„Rozhodně nemá smysl řešit s dítětem školního věku, že má nadváhu a potřebuje zhubnout. Jednak je to nebezpečné, protože obzvláště u děvčat to může vést až k různým poruchám příjmu potravy, a jednak je potřeba k tomu přistupovat komplexně. Jde o změnu stravovacích návyků celé rodiny, ne o jednorázovou dietu, aby dítě zhublo,“ vysvětluje Věra Burešová, hlavní výživová poradkyně sítě dietetických center Naturhouse.
Epidemie dětské obezity
Podle průzkumů trpí nadváhou každé čtvrté dítě, obezitou každé sedmé a monstrózní obezitou čtyři ze sta dětí (zdroj Sdetmiprotiobezite.cz).
Váháte nad tím, zda je váha vašeho dítěte ještě v normě? Posuzovat dětskou hmotnost by měl především lékař na pravidelných kontrolách, u dětí se totiž nadváha určuje jinak než u dospělých.
Kdy je dítě obézní?
- Pro posouzení hmotnosti používáme v běžné praxi u dětí do 5 let zařazení dítěte do percentilového pásma grafu hmotnosti k tělesné výšce, pro děti starší 5 let zařazení do pásma grafu BMI [Body Mass Index = hmotnost v kg / (tělesná výška v m)2].
- Dítě má nadváhu, je-li podle grafů hmotnosti k tělesné výšce nebo BMI zařazeno do pásma mezi 90. a 97. percentilem, za obézní je považováno dítě zařazené do pásma nad 97. percentilem, monstrózní obezitou trpí dítě zařazené do pásma nad 99,99 % percentil BMI)
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Zdravotní i psychické důsledky obezity u dětí
Problém dětské obezity souvisí s celou škálou zdravotních problémů, podobně jako u dospělých. Navíc u dětí může mít obezita ještě horší dopady, protože jejich organismus se teprve vyvíjí. Příkladem je negativní vliv na pohybový aparát, kdy nadváha zatěžuje kostru a klouby a může dojít ke špatnému držení těla atp.
Nadváha či obezita může způsobit rozvoj cukrovky, vysoký tlak a vysoký cholesterol, problémy s trávicím systémem, mnohdy je viníkem kožních problémů, ekzémů, akné, strií aj.
Vedle zdravotních důsledků obezity zdůrazňuje Věra Burešová i důsledky psychické. „Nezřídka bývá takové dítě vystaveno posměchu ostatních, mívá trauma svléknout se do plavek či při tělocviku, začne kvůli tomu trpět nedostatkem sebedůvěry a tím více se samozřejmě vyčleňuje z kolektivu. Další nebezpečí přichází v období puberty, kdy se obzvláště dívky chtějí líbit. Začíná to různými dietami a bohužel někdy to končí až mentální anorexií, bulimií či jinými poruchami příjmu potravy.“
Ocitli jsme se v obezitogenním prostředí
- Došlo k rozmachu civilizace s důsledky, kterým náš metabolismus nebyl během celého vývoje vystaven – volnému a neomezenému přístupu k potravě.
- Vesnický typ stravy (z pole na stůl) se radikálně zaměnil za průmyslovou (z továrny do chladicího boxu). Charakteristickými rysy novodobé stravy se stala vysoká energetická hodnota, vysoká dostupnost jednoduchých cukrů ze stravy a vysoký obsah nasycených a nenasycených mastných kyselin omega 6.
- Zároveň jsme se během krátké doby stali součástí populace s nedostatkem pohybu, kdy chůze ztratila význam hlavního přemisťovacího prostředku.
