O lidech velmi zvláštních aneb Sloní muž a spol.

Žili neobyčejné životy, mnozí vystupovali v cirkusech a navzdory své abnormalitě se mnohdy dokázali prosadit v kariéře, najít si lásku a žít šťastný život. Svým příkladem umějí motivovat řadu obyčejných lidí.

Lidé se odjakživa vysmívali tomu, kdo se od nich lišil. Současně abnormální jedinci vyvolávali jakousi morbidní zvědavost. Okukování žijící lidské kostry, obra, trpaslíka či ženy s plnovousem bylo oblíbenou zábavou již od dob středověku. Tito zvláštní lidští tvorové měli tak vysokou cenu, že podle Victora Huga údajně existovali „nákupčí dětí“, kteří kupovali malé děti, deformovali je a prodávali kočovným karnevalům. „Vzali člověka a vytvarovali mu obličej do tvaru zvířecího čenichu, u jiného zarazili jeho přirozený růst, dalšímu zase hrůzně zdeformovali rysy obličeje.“ Své "výtvory" pak prodávali kočovným karnevalům.

Etické otázky

Zájem o abnormální lidi, velmi živý ještě v 19. století, klesá s tím, jak se změnil vkus obecenstva. Mnoho lidí se domnívá, že je neetické vystavovat zdeformované bytosti za účelem zisku, zákony mnoha měst a států to přímo zakazují. V roce 1971 na toto téma diskutovala skupina abnormálních lidí v rámci televizního pořadu vysílaného z New Yorku. „Kdyby nebylo karnevalů, neměli bychom žádnou jinou příležitost. Jako cirkusové atrakci se nám dostává více uznání; na ulici by nám nezbývalo nic jiného než žebrat.“ Cirkus navíc nabízí zvláštním lidem prostředí, kde je lidská odlišnost přijímána jako samozřejmá. V souladu s podobnými názory floridský Nejvyšší soud zrušil zákon z roku 1921, který zakazoval „veřejné vystupování lidských zrůd“.

Proč se vyskytují lidské abnormality

Příčinou může být náhlá, nevysvětlitelná genetická změna. Selhat mohou štítná žláza, nadledviny, podvěsek mozkový. Onemocnění ženy v době těhotenství může způsobit trvalé poškození embrya, nebezpečné jsou např. zarděnky. Deformované dítě se může narodit i následkem užívání neověřeného léku. Např. thalidomid způsobil jenom ve Velké Británii a v Německu narození přes tří tisíc zdeformovaných dětí, z nichž mnohé neměly žádné končetiny. Někdy se oplodněné vajíčko začne dělit jako u jednovaječných dvojčat, z neznámého důvodu se však proces dělení zastaví a narodí se spojená dvojčata.

Některé z abnormalit

Nanismus neboli trpaslictví je poruchou tělesného růstu způsobenou nedostatkem růstového hormonu produkovaného hypofýzou. Oficiální hranice výšky u mužů je 145 cm, u žen 135 cm. Existuje asi 200 druhů (příčin) trpaslictví. Nejčastějším typem je tzv. achondroplazie, projevující se zakrslostí, zkrácenými končetinami a dalšími tělesnými defekty. Ve světovém měřítku postihuje přibližně 25 tisíc dětí, přičemž u obou pohlaví se vyskytuje podobně. Při včasném stanovení diagnózy a zahájení léčby lze důsledky nanismu zmírnit injekčním podáváním růstového hormonu. Naopak u akromegaliků (obřích lidí) hypofýza produkuje růstového hormonu příliš mnoho.

Siamská dvojčata jsou dvojčata stejného pohlaví, která jsou srostlá ve stejných partiích těla. Statisticky připadají jedna siamská dvojčata na každých asi 50 tisíc porodů, jen malá část z nich se však rodí živá.

Nezáviděníhodné podmínky

Neobvyklý člověk obvykle prožívá neradostné dětství: nemilován rodiči(kteří se často svých nenormálních dětí zbavují), odmítán sourozenci a vysmíván svými vrstevníky. V dospělosti se jeho situace často ještě zhorší. Je pro něj těžké získat jakoukoliv práci. Není snadné si najít partnera. Překvapivě velkému počtu zvláštních lidí (včetně „nejošklivějších žen světa“!) se to ale povedlo a často setrvávají v dlouhodobém partnerském svazku. Mnohdy se žení nebo vdávají s normálními jedinci a jejich manželství jen zřídkakdy končí rozvodem.

Mnozí neobvyklí lidé nejenom že nacházejí lásku, ale velmi často též vykonávají neobyčejné profese. Fyzicky zdeformovaní jedinci jsou mnohdy obdařeni neobyčejným talentem, což jim v životě umožňuje dosáhnout neuvěřitelných úspěchů. Např. Tomy Jacobsen, který se narodil bez paží, se naučil nohama nejenom jíst a oblékat, ale i hrát na klavír a stal se z něj vynikající klavírista. Bratři Chang a Eng (nar. 1811), díky nimž se vžil pojem siamská dvojčata, byli úspěšní nejen při svých vystoupeních, ale také jako farmáři a znamenití dřevorubci, kteří objevili princip oboustranného sekání stromů. Oba vytvořili šťastná, plodná a dlouhotrvající manželství. S oběma manželkami žili původně pod jednou střechou, později pro své rozrůstající se rodiny postavili samostatné domy a v každém z nich žili střídavě.

Příklad Nicka Vujicice

Nádherným žijícím příkladem toho, jak lze vlastní těžký handicap brát jako výzvu a příležitost k růstu, je Nicolas Vujicic (nar. 1981 v Austrálii), který přišel na svět bez rukou a nohou. Pro jeho rodiče - pastora a zdravotní sestru - to muselo být velké překvapení, protože k tomu došlo navzdory normálnímu těhotenství a bez jakéhokoliv varování lékařů.

Jak Nick rostl, přizpůsoboval se situaci a našel si vlastní způsoby, jak zvládat to, k čemu ostatní potřebují končetiny. Nick tvrdí, že za svou sílu a životnímu optimismu vděčí své víře, své rodině a přátelům. V 19 letech si začal plnit svůj sen, že se stane motivačním řečníkem a svým životním příběhem bude povzbuzovat ostatní. Od té doby procestoval celý svět a o svůj příběh se podělil s milióny lidí všech profesí.

Nick z celého srdce věří, že každá překážka, se kterou se v životě setkáme, má nějaký smysl a že jediné, co může ovlivnit naše rozhodnutí o tom, zda ji překonáme nebo ne, je náš postoj k ní. Nick ukazuje, že při dosahování těch nejodvážnějších snů je nejdůležitější vytrvat, přijmout neúspěch jako pozitivní zkušenost a nepřipustit, aby nás vina nebo strach z neúspěchu ochromily.

Nick Vujicic navštíví v září 2010 Českou republiku a se svou přednáškou o třech klíčích, které mu ze života bez končetin umožnily žít život bez hranic, vystoupí v Praze, Brně a Ostravě. Bližší informace v letáku www.cintamani.cz/nick.

Zdroje: F. Drimmer: Velmi zvláštní lidé, www.cintamani.cz aj.