležitostech. Nikoretky jsou podobně jako prášky příjemně sterilní a synteticko-chemické, složení je definované, žádný biohnus (tedy, po pravdě řečeno, netuším, zda se nikotin do žvýkaček syntetizuje nebo extrahuje z tabáku). Vlastní chuť žvýkačky může být třeba peprmintová, není to, jako když žvýkáte tabák. Také se nemusíte bát, že pokud něco polknete, zkolabuje vám žaludek (i když polykat to je škoda, protože v kyselém prostředí žaludku se nikotin rozloží). Propagoval jsem tuto zálibu a získal i několik následovníků, byť myslím nežvýkají soustavněji.
Zkrátka, žil bych šťastně s nikoretkami dodnes, protože se jedná o závislost skoro ideální. Bohužel se ale tato záliba dostala postupně do konfliktu s jinou sympatickou vlastností, hamižností. Žvýkačky vyjdou v přepočtu na nikotin podstatně levněji než cigarety, ale i tak jsem se nakonec dostal asi k měsíční spotřebě za 1500 korun. Řekl jsem si, že když tuto částku propiji, přece jen si přitom užiji více. Přestal jsem na Nový rok, když v lékárnách byly žvýkačky vyprodané (důsledek jiných novoročních předsevzetí). Efekt to má zhruba jako vysazení kafe nebo klasického kouření – nesoustředěnost, pomalost, únava, člověk najednou vstává hodinu. Ruce se třesou a po holení koupelna připomíná řeznictví. Není třeba dodávat, že když nikotin inteligenci zvyšuje, vysazení ji zase sníží. Skoro dva měsíce jsem nedokázal vyluštit ultratěžkou sudoku, teprve pak se vše urovnalo.
Čtěte Rozhovor s MUDr. Evou Králíkovou, CSc. z Centra pro závislé na tabáku.
Chcete přestat kouřit? Vsaďte na odbornou pomoc! Osmdesát procent dospělých kuřáků chce přestat kouřit. Sami jsou většinou bezradní a hned napoprvé se zlozvyku nezbaví.
Pokud byste třeba chtěli přestat kouřit, ale ne zase tak docela, přejděte na nikoretky – a to ne ve smyslu řešení dočasného, ale trvalého. A kdyby někdo dokázal nikotin syntetizovat nebo z tabáku vyextrahovat levněji, rovnou bych si od něj objednal dávku na několik let – jak jsem již psal, to jediné, co mě od nikoretek odradilo, byla totiž hamižnost. Neprodává nikotin nějaký e-shop? (I když vzhledem k miligramovým účinným dávkám a možným smrtelným koncům při předávkování se zde vyplatí jistá obezřetnost.)
Nakonec ale možná hamižnost překonám a zase se k nikotinu vrátím, ještě uvidím. Doufám jen, že nějakého politika nenapadne, aby se spotřební daň na cigarety začala vztahovat i na žvýkačky. A že k jejich koupi nebude vyžadováno lékařské potvrzení, že člověk skutečně kouřil. V tom případě bych holt asi musel začít…
Ilustrační foto: Agentura ISIFA 1×, SXC 1×
ČLÁNKY DO MAILU
