Obavy z COVID-19: pacienti míří s rýmou rovnou do nemocnice

A to navzdory všem pokynům, aby s možnými příznaky nemoci COVID-19 nejprve volali svému lékaři. Ten by měl rozhodnout o dalším vhodném postupu.

Příznaky různých nemocí se shodují

Nastupující podzim tradičně provázejí nejrůznější virózy a také chřipka, jejichž příznaky se s novým typem koronaviru mnohdy shodují. 

„U nás se bohužel děje naprosto běžně, že k nám lidé chodí napřímo i s banálními onemocněními, což samozřejmě zatěžuje naše lékaře, kteří by měli řešit až těžké případy. S příchodem podzimních viróz a chřipky čekáme, že takových případů řádově přibude a lidé zkrátka i přes veškerá doporučení přijdou rovnou do nemocnice,“ potvrzuje Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava. Potvrzení nebo vyloučení diagnózy přitom podle něj není levné a ani snadné. „Jenom zajištění ochranných pomůcek pro pracovníky, kteří provádějí odběry a jsou v kontaktu s příchozími, by nás na jaře stálo asi 100 000 korun denně,“ říká Lukáš Velev.

Proč lidé chodí do nemocnice i s banalitami

Důvodů, proč lidé přijdou rovnou do nemocnice, je mnoho. Někteří svého praktika nemají, protože nejsou nikde registrováni. Buď praktického lékaře dosud nepotřebovali, nebo jsou původem ze zahraničí. Řada lidí sice svého praktika má, ale protože pracují v jiném městě a jejich praktický lékař je daleko, volí alternativu nejbližší tomu, kde reálně žijí. 

„Na jaře jsme se bohužel setkali s tím, že praktický lékař v době rizika ordinaci zavřel a neordinoval ani po telefonu,“ dodává Lukáš Velev.

Zvýšený provoz nastane všude

Na zvýšený provoz se v souvislosti s podzimem chystá také vinohradská nemocnice. 

„Připravujeme se na vyšší počet pacientů, kteří budou chodit na odběry na základě doporučení od praktiků. Ze stávajících tří set odebraných vzorků denně jsme připraveni jít na tisíc. V laboratořích tak zvyšujeme kapacitu – nakupujeme více chemikálií, posilujeme personál, nyní jsme kupovali nový přístroj, který udělá testy rychle – do devadesáti minut,“ vypočítává ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Kromě toho v nemocnici opět aktivují tzv. fever clinic na centrálním příjmu interních oborů. Zde lékaři oddělují hned při vstupu pacienty se zánětlivými onemocněními projevujícími se kašlem a horečkou od pacientů, kteří mají například infarkt.

„V praxi to znamená, že ty, kdo kašlou, mají teplotu a máme u nich podezření na zápal plic nebo embolii nebo právě COVID-19, izolujeme do doby, než dostaneme jejich výsledky PCR. Na podzim hodláme zrychlit testy natolik, aby se nám pacienti nehromadili. Což byl problém na jaře. Je to ale dost drahé, takže je využijeme především pro sporné případy,“ doplňuje Petr Arenberger.

Praktičtí lékaři znovu na telefonech

Pacient s běžnými příznaky respiračního onemocnění by měl v první řadě vždy kontaktovat svého lékaře. Telemedicínskou konzultaci si spousta lidí vyzkoušela na jaře a v praxi už mnohde dobře fungovala. Teď má díky spolupráci odborných lékařských společností i svou přesnou formu – vznikl totiž doporučený postup, jak by měla probíhat, a tím se mohou praktici řídit.

„Telemedicínská konzultace představuje přímou komunikaci lékaře s pacientem, čímž lze částečně nahradit fyzický kontakt v ordinaci. Má stejnou váhu jako zdravotnická služba, a musí tedy splňovat veškeré její náležitosti, jako je oprávnění k poskytování, existenci skutečné ordinace a podobně,“ říká Cyril Mucha ze Společnosti všeobecného lékařství a dodává: „O tom, zda je konzultace na dálku vhodná, vždy rozhoduje sám lékař a v případě potřeby se s pacientem domluví na kontaktní návštěvě. Vzdálená péče v žádném případě nenahrazuje vyšetření lékařem, pouze jej doplňuje.“ 

• 
• 
• 

Další 4 fotografie