Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své souhrnné zprávě za rok 2022 píše, že „nadváha a obezita dosáhly v Evropě rozměrů epidemie – postihuje téměř 60 procent dospělých. Jde o hlavní faktory, které ovlivňují zdraví a vedou k úmrtí“. Obezita je totiž příčinou mnoha civilizačních nemocí.
Co se dozvíte v článku
Je čas zpomalit a věnovat čas svému tělu a jeho potřebám. Nevíte-li kde a jak se změnou stravovacích návyků začít, svěřte se od rukou odborníka, poradí vám, jaký redukční plán je zrovna pro vás vhodný. Univerzální dieta, kterých je plný internet, totiž není cestou. Ne tou s udržitelnými výsledky.
Po 65. roku věku už se nepřibírá
Muži jsou vždycky obéznější než ženy, a to v každém věku, praví statistiky. Ty jsou ostatně neúprosné i v dalším hodnocení: čím jsme starší, tím jsme obéznější nebo inklinujeme k větší nadváze. Váha se totiž zastavuje/ustaluje až kolem 60 až 65 let.
„Svým pacientkám tedy vždy říkám, že to je vlastně dobré, co nenatloustnou do pětašedesáti, už statisticky nenaberou,“ říká Dita Pichlerová z OB Kliniky a Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Jedním dechem však dodává, že to pro ženy nemusí být moc velká útěcha, zvláště když jsou například v klimakteriu a jsou nešťastné z každého kilogramu navíc.
Málo se ví, že se k obezitě vážou i nádorová onemocnění, úzkosti či deprese.
Kila navíc ale nejsou jen problémem estetickým, ale též zdravotním. „Je známo, že se k obezitě váže řada civilizačních nemocí, cukrovka, hypertenze, cholesterol, ale méně se hovoří o těžké neplodnosti žen i mužů či erektilní dysfunkci mladých obézních mužů, kteří se s tímto problémem nemají komu svěřit. Málo se také ví, že se k obezitě vážou i o nádorová onemocnění, úzkosti či deprese,“ odkrývá lékařka ne tak dobře známá negativa obezity.
Zhubnout sám člověk může, ale má to své „ale“
Máte-li pocit, že vám nadváha působí obtíže, změřte si BMI. Podle jeho hodnoty následně lékař zvolí vhodnou léčbu. „Chci-li zhubnout od tří do pěti procent své váhy, tak hubnutí mohu zvládnout sám změnou životního stylu. Pokud ale budeme mít obezitu vyšších stupňů, 99,9 % takových pacientů bude potřebovat nějakou berličku,“ odrazuje nás od neuvážených samostatných kroků Dita Pichlerová.
Možnosti léčby: operace i léky
Tzv. bariatrická chirurgie je vhodná při splnění indikačních kritérií u pacientů s BMI nad 40 nebo u pacientů s BMI vyšším než 35, kteří mají zároveň cukrovku, metabolická onemocnění, kardiorespirační choroby či onemocnění kloubů. Jsou-li takové operace indikovány ze zdravotních důvodů, jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Problémy s váhou se odvozují od takzvaného Body Mass Indexu, ten vypočítáte dle níže uvedeného vzorce.
BMI = hmotnost (kg) : výška (m)2
Normální hodnoty BMI jsou 20 až 24,9. Nadváha má index 25 až 29,9. Hodnoty od 30 do 39,9 charakterizují obezitu středního stupně, hodnoty nad 40 obezitu těžkého stupně.
Farmakoléčbu lékaři oproti operacím doporučují už při BMI s hodnotou 27. „Obrovský paradox je podle mě skutečnost, že léky na obezitu nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění,“ říká obezitoložka s tím, že je určitě pro, aby při určitých indikacích z veřejného pojištění hrazeny byly.
Obezita je totiž nemocí s vrozenými dispozicemi a obézní lidé by podle ní neměli být bráni jako ti, kteří nemají vůli nebo jsou méněcenní. „Mají horší genetický start. Je to, jako kdybychom odmítli uhradit léky člověku, který má hypertenzi,“ uvádí Dita Pichlerová. Farmakoléčba přitom vyjde pacienta minimálně na cca dva tisíce dvě stě měsíčně.
Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí
Obezita není nemoc, kterou vyléčíme
„Poprvé v životě v léčbě obezity se na léčbu obezity díváme jako na doživotní léčbu obezity. Vysadí vám snad někdo léky na hypertenzi? Nevysadí,“ vysvětluje důvody doživotní léčby obezity. V Česku je farmakoléčba zhruba pět let a užívá ji už několik stovek pacientů. Všichni přitom neberou plné dávky za výše uvedenou minimální úhradu, lékaři jim dávky různě upravují. Někdo užívá udržovací dávku, která ho ještě v přibírání brzdí, a někdo léčbu na čas ukončí. Pokud začne přibírat, může léky začít pobírat znovu.
„Výhodou je, že tuto léčbu můžeme opakovat a ten efekt se dostaví znovu. Obezita není nemoc, kterou vyléčíme. Bude se vracet, protože jde o genetické nastavení daného člověka. Každý z nás má v mozku nastaveno, k jaké váze bude celoživotně inklinovat, zda budeme celoživotně tloustnout, nebo hůř tloustnout,“ bere obézním iluze Dita Pichlerová.
Jak farmakoléčba funguje?
Je důležité podtrhnout, že i při farmakoléčbě obezity je třeba dodržovat pravidla zdravého stravování a začít se pohybovat. Léky jsou onou berličkou, kterou dietoložka zmiňovala v úvodu. Pomohou zvládnout ty nejtěžší chvíle, kterých se každý hubnoucí na dietě obává – změny nálad, záchvatové přejídání a pocit hladu.
Tablety působí na centrum sytosti a hladu, vrací hladiny hormonů do normálu. Podle lékařky se cítíte, jako kdybyste žádnou dietu nedrželi. Druhým principem farmakoléčby je zpomalení pasáže trávicím traktem. Pacienti mají vyšší sytost z menší porce, která jim déle vydrží.
Daří se vám hubnout sportem?
Odborná spolupráce:
MUDr. Dita Pichlerová, Ph.D.
Působí jako obezitoložka v OB klinice a na Interní klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
ČLÁNKY DO MAILU