Že je v naší zemi spotřeba ryb, a především sladkovodních, na hlavu prakticky nejnižší na světě, je bohužel veřejně poměrně známý fakt. I když je přitom příčin takového stavu více, jednou z nich je nepochybně omezená celoroční nabídka čerstvých ryb, reprezentovaná navíc především kaprem. Spotřebitelé v ČR by ale mohli konzumovat nejen kapra a nejen čerstvé sladkovodní ryby tuzemského původu celoročně a v podstatně širším spektru produktů než dnes. Kdyby je ale ovšem chtěl někdo vyrábět.
Marná snaha
O inspiraci pro potenciální výrobce se dlouhodobě (bohužel většinou marně) snaží Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Fakulta má totiž vlastní malou zpracovnu ryb a kromě toho šlechtí nová a nutričně hodnotnější plemena kaprů, například alespoň již částečně známé „omega3 kapry“. I když jsou oproti běžným kaprům o něco dražší, roste jejich produkce ve FROV každoročně o násobky tun. To je mimo jiné důkazem, že alespoň část tuzemských spotřebitelů je ochotná si za vyšší nutriční kvalitu připlatit.
Fakulta přitom každoročně testuje ve své prodejně Ryby pro zdraví (ta je ale v současné době do konce května zavřena) v Českých Budějovicích nové produkty ze zpracovaných ryb. Primárním cílem ale není jejich výroba, nýbrž vytvoření impulsu k tomu, aby se některý z tuzemských zpracovatelů sladkovodních ryb rozhodl vyrábět je ve větším objemu, než je v možnostech fakulty. Jak přitom upozorňuje ředitel Ústavu akvakultury a ochrany vod FROV Jan Kašpar, zájem spotřebitelů o takové produkty je a prodejna má většinu inovativních potravin, které fakulta vyvinula, často vyprodaných.
Proč se nezmůžeme na víc než rybí pomazánky
„Běžné obchody kromě salátů z kyselých sleďů a pomazánky z uzené makrely nic moc zajímavého nenabízejí, a to se snažíme změnit,“ upozorňuje Jan Kašpar. Změna by ale měla podle všeho nastat ve výrobních programech potravinářských zpracovatelských tuzemských podniků. Ty však zájem neprojevují.
Neobvyklé produkty z ryb nabízí prodejna fakulty v Českých Budějovicích
Fakulta si podle ředitele Ústavu akvakultury a ochrany vod dělá vlastní spotřebitelské průzkumy, následuje zkoušení složení receptur a mikrobiální testy, které musí prokázat nezávadnost výrobků při daném způsobu skladování. „Důležitá je pro nás čerstvost, absence umělých konzervantů a zachování charakteristických vlastností rybího masa,“ dodává Kašpar. Své produkty pak fakulta nabízí ve zmiňované prodejně Ryby pro zdraví.
Kapří lunchmeat, rybí segedín a kaviár „přátelský k jeseterům“
Lidé tak dosud mohli ochutnat například kapří karbanátky, terinu ze pstruha, kapří paštiku nebo různé druhy netradičních salátů. V letošním roce fakulta přichází s výrobky vhodnými pro děti, jako je rybí pomazánka s přídavkem šáchoru jedlého, který bývá označován za superpotravinu, nebo džemoláda z hlohu peřenoklanného, která má vysoký obsah vitamínu C.
Mezi zaběhnuté produkty oblíbené mezi zákazníky patří například kapří lunchmeat nebo rybí segedínský guláš. Již dříve také vyvinula fakulta technologii získávání kaviáru bez usmrcování ryb. Vodňanský kaviár má i proto vlastní značku Sturgeon friendly caviar (česky Kaviár přátelský k jeseterům) a fakulta je také jediným oficiálním výrobcem kaviáru v Česku.
Je smutnou skutečností, že jmenované (a další) výrobky FROV ze zpracovaných ryb drtivá většina spotřebitelů v ČR neochutná. Zvláště pak, když nutriční odborníci, ale třeba i Evropský úřad pro bezpečnost potravin, doporučují konzumaci dvousetgramové porce ryb alespoň dvakrát týdně. V ČR ovšem celoroční nabídka výrobků z tuzemských sladkovodních ryb k tomu, aby si spotřebitel mohl vybrat z více než jen několika jednoduchých variant (například uzených ryb), chybí. I proto je jejich spotřeba tak nízká.
ČLÁNKY DO MAILU