„K druhé otázce lze odpovědět, že ano. Pacient má možnost podat stížnost na konkrétního poskytovatele, kterou se musí zabývat příslušný krajský úřad a poté případně i soud. Poškození pacienta poskytovatelem zdravotních služeb musí být prokázáno (zpravidla na základě podaného trestního oznámení) a řeší jej soud, včetně případného finančního odškodnění. "
Pacient nemá žádnou možnost. Protože krajský úřad řeší komisí. Komise musí být složena ze znalců. A pokud znalci jednoznačně nenapíší, že se stalo v příčinné souvislosti, tak NIC! Ministerstvo zdravotnictví mělo komisi, ale už nemá.
Na soud se můžete obrátit leda v případě, že se srovnáte s tím, že i když chcete jen pravdu, tak musíte žádat v civilním řízení finanční odškodnění. A pak zaplatíte všechny soudní výlohy na právní zastoupení lékařům, a stejně se nic nedovíte, protože Znalecký ústav na otázky žalobce, které souvisí s kvalifikací lékaře, odmítne odpovídat a soud odpovědi nevyžaduje. Protože přece není potřeba, protože příčinná souvislost není prokázána na 100%.
K soudu bez žaloby o finanční odškodnění se nedostanete. Pokud totiž budete řešit trestním oznámením na Policii nebo na Státním zastupitelství, tak ti budou žádat o vyjádření Českou lékařskou komoru, protože tak je to v zákonech napsáno. A ta, pokud vydá Rozhodnutí, že případ ani neotevře, protože dle jejího názoru, nelze prokázat příčinnou souvislost, tak fakt NIC! A soud se nekoná. Nad soud je Česká lékařská komora. A její rozhodnutí je soudně nepřezkoumatelné! Ale!, pokud by přece jen byl vydán nějaký postih na lékaře (nejvýše 20 000 Kč), ejhle, soudně přezkoumatelné to je!
A Policie v případě, že potřebuje ověřit vzdělání lékaře, neboť ten nedisponuje žádnou registrací ani certifikátem, žádá i Ministerstvo zdravotnictví. A tam zase NIC! Nesmí NIC! o kvalifikaci lékaře sdělit, a to ani když už jsou nálezy Ústavního soudu, že sdělovat musí. A když už něco, tak přes soudy se této informace domáháte rok! A to přesto, že krajský úřad má v působnosti kontrolu personálního vybavení zařízení, která mu podléhají.
Mimochodem, podat stížnost na konkrétního stěžovatele znamená učinit reklamaci jako v případě bot či mobilu, protože už nemáme zdravotní péči ale služby. Takže si reklamaci u poskytovatele zapíšete do knihy stížností a pak si pěkně 30 dní (dostatek času na úpravu zdravotnické dokumentace) počkáte na výsledek. A teprve s tím výsledkem si můžete jít na ten krajský úřad stěžovat.
A kdybyste náhodou chtěli výpis vykázané péče za zemřelého, tak rozhodně nepochodíte.
Ano, pacient (dnes klient a spotřebitel) je ve slabším postavení, nemá ani znalosti, ani možnosti. Německý právní řád si s tím rady ví. V takovém případě dojde k otočení důkazního břemene. U nás NIC!
Tak aby si pan ministr tu hlavu nakonec neukroutil.