Zdroj: Sdetmiprotiobezite.cz
Máte obézní dítě? Zamyslete se nad stravovacími návyky celé rodiny
Výživová poradkyně poukazuje na to, že přístup mnohých rodičů je nezodpovědný. „Bohužel to především rodiče neřeší tak často, jak by bylo potřeba. O to bývá smutnější, že leckdy štíhlá maminka se nezajímá o to, jak se stravuje její dítě, které trpí nadváhou.“
Nad stravovacími chybami přitom nemusíme dlouho bádat. Děti mají jednak stále méně pohybu, a když se k tomu přidají sladkosti, rychlá občerstvení, sladké nápoje, je to začátek bludného kruhu. „Děti velmi často nejsou zvyklé snídat, ve škole si koupí z automatu sladkou sušenku, na oběd vyběhnout do rychlého občerstvení a hlavní součástí pití bývají právě sladké nápoje. Navíc v českých rodinách se jen velmi málo používá dostatek ovoce a zeleniny a děti na to nejsou zvyklé.“
Podle Věry Burešové je především důležité změnit návyky celé rodiny. „Nelze, aby dítě jedlo ´dietně´a u stejného stolu si ostatní dopřávali. Samozřejmě jde o postupný přechod, obzvláště u dětí nelze nic lámat přes koleno. I dítě musí pochopit, že nejde o dietu, ale o změnu stravovacích návyků. I zdravá jídla lze samozřejmě připravit tak, aby dětem chutnala, aby se jim na talíři líbila.“
V Naturhouse se zabývají dětmi od cca devíti let věku. U dětí se samozřejmě přihlíží k tomu, že rostou a vyvíjí se, to je specifické oproti dospělým. „Nelze ale samozřejmě spoléhat na to, že z nadváhy ´vyrostou´, pokud nezmění své stravovací návyky,“ uvádí výživová poradkyně a dodává, že nejlepší je vždycky prevence. „Když už řeším nadváhu, tak v první řadě odbourat sladké nápoje, polotovary, fast food,“ říká a znovu zdůrazňuje důležitost změny přístupu: „Jedině změnou stravovacích návyků lze dosáhnout toho, že se dítě postupně dostane na správnou hmotnost přiměřenou svému věku a výšce, ale i to, že nebude v budoucnu trvale řešit věčný koloběh nadváhy a diety,“ upozorňuje Věra Burešová.
Tipy na zdravé mlsání u dětí
Jak tedy mohou děti zdravě mlsat? Na co se zaměřit? „Možností je samozřejmě více, v první řadě platí stejně jako u dospělých, když se budeme správně a pravidelně stravovat, velmi rychle nás přejdou chutě na sladké. Dětem můžeme dát ovoce, připravit například ovocný salát s jogurtem, různé nepečené varianty s celozrnnými sušenkami, tvarohem a ovocem, větším dětem oříšky, mandle… Důležité je hlavně odnaučit děti pít sladké nápoje. Nahradit je vodou například s vymačkaným pomerančem,“ apeluje výživová poradkyně.
Tip: Pohankové palačinky
Nejoblíbenější sladké hlavní jídlo v domácnosti Margit Slimákové
Suroviny: 500 g pohankové mouky, 1 litr mléka (příp. vody či jiného rostlinného nápoje), 1 vejce, na plnění např. jogurt a marmeláda
Umícháme hladké těsto, které necháme chvíli odstát a smažíme palačinky na pánvi jen lehce potřené olejem. Hotové palačinky nejlépe hned za tepla zdobíme, Margit Slimáková doporučuje bílý tučný jogurt nebo tvaroh jako základ, který dochutí např. domácí marmeládou.
Tip: Banánové jednohubky
Skvělé pohoštění třeba na dětskou párty
Suroviny: banány, ořechové máslo, hořká čokoláda, lžička kokosového tuku, na ozdobení čerstvé nebo sušené ovoce
Banány nakrájíme na kolečka, vždy dvě kolečka slepíme ořechovým máslem (může být jakékoli) a propíchneme párátkem nebo špejlí, aby nám držela pohromadě. Ve vodní lázni si rozpustíme kvalitní hořkou čokoládu s kouskem kokosového tuku. Napíchnuté banány ponoříme do čokolády a klademe na tác s pečicím papírem. Vložíme na nějakou dobu do mrazničky a po vyndání servírujeme. Na ozdobení můžeme ještě napíchnout na špejli čerstvé nebo sušené ovoce.
Zdroj: www.margit.cz
Odborná spolupráce:
Věra Burešová
Hlavní výživová poradkyně Naturhouse pro Českou republiku a Slovensko, www.naturhouse-cz
V celosvětové síti dietetických center školí a řídí v obou zemích více než sto poboček. Aktivně se zajímá o zdravý životní styl, trendy v potravinách a stravování a cvičí jógu.
PharmDr. Margit Slimáková
Patří v současnosti k nejvýraznějším českým specialistům na výživu a zdravotní prevenci. Popularizuje u nás Zdravý talíř, kterým chce nahradit zastaralou výživovou pyramidu. Je také odbornou garantkou iniciativy Skutečně zdravá škola, která usiluje o regulaci bufetů a prodeje sladkostí ve školách po vzoru vyspělejších zemí. www.margit.cz
ČLÁNKY DO MAILU