Je to nejkratší noc v roce, zato obehnaná spoustou tajemství a záhad. Traduje se, že právě v tento čas je nejlepší doba pro hledání pokladů nebo na přivolání lásky. Babky kořenářky sbírají vše, co lze najít. Léčivé rostliny mají údajně moc silnější než kdykoliv jindy. A lze s nimi prý i čarovat…
Nejvhodnější čas
Zůstaňme ale nohama pevně na zemi. Vůbec všechny dny kolem svátku svatého Jana jsou velmi vhodné pro sběr čehokoliv. Je teplé počasí, málo deště a rostliny jsou plné čerstvé síly.
Během tohoto období jsou a vždy byly nejvhodnější podmínky ke sběru – tedy slunné dny, rychle oschlá rosa na bylinách a koncentrace léčivých látek v rostlinách je nejsilnější.
Zásady správné sběru a uchování bylinek
Rostliny sbíráme výhradně za suchého a slunného počasí. Nikdy ne v dešti. Čerstvě nasbírané přírodní produkty bychom měli ihned zpracovat. Případně rychle usušit a uchovat. Čas od sběru k uchování nikdy uměle neprodlužujeme!
Rostliny sbíráme do prodyšných nádob, nikdy ne do igelitových pytlů. Po zpracování (usušení) se jako nejvhodnější materiál na uskladnění hodí zavařovací sklenice. Zapomeňte na plátěné nebo papírové pytlíky. Ty bývají nejčastějším cílem molů.
Jednotlivé části rostlin
Květy – sklízíme výhradně v plném rozkvětu, absolutně nejvhodnější doba je během poledne. Také je důležité, aby svítilo slunce, nebo alespoň bylo venku hodně světla. Jen tak se nám podaří uchovat v květech co nejvíc léčivých látek.
Plody a semena – pokud se už pustíme do jejich sběru, mělo by to být v době, kdy budou tak akorát vyzrálé. Zde není důležitá denní doba sběru, ale je přímo nutné, aby bylo sucho.
Listy – k jejich sběru je nejvhodnější dopolední čas. Tedy doba, kdy sluníčko ještě nemá takovou sílu, ale ranní rosa je přitom už odpařená. Listy by při sběru měly být mladé, protože jen v ten čas mají největší sílu.
Kořeny – v létě se příliš nesbírají, na to si budeme muset počkat do podzimu. Tedy přesněji řečeno na čas, kdy se rostlina už stáhne a „zazimuje“. Vykopáváme je výhradně za úplňku nebo ubývajícím Měsíci.
Červnové top bylinky
Třezalka tečkovaná
Patří mezi velmi oblíbené byliny v lidovém léčitelství. Umí si poradit s nespavostí, problémy s usínáním, špatnou náladou, stresem či žaludeční neurózou. Avšak pozor – zatím co pro ženy v období klimakteria může být velmi nápomocnou bylinou, jelikož srovnává hladinu hormonů, ženy užívající antikoncepci by se jí měly vyhýbat. Může totiž snižovat její účinnost.
Vyrobte si:
Třezalkový olej
150 g čerstvé třezalkové natě s rozvitými květy rozřežeme a lehce podrtíme, vložíme do bezbarvé průhledné skleněné lahve a zalijeme ½ l olivového oleje. Láhev necháme 3–5 dní neuzavřenou, pak ji uzavřeme a na zhruba šest týdnů umístíme do tepla, nejlépe za okno či jiné místo s dostatkem slunečního záření. Že je olej hotový, poznáme tak, že získá jasně červenou až krásně rubínovou barvu. Poté obsah lahve přecedíme do jiné skleněné nádoby a řádně uzavřeme. (Užívá se 1–3× denně 1 čajová lžička).
Komonice lékařská
Tahle bylina obsahuje látku zvanou kumarin, a právě díky ní se využívá jako léčivka. Bývá součástí mastí a obkladů, od kterých očekáváme protizánětlivé působení. Občas se používá také jako dochucovadlo hořkých bylinných likérů.
Prha arnika
Možná ji budete znát spíše pod názvem arnika horská. Je to bylina s krásnými žlutými nebo žlutooranžovými květy. Avšak sbíráním, hnojením a zalesňováním byla téměř vyhubena. U nás jde o ohrožený druh. Arnika umí utišit bolesti, hojí omrzliny a dezinfikuje. Používá se do krémů, které mají za úkol eliminovat bolesti svalů a kloubů.
Pelyněk černobýl
Jedna z nejhořčejších bylin. Poznáte ji zaručeně – je velmi aromatická, její pach je zemitý a kořenitý. Pelyněk je velmi účinnou bylinou na žaludeční obtíže a křeče. V alternativní medicíně se používá jako přírodní prostředek proti střevním parazitům a údajně může pomoci vyléčit chřipku. Nebo alespoň pomoci urychlit její průběh.
Připravte si:
Žaludeční čaj
Přísady:
- 30 g oddenku puškvorce
- 10 g květu heřmánku
- 10 g kmínu
- 40 g máty peprné
- 10 g pelyňku
Příprava: Všechny byliny důkladně promícháme ve větší nádobě. Poté odebereme dvě lžičky směsi a zalijeme ¼ l vařící vody. Necháme 15 minut louhovat a užíváme 1–2 šálky denně.
Svízel syřišťový
Bylina se s úspěchem využívá jako prostředek pro snížení chuti k jídlu, a tudíž i jako přírodní prostředek proti otylosti. Odvodňuje a působí protirevmaticky. Hodně se využívá jako „čistič“ dutiny ústní – pro tento účel můžeme jen žvýkat samotnou bylinu. V těle také čistí vnitřní orgány, zevně si pak umí poradit s akné a vřídky. Pro tento účel je však nutné postižené místo pravidelně oplachovat. Lidová medicína pak svízel využívala k pročištění lymfatického systému a močových cest.
Kohoutek luční
V přírodní medicíně se tahle málo známá bylina uplatňuje jako prostředek napomáhající vykašlávání a mírnící silnou menstruaci. Zevně pak může pomoci na kožní rány, vyrážky i vředy – včetně bércových.
ČLÁNKY DO MAILU