Rostoucí poptávka po medu v ČR v posledních letech je mimo jiné také jednou z příčin, že med je jednou z nejčastěji falšovaných potravin u nás prodávaných. Zatímco falšování ale člověk obvykle neodhalí, podle přetrvávajících mýtů týkajících se medu by se řídit nemusel. Pokud tedy budě vědět, co oním mýtem skutečně je.
Je tmavý med kvalitnější než světlý?
Tím vůbec největším je přitom opakovaně recyklované tvrzení, že tmavý, takzvaný medovicový med je kvalitnější než světlý med květový. Díky tomu je tmavý med obvykle dražší, ačkoli k tomu není, alespoň podle ekologického včelaře Vojtěcha Hajného, racionální důvod.
Podle něj jsou totiž nejkvalitnější jarní květové medy, protože obsahují nejvíc minerálů, stopových prvků a vitamínů.
Naopak tmavý med je vlastně vyfiltrovaný glycid vyloučený různými druhy mšic poté, co vhodné minerály a vitamíny spotřebuje mšice sama pro svou potřebu. „Lidé si tak kupují za vyšší cenu nižší kvalitu a tvrdí, že jim medovicový med více chutná,“ konstatuje Vojtěch Hajný. Přiznává ale, že senzoricky může být pro někoho tmavý med skutečně atraktivnější, neboť obsahuje více aromat a také více cukru. „Rozsudek“ ve sporu ohledně kvality hlavních druhů medů nicméně dává sama příroda. „Na medovicovém medu včely velmi těžce zimují a trápí je pak zažívací potíže,“ popisuje rozdíl, alespoň z pohledu včel, chovatel. Sám proto dává včelám na zimu právě kvalitní světlý květový med.
Další mýty najdete v článku: Může se med zkazit? Pravdy a mýty o medu
Za jakou cenu vzniká mateří kašička?
Nejen med je přitom včelí „výrobek“, který se na trhu prodává. Dalším produktem je například mateří kašička, málokdo ale ví, co předchází jejímu vzniku. K získání jednoho litru mateří kašičky je totiž třeba usmrtit zhruba tisíc včelích matek, a právě proto Vojtěch Hajný s byznysem kolem mateří kašičky nesouhlasí. Podle jeho názoru navíc nejde senzoricky o tak dobrý produkt, jako je samotný med.
Útočí včely na vousáče?
Zajímavostí je také reakce včel na barvu oblečení a podobu včelaře. Včely jsou totiž údajně agresivnější na černou barvu oblečení a na vousaté včelaře, neboť jim takové podmínky připomínají obávaného predátora – medvěda. To však platí jen při těsném kontaktu s včelami, tedy právě pro včelaře, v lese si včely člověka, pokud jim nešlápne do hnízda, aktivně samy nevšimnou, a to ani v případě, že má návštěvník lesa plnovous nebo tmavý oblek.
TIP: Apiterapie – léčení včelím jedem
Žije u nás včela černá?
Jsme-li u černé barvy, pak mýtem je i teze hájená většinou představiteli Českého svazu včelařů, že se v naší zemi nevyskytuje včela černá (nazývaná také včela tmavá). Není to pravda, sám Vojtěch Hajný tyto včely a jejich křížence chová a má pro to dobrý důvod. Včela černá je totiž podle něj agresivnější, ne však vůči člověku, ale vůči svým škůdcům, například vůči roztočům, sršním a podobně. Včelaři, kteří mají včelu černou nebo její křížence ve svých chovech, tak žádoucím způsobem obohacují genetiku včel a tím i jejich odolnost vůči vlivům, které včelstva napadají.
Odkud pochází biomed prodávaný v ČR?
Pro zastánce biopotravin je pak určena informace, podle níž je prakticky veškerý biomed, pokud se vůbec v ČR prodává, zahraničního původu. I když je totiž v naší zemi registrováno zhruba patnáct producentů biomedu, certifikát opravňující chovatele k jeho prodeji má v současné době jen jediný – a tím je právě Statek Hajných – Veronika Hajná. Med z jejich včelstev pod značkou Bio včelí med BIOfarma Dolní Křečany ale ve velkých maloobchodních sítích neseženete – svůj biomed totiž prodávají jen do menších obchůdků a farmářských speciálek, mimochodem i do zahraničí, přičemž podmínkou je prodejní místo, které má méně než sto metrů čtverečních. V současné době mají přitom vyprodáno.
Galerie: Propolis – včelí antibiotikum
ČLÁNKY DO MAILU