Výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) monitorovali v průběhu sedmi dní (ne)aktivitu u sedmi set dětí. Pomocí přístrojového měření, které nazvali 24hodinová analýza pohybového chování, zjišťovali kromě charakteristik spánku i délku a kvalitu pohybových aktivit a sezení.
Co se dozvíte v článku
Paralelně přitom probíhala Mezinárodní studie HSBC, která každé čtyři roky získává informace od tisícovek českých školáků prostřednictvím standardizovaného dotazníkového šetření a ptá se jich na celou řadu aspektů zdravého životního stylu.
Cílem hlavně českého měření bylo zjistit, jak jsou na tom se spánkem české děti a jak moc se odráží na jejich náladě či zdravotním stavu.
Nyní máme k dispozici kombinaci obou výzkumných šetření, která se naneštěstí shodují.
Kolik hodin mají děti spát
Spánek je základní fyziologická potřeba, takže má klíčový vliv na celkové zdraví a vitalitu. Děti od šesti do dvanácti let by každý den měly spát alespoň devět hodin, teenageři od třinácti do osmnácti let minimálně osm hodin.
Standardní délka spánku u dětí
- Děti 6–12 let by měly každý den spát 9–12 hodin.
- Teenageři 13–18 let by měly každý den spát 8–10 hodin.
Do stanoveného rozmezí se ale podle nejnovějších výsledků mezinárodní studie HBSC vejde přibližně 60 % školáků, v patnácti letech už ale jen polovina. Jenže možná je ještě hůř. Podle souběžného výzkumu, analýzy pohybového chování, jsou to dokonce tři čtvrtiny mládežníků, kteří nevěnují spánku dostatek času.
Kolik hodin denně děti opravdu spí? Záleží, jaký je den
České děti spí ve všední dny v průměru 8 hodin a 8 minut. O víkendech, prázdninách a svátcích si ale přispí a průměrná doba spánku se prodlužuje o hodinu a půl až na 9 hodin a 36 minut. Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny blíží v průměru k devíti hodinám, patnáctiletí spí jen o něco více než 7 a půl hodiny.
Naopak poměrně velká skupina dětí (chlapci 22 % a dívky 28 %) pak o sobotách a nedělích spí déle, než je doporučeno. Klidně i o dvě hodiny. A to není dobře. Říká se tomu sociální jet leg.
Co je to sociální jet leg a jak dětem škodí?
Sociální jet leg je termín, který se bohužel stále více dostává do popředí, a to v souvislosti s tím, jak (ne)naplňujeme potřeby svého těla.
Pokud děti od pondělí do pátku spí méně, než by měly, a dva následující dny si přispí, dochází k nesouladu mezi biologickým a sociálním časem. Něco jiného tělo potřebuje a něco jiného se s ním děje vlivem společenských potřeb a konvencí. V případě spánku jde například o časné vstávání do školy. Všednodenní spánkové vzorce se tak liší od těch víkendových.
Se sociálním jet lagem se potýká bezmála polovina deváťáků (45 %). Celkově v populaci 11–15letých jde o více než třetinu všech školáků, kteří o víkendu spí alespoň o dvě hodiny déle než ve všední dny. Právě tyto rozdíly, s nimiž se musí organismus dětí vyrovnávat, mají negativní vliv na zdraví. Stojí mimo jiné za zvýšenou únavou nebo pociťovaným nedostatkem energie.
Spánek děti obětují obrazovce
Podle Michala Kalmana, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC, by pomohlo, kdyby děti na vyučování nemusely tak brzo vstávat. „Ačkoliv to přímo není obsahem našich šetření, některé údaje na to ukazují. Spánek je z jedné strany limitován vstáváním do školy, z druhé strany pak pozdním usínáním. Intervence jsou smysluplné na obou koncích,“ říká Michal Kalman.
Lákadlem před spaním, kterému děti často neodolají, je hraní počítačových her, sledování filmů a videí nebo čas strávený na sociálních sítích, kterému rodiče nebrání nebo brání nedostatečně. Děti, které spí o víkendu méně než ve školních dnech, patří dle šetření mezi intenzivní hráče a uživatele sociálních sítí. Spánek jednoduše obětují obrazovce. Jak ostatně ukázala další aktuální studie, rok distanční výuky významně přispěl k tomu, že se děti staly závislými na internetu.
Spánkový dluh může za to, že jsou děti podrážděné a v depresi
„Vědět, že mladí lidé spí málo, je důležité, ale samo o sobě to nestačí. Ve výzkumu se zaměřujeme také na kontext. Zajímá nás, jakou vazbu má spánkový dluh na další aspekty životního stylu dětí,“ popisuje Michal Kalman. Upozorňuje tak na fakt, že nedostatečný spánek se podepisuje například na psychickém stavu dětí, jsou podrážděné, v depresi nebo pociťují stále nižší míru spokojenosti.
Únava ze spánkového deficitu vede k horším stravovacím návykům, kdy děti vynechávají snídani a nahrazují ji ve škole třeba chipsy. Útlum ve škole pak dohánějí konzumací energetických nápojů. Nedostatek spánku souvisí také s častější bolestí hlavy a s dětskou nadváhou i obezitou.
Galerie: Skutečné svačiny školáků mají k ideálu daleko
„Zjednodušeně platí, že ti, kteří spí dostatečně, riskují mnohem méně, že budou čelit nadváze nebo obezitě,“ dodává Aleš Gába, vedoucí výzkumného projektu 24hodinové analýzy pohybového chování z UPOL.
Spánek a děti: klíčová doporučení
- Stejný čas usínání a vstávání každý den, a to i o víkendu. Jde o prevenci dopadů sociálního jet lagu.
- Vyvětrat a snížit teplotu v místnosti, kde dítě spí, na konstantní noční teplotu v rozmezí 18–21 °C je pro kvalitní spánek ideální.
- Zatemnit místnost před pouličním osvětlením a eliminovat rušivý hluk.
- Večeře by měla být lehce stravitelná a s delším časovým odstupem před spánkem.
- Pozor také na velký příjem tekutin.
- Modré světlo z chytrých telefonů, tabletů, LED osvětlení atd. potlačuje přirozené signály (tvorbu melatoninu) vedoucí ke spánku. Proto se mu nejpozději 60 minut před ulehnutím, ale i během spánku, doporučuje vyhnout.
- Sprcha nebo teplá koupel je ideální začátek klidové části večera.
- Před spaním zvolit zklidňující/relaxační činnosti, jako je četba knihy u nočního/oranžového až červeného světla, poslech klidné hudby, psaní osobního deníku, hraní deskových her, povídání si s rodinou či třeba meditace apod.
- Dalšími faktory, které mohou ovlivňovat kvalitu a délku spánku, je samotná postel, tvrdost matrace, ložní povlečení, vybavení místnosti či vlhkost vzduchu.
- Vliv má také míra stresu, který dítě pociťuje, dále pocit pohody a celková rodinná atmosféra.
- Záleží ovšem i na průběhu celého dne.
ČLÁNKY DO MAILU